A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Andrew Carnegie | |
---|---|
Andrew Carnegie v roce 1913. | |
Narození | 25. listopadu 1835 Dunfermline, Skotsko |
Úmrtí | 11. srpna 1919 (83 let) Lenox, Massachusetts |
Příčina úmrtí | bronchopneumonie |
Místo pohřbení | hřbitov Sleepy Hollow |
Povolání | obchodní magnát, majitel ocelářské společnosti, filantrop |
Majetek | 298 miliard dolarů (v cenách roku 2007, založeno na informacích časopisu Forbes) |
Politická strana | Republikánská strana |
Funkce | rektor (Aberdeenská univerzita; 1911–1914) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Andrew Carnegie (25. listopadu 1835 – 11. srpna 1919) byl americký průmyslník, obchodník, podnikatel a filantrop skotského původu, jeden z nejslavnějších „loupežných baronů“ pozlaceného věku konce 19. století.
Biografie
Narodil se v Dunfermline ve Skotsku a do Spojených států se přestěhoval s rodiči ještě jako dítě. V USA zkraje pracoval jako dělník v továrně na cívky. Později se stal zapisovatelem a poslíčkem. Nakonec stoupal v řadě pozic v rámci telegrafní společnosti. Za občanské války byl povolán ke službě v armádě, ale využil možnosti vykoupit se a zaplatit za sebe náhradu. V 70. letech 19. století založil v Pittsburghu společnost Carnegieho ocelárny (Carnegie Steel Company). V 90. letech 19. století byla jeho společnost největším a nejziskovějším průmyslovým podnikem na světě. Carnegie ji v roce 1901 prodal J. P. Morganovi za 400 milionů dolarů (do té doby největší finanční transakce),[1] který následně společnost spojil s Federal Steel Company Elberta H. Garyho a řadou menších oceláren v koncern U.S. Steel.
Se získanými penězi se začal věnovat filantropii a zvláštní důraz kladl na vzdělání, světový mír a vědecký výzkum. V roce 1891 nechal mimo jiné postavit slavnou newyorskou koncertní síň Carnegie Hall.[1] Většinu svých peněz věnoval na zakládání knihoven, škol a univerzit ve Spojených státech, Spojeném království, Kanadě a dalších zemí, ale i na důchodový fond pro své bývalé zaměstnance. Založil též například Carnegie Corporation of New York, Carnegie Endowment for International Peace, Carnegie Institution of Washington, Carnegie Mellon University a Carnegie Museums of Pittsburgh. Často je pokládán za druhého nejbohatšího muže v historii po Johnu D. Rockefellerovi. Jeho život je často zmiňován jako skutečný příklad rags to riches.
Pocty
V roce 2005 se v soutěži Největší Američan umístil ve stovce největších osobností Spojených států. Na jeho počest byl pojmenován nejvyšší kaktus Carnegia gigantea, známá též jako saguaro. Je po něm pojmenován také sauropodní dinosaurus Diplodocus carnegii (1901).
Darovaný dinosaurus
Carnegie proslul také jako štědrý donátor odlitků kostry velkého sauropodního dinosaura druhu Diplodocus carnegii, pojmenovaného právě po něm. V letech 1905 - 1913 daroval několika evropským panovníkům odlitky obří kostry tohoto dinosaura pro jejich přírodovědecká muzea. Diplodokus "Dippy" se tak díky jeho štědrosti objevil například v Londýně, Paříži, Berlíně, Vídni, Madridu a Sankt Petěrburgu[2].
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrew Carnegie na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Zemřel tvůrce Carnegie-Hall, slavné koncertní síně v New Yorku . Česká televize, 2009-08-11 . Dostupné online.
- ↑ http://dinosaurusblog.wordpress.com/2014/11/14/diplodokus-jako-panovnicky-dar/
Externí odkazy
- Galerie Andrew Carnegie na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrew Carnegie na Wikimedia Commons
- Autor Andrew Carnegie ve Wikizdrojích (anglicky)
- Osoba Andrew Carnegie ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Andrew Carnegie
- Plné texty děl autora Andrew Carnegie na projektu Gutenberg (anglicky)
- Digitalizovaná díla Andrew Carnegie v Národní digitální knihovně.
- Dreamlife.cz – Andrew Carnegie: Otec filozofie úspěchu (11/2007)
- CARNEGIE, Andrew. Moje cesta kolem světa. Překlad Bohumil Klika. Praha: F. Šimáček, 1913. 230 s. Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk