A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
ANBO V | |
---|---|
ANBO 51 na letišti | |
Určení | cvičný letoun |
Výrobce | Karo Aviacijos Tiekimo Skyrius |
Šéfkonstruktér | Antanas Gustaitis |
První let | 1931 |
Charakter | vyřazen ze služby |
Uživatel | Litevské letectvo |
Vyrobeno kusů | 15 (5 ANBO V, 10 ANBO 51)[1] |
Varianty | ANBO 51 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
ANBO V byl cvičný vzpěrový hornoplošník zkonstruovaný v roce 1931 pro armádu Litvy. V roce 1936[2] vznikla modernizovaná verze ANBO 51. Model ANBO V vycházel svojí koncepcí z předchozích prací Antanase Gustaitise, typů ANBO II a ANBO III.[3]
Vznik a vývoj
V roce 1931 vznikl prototyp cvičného letounu (výr. č. 43), který byl osazen pětiválcovým, vzduchem chlazeným hvězdicovým motorem Walter Vega o jmenovitém výkonu 85 k (62,5 kW) při 1750 ot/min. To byl motor, který navazoval na Walter NZ-60 a se kterým měl Antanas Gustaitis dobré zkušenosti z provozu letounů ANBO II. Gustaitas se rozhodl nakoupit v továrně Walter tři pětiválcové motory Walter Vega a dva sedmiválcové Walter Venus. Prototyp s motorem Walter Vega vzlétl 19. května 1931. Letouny výrobních čísel 46 a 49 měly rovněž motor Walter Vega. Letouny ANBO V (výr. č. 50 a č. 51) vyrobené v roce 1932 měly již nainstalovány výkonnější sedmiválce Walter Venus o výkonu 110 k (80,9 kW) při 1750 ot/min. Díky své stabilitě ve vzduchu a dalším vlastnostem byl ANBO V ideálním strojem pro výcvik.[4] V letech 1934-1935 byly tyto letouny přestavěny na použití sedmiválcových motorů Armstrong Siddeley, typ Genet Major IA s ještě vyšším výkonem 140 k (103 kW). S těmito motory létaly po celé období (1934-1940).[5]
Pro 2. výrobní sérii letounů s již pozměněným názvem na ANBO 51, která byla dána do výroby v roce 1936, byl použit motor Armstrong Siddeley Genet Major IV, sedmiválcový hvězdicový motor o výkonu 160 k (120 kW), který umožnil letounu dosáhnout rychlosti až 200 km/h. Současně však vzrostla hmotnost (650 kg prázdná, 950 kg vzletová). Od roku 1936 do roku 1938 bylo postaveno 10 letadel (výr. č. 80-84, 785-789).[2]
Popis letounu
ANBO V byl hornoplošník konvenční smíšené konstrukce, potažené plátnem a s trupem ze svařovaných ocelových trubek. Trup byl obdélníkového průřezu a byl mimo základní kostry ještě zesílen šikmými trubkami vpředu a zkříženými ocelovými drátěnými diagonálami vzadu. Stejnou konstrukci užívaly i pevné části ocasních ploch (vyrobené z duralu a potažené plátnem), pohyblivé byly zkonstruovány ze dřeva. Křídlo dřevěné konstrukce[6] bylo připojeno párem vzpěr k dolní části trupu a další vzpěry spojovaly trup s centroplánem křídla. Centrální část křídla byla "podepřena" pyramidou, tvořenou čtyřmi trojitými vzpěrami. V centroplanu byly umístěny dvě nádrže na 80 litrů benzínu, odkud palivo "samospádem" teklo do karburátoru motoru. Dvoukolový, pevný podvozek byl osazen párem kol s pneumatikami a vzadu ocasní ostruhou.
Posádka seděla v tandemovém uspořádání (žák vpředu, instruktor vzadu). Sedadla byla upravena pro použití padáků. Před oběma kokpity byl průhledný štít z vytvrzeného termoplastu (celuloid). Žák a instruktor používali k vzájemné komunikaci zvukovou trubici vyvedenou do kukel. Prototyp a první dva sériové letouny byly poháněny hvězdicovým motorem Walter Vega československého původu a další dva sériové stroje byly poháněny motory Walter Venus, později britskými Armstrong Siddeley Genet Major. Motory Genet Major byly zpravidla kryty Townsendovým prstencem různých velikostí. Za motorem v první části trupu byla olejová nádrž o objemu 10 l. Vnitřek trupu byl od motoru oddělen protipožární přepážkou z ocelového plechu.[4]
V roce 1936 se objevila upravená verze ANBO 51 se zesílenou konstrukcí křídla a motorem Genet Major IV.
Uživatelé
Specifikace
Údaje pro verzi s motorem Walter Vega dle[3][7]
Technické údaje
- Osádka: 2 (instruktor a žák)
- Délka: 7,30 m
- Rozpětí křídla: 11,35 m
- Výška: 2,82 m
- Plocha křídla: 20,65 m²
- Prázdná hmotnost: 510 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 820 kg
- Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený sedmiválcový hvězdicový motor Walter Vega
- vzletový: 90 k (66,2 kW) při 1800 ot/min
- jmenovitý: 85 k (62,5 kW) při 1750 ot/min
Výkony
- Maximální rychlost: 170 km/h
- Cestovní rychlost: 151 km/h
- Přistávací rychlost: 70 km/h
- Dostup: 4000 m
- Stoupavost: 4,2 m/s
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku ANBO V na anglické Wikipedii.
- ↑ Aircraft designed by A.Gustaitis . Lietuvos aviacijos muziejus . Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ a b Aircraft designed by A.Gustaitis . Kaunas: www.lam.lt (Lithuanian Aviation Museum) . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-05.
- ↑ a b THOMAS, Heinz. ANBO (Lithuania) aircraft . RAM (Russian Aviation Museum), 24. dubna 2000 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-20.
- ↑ a b RAMOŠKA, Gytis. MOKOMOJO LĖKTUVO ANBO-V SUKŪRIMO IR EKSPLOATACIJOS ISTORIJA - Historie vzniku a provoz letadla ANBO V (litevsky) . Lietuvos Aviacijos Istorija 1919 - 1940 m. . Dostupné online.
- ↑ ANBO V (rusky) . airwar.ru (Уголок неба), 2006 . Dostupné online.
- ↑ Grey 1938
- ↑ SKRAIDUOLIS, Jūsų. ANBO V . Kaunas: lam.lt (Lithuanian Aviation Museum) . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-07-28.
Literatura
- GREY, C.G.; BRIDGMAN, Leonard. Jane's All the World's Aircraft 1938. London: Sampson Low, Marston & Company, ltd, 1938. ISBN 0-7153-5734-4. (anglicky) Reprint 1972.
- TAYLOR, Michael J.H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. Dostupné online. ISBN 1-85170-324-1. S. 922. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ANBO V na Wikimedia Commons
- ANBO V na stránkách valka.cz
- (anglicky) Anbo Flyers, ANBO-V na anboflight.tripod.com
- (litevsky) ANBO V na anboeskadrile.lt
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk