A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Autoarchivace (Některé zdroje uvádějí též jako auto–archivace, anglicky self-archiving.) znamená uložení elektronické verze dokumentu (vědecké či akademické práce) ve formě postprintu (verze textu po recenzním řízení) nebo preprintu (verze textu před recenzním řízením) do digitálního repozitáře (digitálního archivu) nebo na webovou stránku samotným autorem.
Charakteristika
Autoarchivace patří do procesu tzv. zelené cesty otevřeného přístupu (Green Open Access). Je jedním ze základních způsobů, jak poskytnout čtenářům otevřený přístup k vědeckým poznatkům. Přináší rychlejší výměnu informací a zvyšuje potenciální okruh čtenářů (dokument, např. e-print vědeckého článku, je dostupný zdarma komukoli bezprostředně po jeho uložení). Také zvyšuje citovanost dokumentu, neomezená dostupnost zvyšuje míru citací. Zviditelnění uloženého e-printu pomáhá jednak indexace repozitářů internetovými vyhledávači a také interoperabilita samotných repozitářů.
Uložit dokument do repozitáře není časově náročné, autoarchivaci po povolení vydavatelem může provést sám autor nebo s asistencí knihovníka - administrátora repozitáře. Existují také nástroje pro dávkové importy dat.
Téměř 60 % vydavatelů vědeckých časopisů v databázi SHERPA/RoMEO autoarchivaci nezakazuje. Většina vydavatelství (Springer[1], Elsevier[2], IEEE[3], Akademie věd ČR[4],… ) autoarchivaci umožňuje, ale v různých podobách. Podoby jsou k nalezení na domovských stránkách těchto institucí
Využití / nízká míra autoarchivace
Autoarchivace má velkou tradici ve fyzikálních oborech, v počítačových vědách, matematice a ekonomii. V ostatních oborech je autoarchivace málo využívána.
Příčiny
Autoři mají nízké povědomí o tom, co archivování otevřeným přístupem znamená a jaké poskytuje výhody. Není jejich přirozenou součástí práce. Vydavatelé nepropagují svoji podporu autoarchivace, proto se předpokládá malá náklonnost z jejich strany pro tento způsob publikování.
Možnosti posílení autoarchivace
Nizozemský projekt Cream of Science[5] vsadil na prestiž:
- Vybral publikační činnost 207 nejvýznamnějších odborníků a propaguje dostupnost plných textů pomocí sítě repozitářů.
- Umožňuje přístup až k 60 % volně dostupných plných textů.
- Smlouvy uzavřené před rokem 1997 nezmiňují digitální verze článků, proto mohou být volně dostupné v repozitářích.
Metoda „cukru a biče“ – University of Minho (Portugalsko):
- Nástroje využívané pro získávání uživatelů: a) statistiky, b) požadavek na kopii dokumentu emailem, c) řízené slovníky pro metadatový popis, d) komentování a doporučování dokumentů, e) webová komunikace.
- Jednotlivá pracoviště jsou finančně odměňována za vložení dokumentů. Částka je odstupňována podle množství, typu a stáří dokumentů, které byly uloženy.
- Zavedení povinné autoarchivace.
Povinná autoarchivace:
- Je přirovnávána k imperativu „publish or perish“, který implikuje povinnost autora publikovat v každém případě.
- ROARMAP.
Otázka autorsko-právní
Autoarchivace v režimu otevřeného přístupu neporušuje práva autora nebo vydavatele. Autoři jsou vlastníky autorských práv k článkům, které píší, a vydavatelé potřebují jejich svolení k publikování těchto článků. Vydavatelé často vyžadují převedení autorských práv, někdy dokonce sotva byl článek nabídnut časopisu. Nicméně autoři se mohou rozhodnout pro zachování svých práv a poskytnout vydavateli licenci ke zveřejnění.
Přínosy autoarchivace
Přínos pro uživatele
Autoarchivací e-printu článku lze usnadnit dostupnost vědeckých poznatků pro všechny zájemce, aniž by museli předplácet časopis, v němž článek vyšel.
Přínos pro autory
Autoarchivace e-printů slouží oběma účelům: zajišťuje dostupnost výsledků vědecké práce a zároveň díky snadné dostupnosti pozitivně ovlivňuje míru citovanosti vědeckých článků.
Přínos pro instituci
Autoarchivace přináší instituci alternativní evaluační měřítka. Repozitáře poskytují statistiky stažených souborů, které lze sledovat bez časové prodlevy bezprostředně po uložení e-printu do repozitáře. Statistiky počtu stažení predikují pozdější míru citovanosti článku. Aby statistické výstupy byly použitelné pro evaluaci a výsledky byly porovnatelné v rámci instituce, je důležité, aby autoarchivace probíhala systematicky, proto se instituce přiklánějí k tzv. povinné autoarchivaci (např. Queensland University of Technology, Université de Liège, Universidade do Minho, CERN)
Povinná autoarchivace
Na Université de Liège prosadil její rektor Bernard Rentier politiku „green OA mandate“. Akademičtí pracovníci jsou povinni uložit do institucionálního repozitáře ORBi záznamy své publikační činnosti včetně plných textů. Autoarchivace je povinná, zpřístupnění v režimu open access je volitelné.
Povinná autoarchivace obnáší/spočívá v:
- uložení e-printu do institucionálního repozitáře,
- uložení bezprostředně po přijetí článku k vydání,
- uložení plného textu včetně bibliografických údajů,
- volitelné zpřístupnění v režimu open access nebo closed access.
Politiky povinné autoarchivace různých institucí jsou zpřístupněny přes databázi ROARMAP.
Praktické kroky a postup při autoarchivaci
1. Výběr repozitáře
Autoři se mohou rozhodnout, do kterého repozitáře článek uloží. Výběr repozitáře se odvíjí od zavedených komunikačních zvyklostí určité vědecké komunity. Autoři usilují o co největší zviditelnění své práce, a proto si vybírají repozitář podle toho, jestli je využíván ostatními vědci z jejich vědního oboru. K autoarchivaci lze využít oborový repozitář.
Druhou možností je autoarchivace v institucionálním repozitáři, která vedle zviditelnění vědeckých výsledků přináší i další nástroje, jak hodnotit vědecký výkon pracovníků a pracovišť vědecko-výzkumné organizace.
Sirotčí repozitáře: pokud se autor rozhodne uložit svoji práci do repozitáře, ale v jeho prostředí neexistuje vhodný institucionální nebo oborový repozitář, může využít takzvaného sirotčího repozitáře, kam své dílo uloží. Takovou službu v České republice poskytuje OpenAire.[6]
Největšími registry repozitářů jsou ROAR a OpenDOAR.
2. Ověření autorských práv
Před uložením e-printu do repozitáře je potřeba ověřit, zda vydavatel autoarchivaci povoluje. Informace lze získat na webových stránkách vydavatelů nebo webech jednotlivých časopisů. Služba SHERPA/RoMEO shromažďuje záznamy politik vydavatelů, které určují, jak mohou autoři se svým článkem nakládat.
3. Uložení e-printu do repozitáře
Digitální repozitáře zpravidla budují a spravují knihovny, které se starají především o kvalitu popisných metadat, podílejí se na vytváření vkládacího workflow a asistují při samotném vkládání dokumentů do repozitářů.
Repozitáře často spolupracují s jinými informačními systémy, z nichž těží údaje potřebné pro správu digitálních sbírek. Informace o dokumentech jsou předávány do repozitářů dávkově. Pokud v instituci není nastaven podobný tok dat, mohou si autoři ve spolupráci s knihovnou vytvořit v repozitáři vlastní pracovní prostředí a vkládat si dokumenty do repozitáře sami nebo s pomocí knihovníka.
4. Request button
Dříve označováno jako separát.
V případě, že vydavatel neumožňuje autorovi volně šířit svůj článek uložením jeho e-printu do otevřeného repozitáře, může se autor přesto rozhodnout uložit e-print do repozitáře s omezením přístupu k plnému textu. Zájemce o e-print uložený v repozitáři využije tlačítko request button, které automaticky odešle e-mail autorovi se žádostí o zaslání článku. Request button je elektronickou obdobou šíření tištěných reprintů.
Reference
- ↑ Springer Open Choice . . Dostupné online.
- ↑ Elsevier: Open access options . . Dostupné online.
- ↑ IEEE Open Access Publishing Options . . Dostupné online.
- ↑ Politika otevřeného přístupu v AV ČR . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ NARCIS: Cream of Science online. cit. 2012-12-15. Dostupné online.
- ↑ OpenAIRE: Open Access Infrastructure for Research in Europe online. cit. 2012-12-15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-16.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- OpenAIRE: Open Access Infrastructure for Research In Europe online. 2010 cit. 2012-11-25. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20130316183206/http://www.openaire.eu/cs/home.
- VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. E-zdroje: Informace přímo na vašem monitoru online. 2009 cit. 2012-11-25. Dostupné z: http://e-zdroje.vsb.cz/.
- Slovníček termínů z oblasti open access. České vysoké učení technické v Praze: ústřední knihovna online. c2010 cit. 2012-11-25. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20120306195138/http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access/slovnicek-oa.html.
- RYGELOVÁ, Pavla. ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VŠB-TU OSTRAVA. Praktická realizace otevřeného přístupu v institucionálních repozitářích. 2009, ppt. Dostupné z: http://dspace.vsb.cz/bitstream/handle/10084/71264/rygelova_dsugcz09.ppt?sequence=1.
- BARTOŠEK, Miroslav. Open Access - otevřený přístup k vědeckým informacím: Úvod do problematiky. Zpravodaj ÚVT MU. 2009, roč. XX, č. 2, s. 1-7. Dostupný z WWW: http://www.ics.muni.cz/bulletin/articles/628.html[nedostupný zdroj. ISSN 1212-0901.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Autoarchivace v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
- Názorný diagram procesu autoarchivace na webu VŠB-TU Ostrava.
- Oficiální web repozitáře ROAR
- Oficiální web repozitáře OpenDOAR Archivováno 26. 2. 2011 na Wayback Machine.
- Oficiální web databáze ROARMAP
- Oficiální web databáze SHERPA/RoMEO
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk