AK-130
Typ	Lodní kanón
Místo původu	Sovětský svaz Sovětský svaz
Historie služby
Ve službě	1985-dosud
Používána	Rusko Rusko
Historie výroby
Konstruktér	CKB-7
Navrženo	1967-1985
Výrobce	CKB-7
Výroba	1982-90. léta 20. st.
Vyrobeno kusů	cca 45
Základní údaje
Hmotnost	94 t
Obsluha	6-10 osob
Ráže	130 mm
Náměr	-12 ° až +80 ° (rychlost 25 °/s)
Odměr	-200 ° až +200 ° (rychlost 25 °/s)
Kadence	20-70 ran/min
Úsťová rychlost	850 m/s
Maximální dostřel	23 km (proti pozemním cílům) 15 km (proti letadlům) 8 km (proti raketám)
Zásobování municí	150-180 nábojů

AK-130 je sovětský 130mm lodní kanón, který byl vyvinutý během studené války společností CKB-7.

Vývoj

Vývoj kanónu byl zahájena v červnu 1976 společností CKB-7. Nejprve byl vyroben jednohlavňový kanón s označením A-217, následoval dvouhlavňový A-218, který byl vybrán admirálem sovětského námořnictva kvůli vyšší rychlosti střelby. Kanón byl pět let ve zkušebním provozu na raketovém torpédoborci třídy Sovremennyj a 1. listopadu 1985 byl přijat do služby.

Popis

Kanón může dosáhnout vysoké rychlosti palby (až 70 ran/min), ovšem za cenu vyšší hmotnosti. Automatické nabíjení umožňuje nepřetržitou palbu až do vyprázdnění zásobníku. Vysoká rychlost palby, pokud je kanón nabit odpovídajícím typem nábojů, umožňuje, aby zbraň AK-130 sloužila jako protiletadlové dělo. Systém používá dvoupásmový radar MR-184. Radar může sledovat dva cíle současně a jeho dosah je 75 km. Hmotnost radaru a řídících systémů je dohromady 8 t.

Naváděcí systém

Naváděcí systém Lev-218 (MR-184) vyvinula společnost KB Ametist na základě systému Lev-114 (MR-114). Podle některých zpráv byl systém Lev-214 (MR-104) použit místo něj na torpédoborcích třídy Sovremennyj. Systém zahrnuje radar pro sledování cíle, laserový dálkoměr DVU-2, balistický počítač a ochranu proti rušení. Systém je schopen přijímat označení cíle z detekčních zařízení na lodi, upravovat parametry pohybu a elevaci kanónu a dokáže upravovat dávky střelby i automaticky střely sledovat. DVU-2 spolu se softwarem vyvinuly společnosti TsNIIAG a PO LOMO s využitím nepřímo stabilizovaného laserového paprsku v roce 1977.

Technické specifikace

• Ráže: 130 mm
• Obsluha: 6-10 osob
• Hmotnost: 94 t (věž), 8 t (radar a další řídící systémy)
• Délka: 9,1 m (včetně hlavně)
• Náměr: -12 ° až +80 ° (rychlost 25 °/s)
• Odměr: -200 ° až +200 ° (rychlost 25 °/s)
• Zpětný ráz: 0,52 m až 0,624 m
• Úsťová rychlost: 850 m/s
• Kadence: 20-70 ran/min
• Maximální dostřel: 23 km (pozemní cíle), 15 km (letadla), 8 km (rakety)
• Zásobník munice: 150-180 nábojů^[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku AK-130 na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu AK-130 na Wikimedia Commons