A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Čujské kmeny nebo Čujští Hunové (kazašsky Alty-čub, doslovně: šest čujů, čínsky 处木昆, pchin-jinem Čchu-mu-chun, rusky Алты чуб) byli potomky Asijských Hunů čili Siung-nuů. Pocházeli z Jüe-panského knížectví. Turkický název Alty-čubové (Čujské kmeny nebo Čujští Hunové) nesou od poloviny 7. století. Čujské kmeny sídlily u povodí řeky Čuj[pozn. 1] a byly pod silným vlivem Sogdské kultury. V 5. století byli Jüe-pani poraženi Ujgury, kteří sem, po kolapsu První Ujgurské říše mezi roky 630–683, migrovali ze současného Mongolska.[1] Do 6. století se kmeny Čujských Hunů, Avarů a Mukrínů[pozn. 2] sloučili v národ Türgešů.
Čujské kmeny
Souhrnný název daný čínskými historiky byl Čchu-mu-chun, zatímco ruští a západní historikové je uvádějí jako Čuban nebo Slabí Hun. Níže je zapsáno jejich pojmenování v čínské fonetice:
- Čchu-jüe → Čolové,
- Čchu-mi → Čumulové,
- Čchu-mu-kun → Kimäkové,
- Čchu-pan → Čubani či Slabí Hunové
- Ze dvou částí Čujských kmenů vznikly dvě divize Čugajů.
- Čch'-čchi → Čigilové pozůstávající z větví kmenů Čolů a Čumulů
- Šatchuo-tchu-ťüe → Šatoové, pozůstávající z větví Čolů, Čigilů a taky Turkutů (Wej-cheové, Ťiou-singové, Se-jentaové, Chuej-chuové atd…),[2][pozn. 3]
Vládnoucí rodinou manicheiských Čigilů v Západoturkutském kaganátě byli Šatoové, jež v roce 923–936 založili stát Pozdní Tchang (5 dynastií) (Chou-Tchang) v severní Číně a přijali čínské příjmení Li. Její zakladatel, Li Kche-jung z hodností Ťie-tu-š'[pozn. 4] pocházel z pokolení Šatoovských Draků.[3]
Krátká historie
Po bratrovražedných bojích Turků v Západoturkutském kaganátě byla část Ašınovských knížat nucena uprchnout. V roce 640 se Ašına Miše-chán (3. vůdce Duluů)[pozn. 5] s podřízenými kmeny Čolů, Čigilů a Turkutů čili Čugajštích Turků (tj. východní Šatoové - Čugajové) vydal k východu pod ochranu Tchangské říše, načež se ocitl v postavení podřízeného.[4] Hlavní část tureckých Čolů a Čumulů čili Čigilů (tj. západní Šatoové-Čugajové), která nešla s Ašına Miše-chánem, zůstala ve svých původních místech u řeky Kunges ve Východním Turkestánu (Sin-ťiang).[5] Po Su Ting-fangovém vniknutí na území Západoturkutského kaganátu přes jeho východní hranici v letech 657–664 nastala následná anexe, jejímž důsledkem bylo opětovné sjednocení tureckých kmenů, tentokrát ale pod nadvládou čínských Tchangů.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Řeka pod různým názvem: Ču, Čuj, Čub, Čchu.
- ↑ Jedná se o zbytky Ogurů, či východních Turkoavarů, kteří zůstali ve střední Asii.
Původní sídelní místa Mukrínů se nacházeli východně od řeky Amur. - ↑ Čínský fonetický název 15 Ujgurských kmenů v tom období byl Wej-che.
Název Ujgurů byl Chuej-chu, zatímco v současnosti se používá Wej-wu'er. - ↑ Ťie-tu-š'ové byly regionální vojenští guvernéři v Číně během období dynastie Pozdní Tchang (Pět dynastií a deset království).
- ↑ Ašına Miše-chán - (Si Li-pien-tuo-lu-chán, Mo Che-tuo-jie-chu), byl v roce 657-664-7 posledním kaganem Západoturkutského kaganátu a zároveň protikaganem v exilu. Byl Ghora Jabguovým synem (Šapolo VII., kagan v létech 653-657).
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Алты чуб na ruské Wikipedii.
- ↑ "The mystery of China's celtic mummies". The Independent August 28, 2006. Retrieved 2008-06-28 (anglicky)
- ↑ Bičurin N.Ja. Sobranie svedenij ... T. I. S. 289, 357 (rusky)
- ↑ Maljavkin, 1974, s. 100 (rusky);
Li Fan, Ch. 425, s. 3458-3459 (čínsky) - ↑ Liu Sjuj. Ceju Tan Šu - Staraja hronika gosudarstva Tan. Pekin, Izdateljstvo "Bo-na", 1958, gl. 194b, S. 6a, 3. (čínsky)
- ↑ Čen Čžunmjan, 1958b, C. 194-198. (čínsky)
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk