A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Europoidní rasa (také bílá rasa, běloši) je označení pro skupiny původních obyvatel Evropy, západní Asie, Indie, Blízkého východu a severní Afriky na základě společných biologických, nebo somatických (vzhledových) vlastností.[1][2]
Vlivem kolonialismu obývá dnes europoidní obyvatelstvo také obě Ameriky, Austrálii, Nový Zéland, Kapsko, Sibiř i další oblasti.
Samotné slovo europoid vzniklo z demonyma evropský a řecké koncovky eidos („mající podobný vzhled“).[3]
Charakteristika
Mezi typické europoidní fenotypní znaky patří nadočnicový oblouk, ostré vyvýšení nosního prahu, úzký tvar nosního otvoru a zvětšení lebky v oblasti dolní čelisti (ortognatie). Mezi další tradičně sdílené znaky patří úzké rty a malá ústa, kulatý tvar očnice, silné terciární tělesné ochlupení a zbarvení kůže pohybující se od velmi světlé po světle hnědou.[4]
Fylogeneze a rozšíření
Lidské rasy byly v minulosti rozlišovány pouze na základě odlišných morfologických znaků a moderní genetické výzkumy v současné době skutečně potvrzují jejich přirozený původ. Shluková analýza prokázala, že mezi lidskými populacemi lze identifikovat několik základních monofyletických skupin, jejichž příslušníci se sobě geneticky navzájem výrazně podobají. Jednou z těchto skupin je europoidní rasa, jejíž vznik klademe do doby před 50 tisíci lety, kdy její předkové opustili přes Sinajský poloostrov Afriku.
Europoidní populace lze rozdělit do tří přirozených skupin. Arabský podtyp obývá oblast Blízkého východu a severní Afriky (např. Arabové, Berbeři). Indický podtyp osídlil indický subkontinent a zahrnuje národy jako jsou Indové či Romové. Nejrozšířenější je podtyp evropský původně obývající Evropu a část západní Asie, v období novověku expandoval do celého světa.
Na periferiích europoidního areálu vzniká smíšené obyvatelstvo. Jde především o turkické národy na styku s mongoloidní rasou v západní Asii, Drávidy na styku s rasou australoidní v Indii a Kúšity na styku s rasou negroidní v Africe. V historické době vznikly další přechodné skupiny především v Americe v důsledku mísení Evropanů s původním obyvatelstvem.
Jazyk
Jazyky europoidů lze klasifikovat do pěti rodin. Evropské a indické obyvatelstvo hovoří téměř výhradně indoevropskými jazyky, arabské obyvatelstvo hovoří jazyky afroasijskými. Výjimkou je obyvatelstvo Kavkazu, kde došlo ke vzniku tří svébytných jazykových rodin.
Rasová problematika
Typicky se lidstvo dělí do pěti hlavních rasových skupin (europoidní, mongoloidní, negroidní, australoidní a kapoidní).[5][6] V současnosti je dělení člověka na rasy často vysoce kontroverzní a někteří považují rasovou klasifikaci za zpochybněnou, nebo za sociální konstrukci.[7] Dle některých zdrojů byl význam rasy jako biologické kategorie zpochybněn.[8][9] V některých zemích světa většina antropologů existenci rasy popírá (např. Spojené státy), v některých ji zase uznává (např. Rusko a Čína).[10][11] V Evropě je názor antropologů rozdělen. Většina antropologů z východní Evropy podporují koncept rasy, kdežto západní jej z většiny odmítají.[12] Mnohdy je v závislosti na kontextu nahrazováno konkrétnějšími a více vypovídajícími označeními jako národ nebo etnicita, v širším měřítku pak populace, komunita nebo obyvatelstvo.[13] Interpretace a používání pojmu lidská rasa se často liší v různých disciplínách a zemích.[10]
Reference
- ↑ LAURIE, James. System of Universal Geography: Founded on the Works of Malte-Brun and Balbi. Londýn: Stevenson & Co, 1842. Dostupné online. S. 107. (anglicky)
- ↑ Antropologický slovník | Přírodovědecká fakulta. is.muni.cz . . Dostupné online.
- ↑ Europoid . Merriam-Webster Dictionary. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LAURIE, James. System of Universal Geography: Founded on the Works of Malte-Brun and Balbi. Londýn: Stevenson & Co, 1842. Dostupné online. S. 107. (anglicky)
- ↑ The Race question . UNESCO, 1950. Dostupné online. (anglicky) – „Human races can be and have heen differently classified by different anthropologists, but at the present time most anthropologists agree on classifying the greater part of present-day mankind into three major divisions, as follows : The Mongoloid Division, The Negroid Division, The Caucasoid Division.“
- ↑ europoidní - Slovník současné češtiny | Lingea s.r.o.. www.nechybujte.cz . . Dostupné online.
- ↑ KOKAISL, Petr. Základy antropologie.. : NOSTALGIE Praha 184 s. Dostupné online. ISBN 978-80-213-1722-2. Google-Books-ID: QCNzyl9K5ckC.
- ↑ VÁCLAV, Soukup. Antropologie - Teorie člověka a kultury. : PORTÁL s. r. o. 744 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7367-432-8. Google-Books-ID: KljRDwAAQBAJ.
- ↑ Antropologický slovník | Přírodovědecká fakulta. is.muni.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b LIEBERMAN, Leonard; KASZYCKA, Katarzyna A.; MARTINEZ FUENTES, Antonio J. The race concept in six regions: variation without consensus. Collegium Antropologicum. 2004-12, roč. 28, čís. 2, s. 907–921. PMID: 15666627. Dostupné online . ISSN 0350-6134. PMID 15666627.
- ↑ ŠTRKALJ, Goran. The Status of the Race Concept in Contemporary Biological Anthropology: A Review. The Anthropologist. 2007-01-01, roč. 9, čís. 1, s. 73–78. Dostupné online . ISSN 0972-0073. DOI 10.1080/09720073.2007.11890983.
- ↑ KASZYCKA, Katarzyna A.; ŠTRKALJ, Goran; STRZAŁKO, Jan. Current Views of European Anthropologists on Race: Influence of Educational and Ideological Background. American Anthropologist. 2009, roč. 111, čís. 1, s. 43–56. Dostupné online . ISSN 1548-1433. DOI 10.1111/j.1548-1433.2009.01076.x. (anglicky) Archivováno 1. 7. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ KEITA, S. O. Y.; KITTLES, R. A.; ROYAL, C. D. M. Conceptualizing human variation. Nature Genetics. 2004-11, roč. 36, čís. 11, s. S17–S20. Dostupné online . ISSN 1546-1718. DOI 10.1038/ng1455. (anglicky)
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk