A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kyselina 1,3-bisfosfoglycerová | |
---|---|
![]() Strukturní vzorec | |
![]() Model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | kyselina (2-hydroxy-3-fosfonooxy-propanoyloxy)fosfonová |
Ostatní názvy | 1,3-bisfosfoglycerát |
Sumární vzorec | C3H8O10P2 |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1981-49-3 |
PubChem | 683 |
SMILES | O=C(OP(=O)(O)O)C(O)COP(=O)(O)O |
InChI | InChI=1S/C3H8O10P2/c4-2(1-12-14(6,7)8)3(5)13-15(9,10)11/h2,4H,1H2,(H2,6,7,8)(H2,9,10,11) |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 266,04 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina 1,3-bisfosfoglycerová (také nazývaná, především jako anion, 1,3-bisfosfoglycerát, zkráceně 1,3-BPG) je tříuhlíkatá karboxylová kyselina. Jedná se o meziprodukt metabolismu, jak glykolýzy, tak i Calvinova cyklu v rámci fotosyntézy. Tato sloučenina je přechodem mezi kyselinou 3-fosfoglycerovou a glyceraldehyd-3-fosfátem při fixaci oxidu uhličitého. Také jde o prekurzor kyseliny 2,3-bisfosfoglycerové, která je dalším meziproduktem glykolýzy.
Struktura a význam
Anion kyseliny 1,3-bisfosfoglycerové se nazývá 1,3-bisfosfoglycerát. Jeho fosforylace na uhlících 1 a 3 mu dodává významné biologické vlastnosti, například schopnost fosforylovat adenosindifosfát (ADP) na adenosintrifosfát (ATP), sloužící jako zásobárna energie.
V glykolýze
D-glyceraldehyd-3-fosfát | glyceraldehydfosfátdehydrogenáza | 1,3-bispfosfo-D-glycerát | 3-fosfoglycerátkináza | 3-fosfo-D-glycerát | ||
![]() |
![]() |
![]() | ||||
NAD+ + Pi |
NADH + H+ |
ADP | ATP | |||
![]() |
![]() | |||||
NAD+ + Pi |
NADH + H+ |
ADP | ATP | |||
glyceraldehydfosfátdehydrogenáza | 3-fosfoglycerátkináza |
1,3-bisfosfoglycerát je, jak bylo uvedeno výše, meziproduktem glykolýzy, kde vzniká oxidací aldehydové skupiny glyceraldehyd-3-fosfátu. Při této oxidaci se přemění aldehydová skupina na karboxylovou, na níž poté vzniká acylfosfátová vazba. Katalyzátorem je enzym nazývaný glyceraldehyd-3-fosfátdehydrogenáza.
Acylfosfátová vazba je důležitá pro buněčné dýchání, kde umožňuje tvorbu adenosintrifosfátu (ATP). ATP vytvořený následující reakcí je první molekulou vytvořenou v průběhu buněčného dýchání:
- 1,3-bisfosfoglycerát + ADP ⇌ 3-fosfoglycerát + ATP
Přesun anorganického fosfátu z karboxylové skupiny 1,3-bisfosfoglycerátu na adenosindifosfát (ADP) za vzniku adenosintrifosfátu je vratný, protože hodnota ΔG je nízká. Reakce není samovolná a vyžaduje tak přítomnost katalyzátoru, kterým bývá enzym fosfoglycerátkináza. V průběhu reakce tento enzym pod vlivem substrátu mění konformaci, obdobně jako příbuzný enzym hexokináza.
Protože se z jedné molekuly glukózy vytvoří dvě molekuly glyceraldehyd-3-fosfátu, tak se kyselina 1,3-bisfosfoglycerová podílí na deseti molekulách ATP získaných v glykolýze celkem dvěma molekulami. Glykolýza také na začátku spotřebovává dvě molekuly ATP a je tak nevratná. Samotnou glykolýzou celkově vznikají 2 molekuly ATP a 2 molekuly NADH, ze kterých každá vytvoří 3 molekuly ATP.
V Calvinově cyklu
V Calvinově cyklu má 1,3-BPG podobnou úlohu jako v glykolýze, směr procesu je však opačný. Jediným významným rozdílem je to, že zde slouží jako donor elektronů NADPH, zatímco v glykolýze se používá NAD+ jako jejich akceptor. 1,3-BPG zde vzniká z 3-fosfoglycerátu a přeměňuje se na glyceraldehyd 3-fosfát.
Na rozdíl od obdobných glykolytických reakcí 1,3BPG v Calviově cyklu nevytváří ATP, ale spotřebovává jej, proto je proces nevratný. Jeho výsledkem je odštěpení anorganického fosfátu z 1,3-BPG, na který se navazují dva elektrony a vodíkový kation.
Fosfoglycerátkináza v tomto případě katalyzuje redukci karboxylové skupiny 1,3-BPG na aldehyd. při níž se také uvolňuje anorganický fosfát, následně použitý jako zdroj energie pro dodání elektronů získaných přeměnou NADPH na NADP+. Tuto přeměnu zprostředkovává glyceraldehydfosfátdehydrogenáza.
Při přenosu kyslíku
V běžném lidském metabolismu se okolo 20 % vzniklého 1,3-BPG nezapojuje dále do glykolýzy a místo toho redukuje ATP v červených krvinkách. Přeměňuje se přitom na kyselinu 2,3-bisfosfoglycerovou (2,3-BPG). 2,3-BPG zajišťuje účinný přenos kyslíku z hemoglobinu. Koncentrace této 1,3-BPG bývají vyšší v krvi pacientů s nízkou úrovní kyslíku; tento proces je jedním z mechanizmů aklimatizace. Nízký obsah kyslíku způsobuje zvýšení koncentrace 1,3-BPG a tím i 2,3-BPG, což mná vliv na účinnost oddělování kyslíku od hemoglobinu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1,3-Bisphosphoglyceric acid na anglické Wikipedii.
Literatura
- ALBERTS, Bruce. Molecular Biology of the Cell. New York: Garland Science, 2001. ISBN 0-8153-4072-9.
- GERMANN, William J.; STANFIELD, CINDY L. Principles of Human Physiology. San Francisco: Benjamin Cummings, 2002. Dostupné online. ISBN 0-8053-6056-5.
- STRYER, Lubert. Biochemistry. 5th. vyd. New York: W. H. Freeman, 2002. Dostupné online. ISBN 0-7167-4684-0.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyselina 1,3-bisfosfoglycerová na Wikimedia Commons
- 1,3-BPG v glykolýze a kvašení
- mechanismy enzymatických přeměn 1,3-BPG
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk