A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Alexander Calder | |
---|---|
Alexander Calder 1947. | |
Narození | 22. srpna 1898 Lawnton, Pensylvánie |
Úmrtí | 11. listopadu 1976 New York |
Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
Národnost | Američan |
Vzdělání | Stevens Institute of Technology, Hoboken (inženýr), Art Students´ League, New York |
Alma mater | dům Académie de la Grande Chaumière Stevensův technologický institut |
Povolání | sochař, malíř |
Rodiče | Alexander Stirling Calder |
Hnutí | Abstraction-Création ( Abstrakce-Tvorba, 1931); |
Významná díla | Cirkus (1927) |
Ovlivněný | surrealismus, konstruktivismus, Piet Mondrian, Hans Arp, Alberto Magnelli, Joan Miró |
Ocenění | Velká cena na 26. Biennale di Venezia 1952; Carnegie Prize, Pittsburgh, 1958; jmenování členem American Academy of Arts and Letters, 1965 |
Webová stránka | www |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexander Calder (22. srpna 1898 Lawnton, Pensylvánie – 11. listopadu 1976 New York) byl americký sochař a výtvarník, který se proslavil svými mobilními sochami (mobily).
Život
Narodil se v umělecké rodině, otec i děd A. M. Calder byli známí sochaři a matka výtvarnice francouzského původu. Otec roku 1905 onemocněl tuberkulosou a rodina se odstěhovala na ranč do Arizony a o rok později do Pasadeny v Kalifornii. Malý Alexander sbíral kousky měděných drátků a plechů a dělal z nich šperky a různé i pohyblivé hračky. Od roku 1910 žila rodina opět v Pensylvánii a od roku 1912 střídavě v New Yorku a v San Franciscu, kde Alexander maturoval. Studoval strojní inženýrství v New Jersey a od roku 1919 pracoval jako technik, také na lodích. Později napsal, jak ho zážitek vycházejícího slunce na lodi přivedl k umění. Maloval obrazy a kreslil do časopisů a roku 1926 odjel do Paříže, kde se živil výrobou hraček a založil svůj miniaturní mechanický cirkus, Cirque Calder. V Paříži se spřátelil s Joanem Miró, J. Arpem a M. Duchampem. Na zpáteční cestě se seznámil se svou budoucí ženou Louisou James, praneteří spisovatele Henry Jamese a filosofa W. Jamese, s níž se 1931 oženil.
Figurkami mechanického cirkusu začíná jeho zájem o pohyblivé sochy, kterým dal Duchamp jméno „mobil“. S tvorbou mobilů začal Calder v roce 1931.[1] Jejich jednotlivé části se uvádějí do pohybu dotykem ruky nebo prouděním vzduchu. Při setkání s Pietem Mondrianem se nadchnul pro abstraktní umění a začal dělat velmi jemné kovové konstrukce, které se pohybovaly větrem nebo průvanem. Roku 1933 se Calderovi vrátili do USA a usadili na venkově v Connecticutu, kde se jim narodily dvě dcery. Kromě zatím už slavného „cirkusu“ navrhoval Calder divadelní dekorace, dělal šperky a hračky.
Roku 1943 měl velkou výstavu v Muzeu moderního umění v New Yorku a po válce dělal monumentální kovové sochy, například „125“ pro Kennedyho letiště v New Yorku (1957), „Spirálu“ pro ústředí UNESCO v Paříži (1958), „Člověk“ pro světovou výstavu v Montrealu nebo „El Sol Rojo“ pro olympiádu v Mexico City (1968). Pro tyto velké objekty se vžil název „stabil“ (jako protiklad k pohyblivým mobilům), jehož autorem je Hans Arp.[2] Calderovy stabily představuji jedno z paradigmat urbanistického umění 20. století.
Roku 1962 si postavil venkovský atelier v Saché jižně od Tours,[3] kde byla i dílna, a hodně cestoval. Zemřel krátce po otevření své retrospektivní výstavy v New Yorku. Posmrtně byl vyznamenán Medailí svobody amerického presidenta. Jedna z jeho soch byla zničena při atentátu na mrakodrapy WTC v září 2001.
V českém prostředí nalezlo jeho dílo odraz u Karla Malicha a Stanislava Kolíbala.
Výstavy (výběr)
- 1928: New York, Salon nezávislých (drátěné plastiky)
- 1929: Paříž, Galerie Billiet-Pierre Vorms (první samostatná výstava)
- 1932: Paříž, Galerie Vignon (první presentace mobilů)
- 1936: New York, Muzeum moderního umění (účast na výstavě Cubism and Abstract Art)
- 1943: New York, Muzeum moderního umění (retrospektiva, kurátor James Johnson Sweeney)
- 1946: Paříž, Galerie Louis Carré (první samostatná poválečná výstava)
- 1948: Rio de Janeiro, Museu de Arte Moderna; São Paulo, Museu de Arte Moderna
- 1949: Philadelphia, Museum of Art (3. mezinárodní sochařská výstava)
- 1950: Paříž, Galerie Maeght (50 mobilů a stabilů); Massachusetts, Institute of Technology (retrospektiva)
- 1952: Benátky, 26. Biennale di Venezia
- 1955: Kassel, 1. documenta
- 1959: Kassel, 2. documenta; Paříž, Galerie Maeght (velká výstava stabilů)
- 1964: Kassel, 3. documenta; New York, Guggenheimovo muzeum (retrospektiva)
- 1976: New York, Whitney Museum (retrospektiva)
- 1997: Barcelona, Fundació Joan Miró
Galerie
-
Mobil, Tate Modern, 1932
-
Akustické oblaky, Aula venezuelské university Caracas, 1953
-
Červený mobil, Montreal, 1956
-
Mravenečník, Rotterdam, 1963
-
Člověk, Montreal, 1967
-
Orel, Seattle, 1971
-
Le Hallebardier, Sprengel Museum Hanover, 1971
-
Vrásčitec s červeným diskem, Stuttgart, 1973
-
Vůz BMW 3 pomalovaný Calderem, 1975
-
Památník holocoustu, Jeruzalém, 1976
Odkazy
Reference
- ↑ Lynton, Norbert, Umění 19. a 20. století, Artia, Praha 1981, s. 138
- ↑ Walther, Ingo F. (ed.), Umění20. století, Taschen a Slovart, Praha 2011, s. 473, ISBN 978-80-7391-572-8
- ↑ Baal-Teshuva Jacob, Alexander Calder, Taschen, Köln 2002, s. 95, ISBN 978-3-8228-7642-8
Literatura
- Bourdon, David, Calder: Mobilist, Ringmaster, Innovator, Macmillan, New York 1980, ISBN 0-02-711780-4
- Calder, Fundació Joan Miró, Barcelona 1997 (výstavní katalog)
- Calder, Alexander, An Autobiography with Pictures, Pantheon Books, New York 1966
- Pierre, Arnauld, Calder. La sculpture en mouvement, Gallimard, Paris 1996, ISBN 2-07-053383-2
Související články
Externí odkazy
- Galerie Alexander Calder na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander Calder na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexander Calder
- Video z Cirque Calder
- Stránky Calder Foundation
- Stránky Atelier Calder ve Francii
- National Gallery of Art – Calderův mobil
- Alexander Calder ve sbírkách Smithsonian Institute Archivováno 27. 3. 2012 na Wayback Machine.
- Calderovy návrhy pro Braniff Airways
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk