A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Anna de Pisseleu d'Heilly | |
---|---|
Narození | 1508 Fontaine-Lavaganne |
Úmrtí | 1580 (ve věku 71–72 let) Heilly |
Povolání | dvorní dáma a milenka panovníka |
Titul | vévodkyně du Étamps |
Předchůdce | Francoise de Foix |
Nábož. vyznání | protestant |
Choť | Jean IV. de Brosse |
Partner(ka) | František I. Francouzský[1] |
Rodiče | Guillame de Pisseleu, Anne Sanguin |
Příbuzní | François de Pisseleu a Charles de Pisseleu (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anna de Pisseleu d'Heilly, vévodkyně d'Étampes (1508–1580), byla titulární milenkou Františka I. Francouzského. Po návratu ze zajetí v roce 1526 se stala Františkovou milenkou. Anna díky silnému vlivu na krále obohatila sebe, svou rodinu i přátele. Po Františkově smrti byla vypovězena ode dvora a dočasně uvězněna v zámku svého manžela. Poslední léta strávila zajišťováním bohatství své rodiny.
Králova milenka
Narodila se roku 1508[2] jako dcera Guillauma de Pisseleu, seigneura d'Heilly, šlechtice z Picardie[3] a Anny Sanguin.[4] Její otec byl třikrát ženatý a měl celkem 34 dětí, Anna z nich byla nejmladší. Anna byla po své babičce příbuzná s Kapetovci pocházejících od Ludvíka Tlustého.[5] Ke dvoru byla uvedena před rokem 1522 a byla jednou z dvorních dam Marie Lucemburské [6] a později Louisy Savojské, vévodkyně de Angoulême, matky Františka I.[7] František učinil Annu svou milenkou až po svém návratu ze svého zajetí v Madridu (1526) a brzy se za ni vzdal své dlouhodobé milenky, Françoise de Foix.[2]
Anna byla popisována jako nenápadná, hezká, vtipná a kultivovaná, „nejučenější mezi krásnými a nejkrásnější mezi učenými“.[2] Jejich vztah získal oficiální charakter poté, co František začal nosit Anniny barvy.[2] Anna byla jmenována dvorní dámou budoucí královny, Eleonory Habsburské, a později se také stala vychovatelkou Františkových dvou dcer. [2] Využila svého vlivu s Františkem k povýšení a obohacení své rodiny.[3] Její bratr Adrien seigneur d'Heilly se stal kapitánem Picardského pluku[3] a její strýc Antoine Sanguin se v roce 1533 stal biskupem z Orléans a později v roce 1539 i kardinálem.[3] Další tři bratři se stali biskupy.[3] V roce 1534 ji František I. provdal za Jeana IV. de Brosse, kterého jmenoval vévodou d'Étampes.[7]
Její vliv na královském dvoře
S politickým pádem vévody de Montmorency v roce 1540 se Anna stala u královského dvora všemocnou.[3] Obklopena těmi, kdo hledali královu štědrou ruku, ovládla celý dvůr.[2] Zahraniční diplomaté se rychle dozvěděli, že musí získat Anninu přízeň, aby jejich plány měli šanci na úspěch.[2] Tím získala faktické postavení královny celého dvora.[2] Později svůj vliv demonstrovala třeba tím, že nechala propustit admirála Chabota. Ten, aby se mohl vrátit ke dvoru, musel oženit svého synovce s Anninou sestrou Louisou.[6]
I přes její schopnosti nebyla Anna právě vzorem stálosti.[8] V roce 1545 se pokusila diskreditovat admirála d'Annebaulta, a to navzdory tomu, že patřil mezi její podporovatele.[8] Když její intriku prozradil arcibiskup Francois de Tournon, tak se Anna pokusila o jeho odstranění obviněním z nečestnosti.[8]
Její vliv na krále stále rostl, zejména v posledních letech Františkovi vlády.[7] Anna byla vyznáním protestantka[6] a zasazovala se u Františka za toleranci hugenotů.[9] Do října 1546 se Anna a kardinál Jean du Bellay snažili přemluvit Františka I., aby se rozešel s Římem.[8] V důsledku jejího vlivu se František účastnil dalších schůzí rady a podle císařského vyslance byla Anna „skutečným předsedou královy nejosobnější a nejintimnější rady“.[8]
Na základě svého přínosu k uzavření míru v roce 1544 v Crepy mezi Františkem I. a císařem Karlem V. Habsburským se Anna snažila přesvědčit Františka, že jeho syn, dauphin Jindřich, spolu se svou milenkou Dianou de Poitiers usilovali o znovu uvedení Montmorencyho ke dvoru.[2] František I. se sice nechal přesvědčit a dočasně Dianu ode dvora odvolal, nicméně dobře věděl, že pro udržení nezbytných vztahů se svým nástupcem bude nezbytné Dianu brzy povolat zpět.[2] A skutečně v reakci na odvolání Diany odešel Jindřich a jeho příznivci demonstrativně na zámek Anet; potom Františkovi nezbývalo nic jiného než pro urovnání roztržky opět povolat Dianu zpět ke dvoru a to hned následující rok, tedy 1545.[2]
Ztráta postavení
Anna si po dobu své éry udělala mnoho nepřátel, zejména v osobě následníka trůnu Jindřicha, jeho milenky Diany de Poitiers a Anne de Montmorencyho.[8] Po Františkově smrti v březnu 1547 ji nechal Jindřich II., bývalý korunní princ, propustit ode dvora a zabavit její majetek.[2] Do roku 1548 potom navíc Anna čelila hrozbě soudního řízení pro herezi.[10] Jindřich II. se nakonec rozhodl toto řízení zastavit a to z úcty ke svému otci.[10] Annin manžel ji obvinil z krádeže jeho platu guvernéra a zneuctění jeho rodiny. Anna potom dočasně žila na hradě La Hardoinaye.[10]
Anna byla stále bohatá žena, měla majetky v Paříži a hlavně měla 47 615 livrů renty.[10] V letech 1554–1555 poručníkovala právy neteře Jossine de Pisseleu na Lenoncourtovo dědictví v rámci rodiny de Guise.[10] V březnu 1560 darovala 114 000 livrů jako svatební dar své neteři Dianě de Barbançon a jejímu manželovi Jeanu de Rohan, baronovi de Frontenay.[10] Anna také věnovala 30 000 livrů na první svatbu jejího synovce Jeana d'Heilly,[10] a později fungovala jako zprostředkovatel pro Jeanovo druhé manželství.[10] A i nadále se podílela svou aktivní účastí na životech svých neteří a synovců.[10]
Anna zemřela v roce 1580.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anne de Pisseleu 'Heilly na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m WELLMAN, Kathleen Anne. Queens and mistresses of Renaissance France. New Haven: 1 online resource (xiv, 433 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-19065-6, ISBN 0-300-19065-4. OCLC 841809754
- ↑ a b c d e f POTTER, David. War and government in the French provinces : Picardy, 1470-1560. Cambridge : Cambridge University Press xv, 393 pages s. Dostupné online. ISBN 0-521-43189-1, ISBN 978-0-521-43189-7. OCLC 25713791
- ↑ LA FAYETTE, Madame de. The princess of Cleves. : 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-77545-492-2, ISBN 1-77545-492-4. OCLC 781614946
- ↑ DUFRESNE, Claude. František I.. Vyd. 1. vyd. Ostrava: Domino 227 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7303-060-8, ISBN 978-80-7303-060-5. OCLC 51186426
- ↑ a b c POTTER, D. Politics and faction at the court of Francis I: the Duchesse D'Etampes, Montmorency and the Dauphin Henri. French History. 2007-05-15, roč. 21, čís. 2, s. 127–146. Dostupné online . ISSN 0269-1191. DOI 10.1093/fh/crm005. (anglicky)
- ↑ a b c KNECHT, R. J. Renaissance warrior and patron : the reign of Francis I. 1st pbk. ed. vyd. Cambridge: Cambridge University Press 637 pages s. Dostupné online. ISBN 0-521-57885-X, ISBN 978-0-521-57885-1. OCLC 59640555
- ↑ a b c d e f KNECHT, R. J. Francis I. Cambridge: Cambridge University Press xv, 480 pages, 8 unnumbered leaves of plates s. Dostupné online. ISBN 0-521-24344-0, ISBN 978-0-521-24344-5. OCLC 7672388
- ↑ CRAWFORD, Katherine. The sexual culture of the French Renaissance. Cambridge, UK: Cambridge University Press xvi, 295 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-76989-1, ISBN 0-521-76989-2. OCLC 466341312
- ↑ a b c d e f g h i POTTER, David. Marriage and Cruelty among the Protestant Nobility in Sixteenth-Century France: Diane de Barbançon and Jean de Rohan, 1561-7. European History Quarterly. 1990-01, roč. 20, čís. 1, s. 5–38. Dostupné online . ISSN 0265-6914. DOI 10.1177/026569149002000101. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna de Pisseleu d'Heilly na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk