A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Andreas E. Mogensen | |
---|---|
![]() Mogensen v roce 2010 | |
Astronaut ESA | |
Státní příslušnost | Dánsko |
Datum narození | 2. listopadu 1976 (47 let) |
Místo narození | Kodaň, ![]() |
Čas ve vesmíru | 209 dní, 2 hodiny a 33 minut |
Mise | Sojuz TMA-18M/ISS/Sojuz TMA-16M SpaceX Crew-7/Expedice 70 (ISS) |
Znaky misí | ![]() ![]() |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/NASA_NEEMO_19_Aquanaut_Crew.jpg/220px-NASA_NEEMO_19_Aquanaut_Crew.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/ISS-44_Andreas_Mogensen_in_the_Destiny_lab.jpg/220px-ISS-44_Andreas_Mogensen_in_the_Destiny_lab.jpg)
Andreas Enevold Mogensen (* 2. listopadu 1976 Kodaň) je dánský inženýr a astronaut, 541. člověk ve vesmíru. Je prvním Dánem, který se zúčastnil kosmického letu. Od 26. srpna 2023 se účastní vesmírné mise SpaceX Crew-7 a bude půl roku pobývat na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) jako člen Expedice 70.
Vzdělání a pracovní kariéra
Do roku 1992 chodil do základní školy Rygaards International School na předměstí rodné Kodaně.[1] V roce 1995 získal mezinárodní maturitu na Copenhagen International School.[2] Poté odešel na Imperial College v Londýně, kde v roce 1999 získal titul magistra inženýrství (MEng) v oboru leteckého inženýrství.[3]
Po ukončení studia začal pracovat pro společnost Schlumberger, kde jako inženýr vrtných služeb prováděl opravy a údržbu na ropných plošinách na moři v Konžské republice a v Angole. Od roku 2001 pracoval pro společnost Vestas Wind Systems v Dánsku, kde se věnoval výzkumu a vývoji. V letech 2004 až 2007 působil jako výzkumný asistent ve Středisku pro kosmický výzkum a jako odborný asistent na Texaské univerzitě, katedře leteckého a kosmického inženýrství. Zde dokončil svou doktorskou práci a v říjnu 2007 získal doktorát v oboru leteckého a kosmického inženýrství.[3]
Pracoval v Německu pro HE Space Operations spojené s misí Swarm jako navigační a kontrolní inženýr, a dále ve společnosti EADS Astrium v Portugalsku. V době výběru mezi astronauty ESA byl leteckým inženýrem v Surrey Space Centre na univerzitě v Surrey, kde se věnoval navigaci a řízení přistávacích modulů pro Měsíc a Mars.[3]
Astronaut
V květnu 2009 byl Evropskou kosmickou agenturou (ESA) společně s pěti kolegy vybrán z 8 407 uchazečů mezi budoucí astronauty.[4] Po dokončení základního výcviku v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem, Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu a Hvězdném městečku u Moskvy se v listopadu 2010 stal členem sboru astronautů ESA. Poté pokračoval ve všeobecném výcviku a zapojil se do plnění úkolů spojených s letovou podporou ESA.[3]
V rámci výcviku se v roce 2012 zúčastnil mise speleologického programu ESA CAVES[5] na Sardinii, který využívá podobnosti podmínek výzkumu v jeskyních a v uzavřením prostředí kosmických těles.[6] V září 2014 pak byl členem posádky akvanautů v rámci dlouhodobého výcvikového programu NEEMO. Spolu s dalšími členy podmořské výzkumné mise NEEMO 19 – 3 spolukandidáty v astronautickém výcviku a 2 vědci – pobýval v podvodní laboratoří Aquarius u ostrova Key Largo na samém jihu Floridy.[7][8] Koncem roku 2021 se zapojil do 4. ročníku programu ESA PANGAEA,[9] který poskytuje astronautům přípravu v oblasti geologie pro budoucí mise na Měsíc, Mars a asteroidy. Mogensen s několika kolegy výcvikem prošli v italských Dolomitech, v Rieském kráteru v Německu a vulkanických terénech na španělském ostrově Lanzarote.[10]
1. kosmický let
V srpnu 2013 byl zařazen do posádky krátkodobé vědecké mise IriSS na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS)[3] a během roku 2014 za tím účelem absolvoval specifický trénink pro úkoly své mise.[3] Společně s kosmonauty Sergejem Volkovem a Ajdynem Aimbetovem odstartoval z Bajkonuru 2. září 2015 v lodi Sojuz TMA-18M a stal se prvním dánským astronautem.[11] Po připojení ke stanici se intenzivně zabýval testování nových technologií a vědeckým experimentům – např. pomocí dálkového ovládání řídil robota na Zemi, aby otestoval omezení plynoucí ze zpoždění signálu a vliv stavu beztíže,[12] nebo natáčel vzestupné ionosférické blesky vznikající na horní straně obřích bouřek a cyklón, jejichž výskyt podél trasy ISS pro něj na Zemi předpovídali dánští meteorologové.[13] Otestoval také Skinsuit, nový druh obleku, který by měl astronautům ulevit od bolesti zad způsobené prodloužením páteře v prostředí mikrogravitace, a při údržbě stanice používal brýle s rozšířenou realitou.[14] Pochlubil se, že si s sebou do vesmíru vzal postavičky ze stavebnice Lego[15] a plakát dánské firmy Copenhagen Suborbitals rozvíjející svůj vlastní vesmírný program.[16][17]
Po 9 dnech, 20 hodinách a 13 minutách letu se Mogensen s Aimbetovem na Zemi vrátili 12. září 2015 v lodi Sojuz TMA-16M s jejím velitelem Gennadijjem Padalkou.[18]
Mogensen byl poté za své úsilí oceněn Dánskou královskou medaili za zásluhy.[19]
2. kosmický let
ESA a NASA zveřejnily 24. března 2022 letovou nominaci Andrease Mogensena na dlouhodobou misi na ISS. V rámci mise SpaceX Crew-7 by se měl stát prvním neamerickým pilotem lodi Crew Dragon. Počítalo se se startem na podzim 2023 nebo na jaře 2024, podle toho, zda již bude nebo nebude do programu letů zařazen první řádný let kosmické lodi Boeing Starliner.[20][21] V červenci 2023 ESA oznámila, že se Mogensen po příletu na ISS stane jejím velitelem pro období Expedice 70.[22]
Start mise SpaceX Crew-7 se po několika odkladech uskutečnil 26. srpna 2023 a připojení k ISS o den později.[23].Mogensen 26. září 2023 převzal velení nad stanicí od Sergeje Prokopjeva.[24] Posádka, kterou kromě Mogensena tvořili velitelka Jasmin Moghbeliová a letoví specialisté Satoši Furukawa a Konstantin Borisov, na ISS strávila přes půl roku, od stanice odletěla 11. března 2024 a o den později přistála u břehů Floridy po 199 dnech, 6 hodinách a 20 minutách letu.[25] Mogensen také několik hodin před odletem předal symbolický velitelský klič od stanice ruskému kosmonautovi Olegu Kononěnkovi.[26]
Soukromý život
Mogensen je ženatý a má jedno dítě. Ve volném čase se věnuje rugby, horolezectví a potápění. Rodina žije v Austinu v Texasu.
Odkazy
Reference
- ↑ Former Rygaards Student Blasts Into Space!. rygaards.com . Rygaards International School, 2015-09-02 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-04. (anglicky)
- ↑ Første danske astronaut slog en tur forbi Hellerup. Sjællandske Nyheder . 2014-10-14 . Dostupné online. (dánsky)
- ↑ a b c d e f Andreas Mogensen – ISS Expedition 45 . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ESA prepares for the next generation of human spaceflight and exploration by recruiting a new class of European astronauts. www.esa.int . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ What is CAVES?. www.esa.int . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SAURO, Francesco; DE WAELE, Jo; PAYLER, Samuel J. Speleology as an analogue to space exploration: The ESA CAVES training programme. Acta Astronautica. 2021-07-01, roč. 184, s. 150–166. Dostupné online . ISSN 0094-5765. DOI 10.1016/j.actaastro.2021.04.003. (anglicky)
- ↑ LEWIS, Robert. NASA Announces Two Upcoming Undersea Missions. NASA . 2015-04-07 . Dostupné online.
- ↑ BERGIN, Chris. NEEMO returns with two new underwater missions . 2014-06-11 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ What is Pangaea?. www.esa.int . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Back to the future – Caves & pangaea blog online. cit. 2023-07-06. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Three Soyuz Crew Members Launch for Two Day Trip to Station – Space Station. blogs.nasa.gov online. 2015-09-02 cit. 2023-07-06. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VIDEO: Sådan udførte Andreas robotforsøget fra rummet. Ingeniøren online. 2015-09-08 cit. 2023-07-06. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Sådan fandt DMI kæmpelynet til @Astro_Andreas. dmi.dk online. Danmarks Meteorologiske Institut (Dánský meteorologický institut), 2015-09-17 cit. 2023-07-06. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-21. (dánsky)
- ↑ A ‘sprint’ mission. www.esa.int online. cit. 2023-07-06. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The story behind the LEGO astronauts – iriss mission blog online. cit. 2023-07-06. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://twitter.com/Astro_Andreas/status/643873701935644672. Twitter online. cit. 2023-07-06. Dostupné online.
- ↑ Copenhagen Suborbitals online. cit. 2023-07-06. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Three Soyuz Crew Members Wrap Up Mission on Space Station – Space Station. blogs.nasa.gov online. 2015-09-11 cit. 2023-07-06. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Astronaut Andreas Mogensen modtager Den Kongelige Belønningsmedalje i guld med krone og inskription. www.kongehuset.dk online. cit. 2023-07-06. Dostupné online.
- ↑ MAJER, Dušan. V Crew Dragonu poletí další Evropan online. kosmonautix.cz, 2022-03-24 cit. 2022-04-24. Dostupné online.
- ↑ NASA, ESA Assign Astronauts to Space Station Mission on Crew Dragon – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov online. 2022-03-24 cit. 2023-07-06. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Commanding role for Andreas in space. www.esa.int online. cit. 2023-07-06. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SpaceX Crew-7 Mission Docks to Station's Harmony Module. blogs.nasa.gov online. 2023-08-27 cit. 2023-08-28. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRAF, Abby. Change of Station Command as Three Crew Members Prepare to Depart Early Wednesday. blogs.nasa.gov online. 2023-09-26 cit. 2023-09-27. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA Welcomes Crew-7’s Return to Earth After Safely Splashing Down – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov online. 2024-03-12 cit. 2024-03-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Expedition 70NASA’s SpaceX Crew-7 Farewell Remarks, Station Change of Command March 10, 2024. s.l.: s.n. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk