A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Albert Calmette | |
---|---|
Narození | 12. července 1863 Nice |
Úmrtí | 29. října 1933 (ve věku 70 let) Paříž |
Alma mater | Námořní lékařská škola v Brestu (1881–1883) Lyceum svatého Ludvíka Pařížská univerzita |
Pracoviště | Pasteurův ústav |
Obor | bakteriologie |
Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1921) |
Příbuzní | Gaston Calmette (sourozenec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Léon Charles Albert Calmette (12. července 1863 Nice – 29. října 1933 Paříž) byl francouzský lékař, bakteriolog a imunolog. Objevil společně s Camille Guérinem oslabenou formu Mycobacterium bovis, kterou pak použili ve vakcíně Bacillus Calmette-Guérin (BCG) proti tuberkulóze. Vyvinul první protijed na hadí jed nazvaný Calmettovo sérum.[1]
V roce 1891 založil pobočku Pasteurova ústavu v Saigonu. Byl významným pracovníkem a později také ředitelem (1895-1917) Pasteurova institutu v Lille. V roce 1919 byl přijat do Académie Nationale de Médecine a v roce 1927 do Francouzské akademie věd.
Calmette měl v té době neméně známého bratra Gastona Calmetta (1858–1914) - redaktora deníku Le Figaro. Ten byl v roce 1914 zastřelen Henriettou Caillauxovou, která byla zproštěna obvinění z vraždy na základě toho, že spáchala zločin z vášně.
Námořní lékař
Calmette se narodil 12. července 1863 v Nice ve Francii do rodiny právníka. Chtěl sloužit v námořnictvu a být lékařem, proto v roce 1881 vstoupil do školy námořních lékařů v Brestu.
V roce 1883 začal sloužit v námořním lékařském sboru v Hongkongu. Zde pracoval s doktorem Patrickem Mansonem, který studoval onemocnění filarióza (také lymfatická filarióza, elefantiáza, sloní noha), která je způsobena parazitickým červem vlasovcem mízním. Calmette dokončil svůj lékařský titul právě na téma filariózy.
V roce 1887 byl přidělen do Saint-Pierre a Miquelonu. Sloužil také v západní Africe, v Gabonu a Francouzském Kongu, kde zkoumal malárii, spavou nemoc a pelagra.
Návrat do Francie
- V roce 1890 po návratu do Francie se Calmette setkal s Louisem Pasteurem (1822–1895), jedním z nejvýznačnějších vědců 19. století a zakladatelem nových vědeckých oborů stereochemie, mikrobiologie a imunologie. Osudové bylo i jeho setkání s Emilem Rouxem (1853–1933), který byl jeho profesorem v kurzu bakteriologie. Všichni tři se stali společníky a v roce 1891 byl Calmette pověřen Pasteurem založením a řízením pobočky Pasteurova institutu v Saigonu (Francouzská Indočína). Zde se věnoval rodícímu se oboru toxikologii a imunologii. Studoval hadí jed, včelí jed, rostlinné jedy a kurare. Organizoval také výrobu vakcín proti pravým neštovicím a vzteklině. Prováděl výzkum cholery. Věnoval se i fermentaci opia a rýže.
- V roce 1894 se vrátil do Francie a vyvinul první protijedy proti hadímu uštknutí pomocí imunitních sér z očkovaných koní (Calmettovo sérum). Práci v této oblasti později převzal brazilský lékař Vital Brazil v São Paulu v Instituto Butantan, který vyvinul několik dalších protijedů proti hadům, škorpiónům a pavoukům.
- Calmette se také podílel na vývoji prvního imunitního séra proti dýmějovému moru (také černý škůdce) ve spolupráci s objevitelem jeho patogenního původce (Yersinia pestis) Alexandrem Yersinem (1863–1943).
- V roce 1899 odjel do Portugalska studovat a pomáhat v boji proti morové epidemii v Portu.
- V roce 1906 začali spolu s Camillem Guérinem experimentovat s baktérií Mycobacterium bovis, které způsobují dobytčí tuberkulózu. Z jejích oslabených kmenů vytvořili vakcínu BCG, která bylo poprvé úspěšně aplikována roku 1921 v pařížském Hôpital de la Charité. Proces preventivního očkování dětí proti tuberkulóze (TBC) se podle něj nazývá kalmetizace.[2]
- Věnoval se také otázkám veřejné hygieny a prosadil vybudování první čistírny odpadních vod v Lille.
Kariéra
- V roce 1895 mu Emile Roux svěřil vedení pobočky Pasteurova institutu v Lille. A Calmette zde pak pracoval dalších 25 let.
- V roce 1901 založil v Lille první lékárnu s léky proti tuberkulóze a pojmenoval ji po Emilu Rouxovi.
- V roce 1904 založil Severní ligu proti tuberkulóze (Ligue du Nord contre la Tuberculose), která existuje dodnes.
- V roce 1909 pomohl založit pobočku Pasteurova institutu v hlavním městě Alžírska - Alžíru.
- V roce 1918 přijal místo asistenta ředitele Pasteurova institutu v Paříži.
- V roce 1919 se stal členem Académie Nationale de Médecine.
Vakcína proti tuberkulóze
V roce 1923 Calmette spolu s Camillem Guérinem vyvinuli vakcínu proti tuberkulóze, která byla v té době hlavní příčinou úmrtí. Tento přípravek dostal jméno svých dvou objevitelů Bacillum Calmette-Guérin (BCG). To mu přineslo celosvětovou slávu a jeho jméno se zapsalo do historie medicíny. Cesta k vakcíně však byla dlouhá:
- V roce 1882 německý lékař a zakladatel bakteriologie Robert Koch objevil, že bacil Mycobacterium tuberculosis je patogenním původcem tuberkulózy. Louis Pasteur a jeho kolegové se o tento bacil začali také zajímat.
- V roce 1906 veterinář a imunolog Camille Guérin zjistil, že imunita proti tuberkulóze je spojena s živými tuberkulózními bacily v krvi.
- S využitím Pasteurovy podpory Calmette zkoumal, jak by se imunita vyvinula v reakci na oslabené bacily injekčně aplikované zvířatům. Útlumu bacilů bylo dosaženo jejich kultivací v substrátu obsahujícím žluč na základě experimentů norského badatele Kristiana Feyera Andvorda (1855–1934).
- Od roku 1908 do roku 1921 se Guérin a Calmette snažili produkovat méně a méně virulentní kmeny bacilu tím, že je postupně kultivovali.
- V roce 1921 poprvé použili BCG k úspěšnému očkování novorozenců v Hôpital de la Charité v Paříži.
- V roce 1930 prestiž očkovacího programu vážně utrpěla, když se kvůli kontaminaci některých šarží v Německu rozvinula tuberkulóza u očkovaných dětí v Lübecku.
- V roce 1932 bylo masové očkování dětí v mnoha zemích obnoveno. Byly zavedeny nové a bezpečnější výrobní techniky.
Odkaz
- V roce 1933 Calmette v Paříži umírá a jedním z důvodů byl i otřes z událostí kontaminované vakcíny v německém Lübecku.
- Dnes je jeho jméno jedním z mála francouzských jmen v ulicích Ho Či Minova Města (další jsou Alexandre Yersin, Alexandre de Rhodes, Louis Pasteur).
- Je po něm pojmenován Calmettův most v Ho Či Minově Městě.
- Je po něm pojmenována nemocnice Calmette Hospital v Phnompenhu.
- Je po něm pojmenována velká nemocnice Calmette Hospital v Kambodži.
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert Calmette na anglické Wikipedii.
- ↑ Velký lékařský slovník Dostupné online
- ↑ Zdravotní registr Dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Calmette na Wikimedia Commons
- Portraits des Médecins
- Comité des travaux historiques et scientifiques
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk