21. dynastie - Zákldné pojmy z elektrotechniky

21. dynastie se již řadí do třetí přechodné doby, kdy došlo k rozdělení vlády Egypta na dynastický (královský) Dolní Egypt a (kněžský) teokratický Horní Egypt^[1] jako důsledek rozkladu vnitřních správních struktur, trvalé populační invaze „mořských národů“ z oblastí kolem Středozemního moře, Asýrie, Chetitů přes severní hranici Egypta. Trvale pokračovala invaze pouštích kmenů, Libyjců ze západní pouště. V neposlední řadě to byla slabá dynastická série ramessovských faraonů ve 20. dynastii. Byl to počátek dlouhé doby 1076–723 př. n. l.^[2]

Vládnoucí systémy

Vládu králů v Dolním Egyptu nově ustavil Nesbanebdžed, původně vojevůdce za vlády Ramesse XI., který po nástupu na trůn přijal jméno Smendes.^[3]^[4] Své sídlo přemístil to Tanis. Patrně nejznámějším a zároveň i s dobou vlády kolem 48 let, a také významnějším 3. králem v Dolním Egyptě byl král Psusennes I. Nalezla se jeho nevyloupená hrobka NRT III. v Tanis^[5] se zachovalou pohřební výbavou. Hrobku objevil Pierre Monet v roce 1940. Zlatá maska a antropomorfní sarkofág jsou vystaveny v Egyptském muzeu v Káhiře. Teokratickou vládu v Thébách ustavili velekněží Amona, zahrnující území Horního Egypta od Asuánu po Herakleopolis. Boha Amona prohlásili za krále.^[4] Vláda knězů Amona se začala formovat již za vlády Ramesse XI., asi od jeho 20. roku vlády. Po jeho smrti došlo k faktickému oddělení vlád mezi oběma částmi Egypta, severem a jihem. Obě území se postupně stabilizovala, patrně i relativně prosperovala, a v některých situací se i vzájemně vládnoucí rody podporovaly.^{[p 1]} Z této doby ovšem nejsou ucelené historické zprávy.

Atropoformní sarkofág Psusennes I.; Egyptské Muzemu Káhira

Vládci

21. dynastie
Dolní Egypt králové v Tanis

Král

rodné jméno

doba vlády
př. n. l.^[6]

Smendes I.. Hedjkheperre' setepenre'

Nisu ba-neb-djed

1069–1043

Amenemnisut Neferkare'

Amen em nesu

1043–1039

Psusennes I. 'Akheperre' setepenamun

Pa seba kha en niut

1039–991

Amenemope Userma'atre' setepenamun

User Maat Ra, Amen em ipet

993–984

Osorkon Akheperre' setepenre

Userken

984–978

Siamun Netjerkheperre' setepenamun

Siamun

978–959

Psusennes II. Titkheprure`setenpenré

Pa seba kha en niu

959–945

Horní Egypt Teokarcie Théby

Nejvyšší kněz Amona

Rodné jméno

doba vlády
př. n. l.^[6]

Hrihor

Saamunherihor

1080–1074

Payankh
švagr Hrihora^[7]

Pianj

1074–1070

Pindjem I.
syn Payankh^[8]

Cheper-chau-Re-setep-en-Amun

1070–1032

Masharta
syn Pindjem I.

Dyedjonsuefanj

1054–1046^{[p 2]}

Djedkhonsiufankh
syn Pindjem I.

Dyedjonsuefanj

1045–1045

Menkheperre
syn Pindjem I

Mencheperre

1045–992

Smenndes II.
syn Menkheperre

Nisubanebdyed

992–990

Pindjem II.
syn Menkheperre

Pinedyem

990–969

Pseunnes III.
syn Pimdjem II.

Pasebajaenniut

969–945

Konec 21.dynastieeditovat | editovat zdroj

V egyptské společnosti na konci 20. dynastie, a také dalších středomořských oblastech, se v pozdní době bronzové projevily znaky počínajícího kolapsu, a to zejména:^[9]^[10]^[11]

ztráty v ekonomickém výnosu
ztráta komplexit
zanikají stávající zásadní struktury pro řízení systémů
decentralizace a pokles míry organizovanosti
vnitřní dynamika vývoje dospěla do kritického stavu
změna etnicit v daném území

V celé široké oblasti docházelo k stěhování národů, které jsou souhrnně označovány jako „mořské národy“.^[12] Jednou z možností jak zpomalit dynamiku kolapsu společnosti, je redukce systému. Dá se říci, že v Egyptě se v počátku 21. dynastie, aspoň za vlády prvních tří králů, určitá redukce realizovala a do jisté míry i podařila.^[9]

Odkazyeditovat | editovat zdroj

Poznámkyeditovat | editovat zdroj

↑ Velekněz z Théb se stal králem v Tanis Psusennes II.
↑ Otec Pindjem I. ho ustanovil nejvyšším knězem a sám se prohlásil za faraona.

Referenceeditovat | editovat zdroj

↑ JANSEN-WINKELN, Karl. Der thebische "Gottesstaat" online. Universitet Hedelberg: 2001. S. 153–182. Dostupné online. (německy)
↑ HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology online. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
↑ BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt online. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
↑ ^a ^b BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §557 online. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 295–298. Dostupné online. (anglicky)
↑ Gita Wamemünde: Tanis Theben des Nordes online. 2009 cit. 2019-06-18. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-18. (anglicky)
↑ ^a ^b CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt online. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. ISBN 978-0-500-28628-9. (anglicky)
↑ JAMES, Peter. Hrihor`s kingschip and the High priest of Amun Piankh online. Leiden: 2010. S. 231–259. Dostupné online.
↑ JENSEN-WINKELN, Erik. Relative chronology of 21. dyn. in.:Ancient Egyptian Chronology online. Leiden,: Briil, 2006. S. 218–233. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
↑ ^a ^b DREWS, Robert. The Enad of the Bronz Age online. New Jersey: Princeton, 1993. Dostupné online. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj}
↑ BÁRTA, Miroslav; KOVÁŘ, Martin. Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Praha: Akademia, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2036-9.
↑ JANSEN-WINKELN, Karl. Das Ende des Neuen Reiches. Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde. 1992, roč. 119, s. 22–27. Dostupné online.
↑ Who Were the Sea People? online. 1995. Dostupné online. (anglicky)
↑ NAVILLE. Papyrus funéraises de la XXI dynastie online. Paris, Leroux: nstitute of Fine Arts Library, 1912. S. pl. XIV. Dostupné online. (francouzsky)

Literaturaeditovat | editovat zdroj

Brissaud Philipe: Egyptology at the Dawn of the Twenty – first Cetury, 2000
Stierli H. Ziegler Chr. :Tanis, Vergessene Schätze der Pharoaonen, 2004

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Obrázky, zvuky či videa k tématu 21. dynastie na Wikimedia Commons

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=21._dynastie
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[6] Velekněz z Théb se stal králem v Tanis Psusennes II.

[10] Otec Pindjem I. ho ustanovil nejvyšším knězem a sám se prohlásil za faraona.

[1] JANSEN-WINKELN, Karl. Der thebische "Gottesstaat" online. Universitet Hedelberg: 2001. S. 153–182. Dostupné online. (německy)

[Hor-2] HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology online. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)

[Bun-3] BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt online. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)

[Brest-4] BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §557 online. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 295–298. Dostupné online. (anglicky)

[5] Gita Wamemünde: Tanis Theben des Nordes online. 2009 cit. 2019-06-18. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-18. (anglicky)

[Cly-7] CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt online. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. ISBN 978-0-500-28628-9. (anglicky)

[8] JAMES, Peter. Hrihor`s kingschip and the High priest of Amun Piankh online. Leiden: 2010. S. 231–259. Dostupné online.

[9] JENSEN-WINKELN, Erik. Relative chronology of 21. dyn. in.:Ancient Egyptian Chronology online. Leiden,: Briil, 2006. S. 218–233. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)

[Dre-11] DREWS, Robert. The Enad of the Bronz Age online. New Jersey: Princeton, 1993. Dostupné online. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj}

[Bar-12] BÁRTA, Miroslav; KOVÁŘ, Martin. Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Praha: Akademia, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2036-9.

[13] JANSEN-WINKELN, Karl. Das Ende des Neuen Reiches. Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde. 1992, roč. 119, s. 22–27. Dostupné online.

[14] Who Were the Sea People? online. 1995. Dostupné online. (anglicky)

[15] NAVILLE. Papyrus funéraises de la XXI dynastie online. Paris, Leroux: nstitute of Fine Arts Library, 1912. S. pl. XIV. Dostupné online. (francouzsky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[p 1]

[6]

[7]

[8]

[p 2]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

Egyptské dynastie a další vládci (seznam dynastií a králů)

Předdynastická doba	„Dynastická rasa“ • 0. dynastie

Archaická doba	1. dynastie • 2. dynastie

Stará říše	3. dynastie • 4. dynastie • 5. dynastie • 6. dynastie

První přechodná doba	7. dynastie • 8. dynastie • 9. dynastie • 10. dynastie • 11. dynastie

Střední říše	12. dynastie

Druhá přechodná doba	13. dynastie • 14. dynastie • 15. dynastie • 16. dynastie • 17. dynastie

Nová říše	18. dynastie • 19. dynastie • 20. dynastie

Třetí přechodná doba	21. dynastie • 22. dynastie • 23. dynastie • 24. dynastie • 25. dynastie

Pozdní doba	26. dynastie • 27. dynastie (1. perská nadvláda) • 28. dynastie • 29. dynastie • 30. dynastie • 31. dynastie (2. perská nadvláda)

Řecko-římská doba	Makedonská dynastie • Ptolemaiovská dynastie • Římští císaři (do roku 395 n.l.)

Středověk	Východořímští a byzantští císaři • Umajjovci • Abbásovci • Fátimovci • Ajjúbovci • Mamlúci

Novověk	Vládci Osmanské říše • Dynastie Muhammada Alího • Prezidenti Egyptské republiky