Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. | Zásady ochrany osobných údajov. | OK, súhlasím
Electronic.sk | Základné pojmy: Elektrotechnika | Elektronika






...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Augusta Machoňová-Müllerová
 
Augusta Machoňová-Müllerová
Narození24. ledna 1906
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. září 1984 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitektka, designérka a publicistka
Manžel(ka)Ladislav Machoň
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Augusta Machoňová-Müllerová (24. ledna 1906 Praha11. září 1984 Praha) byla česká architektka, bytová návrhářka a publicistka.

Život

V letech 1926–1931 vystudovala Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT. Během studia pracovala v letech 1928–1929 v ateliéru Jaromíra Krejcara. Vykonala studijní cesty do Francie, Ruska, Švédska, Finska, Dánska a Belgie. Po absolvování školy pracovala jako samostatná architektka. Byla členkou levicových spolků jako Levá fronta nebo Svaz socialistických architektů. Podílela se na výstavách Výstava proletářského bydlení (1931), Výstava sovětské architektury (1932) Spolupracovala s časopisy Stavba (1936–1938) a Architektura (1939–1947). Provdala se za architekta Ladislava Machoně.

ČNR na jednání během Pražského květnového povstání 1945. Zleva doprava (bez titulů a hodností): Augusta Machoňová-Müllerová, Zdeněk Wirth, Josef Smrkovský, Albert Pražák, Josef Cyril Kotrlý, Jaromír Nechanský.

V roce 1945 se stala vedoucí komise pro reorganizaci veřejného zdravotnictví na Zemském národním výboru. Dále vedla koordinační výbor pro obnovu území bývalých vojenských cvičišť v Čechách (Benešovsko a Sedlčansko). V roce 1948 byla spoluzakladatelkou Stavoprojektu a v následujících letech se věnovala tvorbě v duchu socialistického realismu.

Po uvěznění svého manžela v padesátých letech vystoupila statečně na jeho obranu.

Dílo

Realizované stavby

  • 1935 rodinný dům pana Šádka, Březnice,
  • 1936 rekreační domek v zámecké zahradě v Novém Městě n. Met. (pro Václava Bartoně-Dobenína)
  • 1940 zahrada Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, spolu s L. Machoněm,
  • 1940 instalace výstavy Za novou architekturu, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha, spolu s L. Machoněm a K. Koželkou,
  • 1940 parfumerie Jana, Praha, Václavské náměstí, zničeno,
  • 1947 instalace výstavy Žena v boji. práci a tvorbě,
  • 1951 instalace výstavy Architektura v českém a slovenském národním dědictví, Praha, U Hybernů
  • v padesátých létech byla členkou kolektivu ateliéru Jiřího Krohy, který zpracoval urbanistickou studii města Nová Dubnica
  • 1962–1964 hotel Solidarita, Praha 10-Strašnice, spolu s L. Machoněm,

Nerealizované projekty

  • 1928 soutěžní projekt parlamentních a ministerských budov na Letné jako členka ateliéru Jaromíra Krejcara,
  • 1930 L-projekt – kolektivní obytný okrsek, Praha – Pankrác, jako členka autorského kolektivu pod vedením Jana Gillara,
  • 1931 soutěžní projekt na domy s malými byty pro družstvo Včela, spolu s P. Bückongem,
  • 1932 soutěžní projekt na sanatorium ve Vyšných Hágách,
  • 1936 soutěžní projekt na nemocnici v Praze-Motole,
  • 1936 soutěžní návrh dvou bloků bytových domů, Praha-Holešovice,
  • 1937 soutěžní projekt na pomník T. G. Masaryka (spolu se sochařkou Helenou Johnovou),
  • 1938 soutěžní projekt na dostavbu Staroměstské radnice, spolu s L. Machoněm,
  • 1939 nemocnice Čs červeného kříže, Praha-Vinohrady,
  • 1945 studie univerzitní čtvrti, Plzeň, spolu s Josefem Havlíčkem,
  • 1948 typový projekt nemocnice s poliklinikou, spolu s L. Machoněm,
  • 1956 hotel Čedok, Praha, Na Příkopě, spolu s L. Machoněm,
  • 1956 obytný blok, Praha – Vršovice, Bělocerkevská ulice, spolu s L. Machoněm,

Spisy

Publikovala v řadě časopisů, například Stavba, Architekt SIA, Architektura

Odkazy

Literatura

  • DVOŘÁKOVÁ, Dita. Augusta Machoňová-Müllerová. In: Povolání: architekt(ka). Praha: Kruh, 2003. ISBN 80-903218-1-X. S. 92–103. (česky, anglicky)
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek II. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Müllerová, Augusta, s. 168. 
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Augusta_Machoňová-Müllerová
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.






Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk