A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Žofie Nasavská | |
---|---|
švédská a norská královna | |
Doba vlády | 18. září 1872 – 8. prosince 1907 18. září 1872 – 26. října 1905 |
Úplné jméno | Žofie Vilemína Marianna Henrietta |
Narození | 9. července 1836 zámek Biebrich u Wiesbadenu, Nasavsko |
Úmrtí | 30. prosince 1913 (ve věku 77 let) Stockholm |
Sňatek | 6. července 1857 |
Manžel | Oskar II. |
Potomci | Gustav V. Oskar Bernadotte Karel Švédský Evžen Švédský |
Otec | Vilém Nasavský |
Matka | Pavlína Württemberská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žofie Nasavská (rozená Sophia Wilhelmine Marianne Henriette von Nassau) (9. července 1836, zámek Biebrich u Wiesbadenu, Nasavsko – 30. prosince 1913, Stockholm) byla jako manželka švédského krále Oskara II. švédská a norská královna.
Biografie
Původ a mládí
Žofie se narodila jako nejmladší, dvanácté dítě vévody Viléma Nasavského z jeho druhého manželství s Paulinou von Württemberg. Její otec zemřel v roce 1839, když jí byly tři roky a vévodou nasavským se stal jeho nejstarší syn Adolf, o devatenáct let starší než Žofie.
V jejím dětství a mládí se jí dostalo svědomité výchovy a vzdělání prostřednictvím pečlivě vybraných profesorů. Vynikala především ve studiu historie, jazyků a ve hře na piano.
Po smrti své matky v roce 1856 se Žofie přestěhovala do sídla své nejstarší sestry, princezny Marie Vilemíny, vévodkyně Wied. Na zámku Monrepos nedaleko Neuwiedu se Žofie seznámila s Oskarem, vévodou z Östergötlandu, druhým synem švédského krále Oskara I. Po třech měsících, 25. září, vévoda požádal o Žofiinu ruku.
Manželství a potomci
Svatba se uskutečnila na zámku Biebrich 6. července roku 1857. Dva týdny poté novomanželé odcestovali do Švédska, kde Žofie dostala titul vévodkyně z Östergötlandu. V době Žofiina příchodu na švédský královský dvůr byla královská rodina v těžké situaci: král Oskar I. byl velmi vážně nemocen a regentem byl korunní princ Karel. Žofie byla přítelkyní jeho manželky Luisy Oranžsko-Nasavské a byla její oporou při úmrtí jejího jediného syna v roce 1854 a nemožnosti mít další děti.
Skutečnost, že Karel XV. neměl mužského dědice, znamenala, že Oskar a Žofie, potažmo jejich potomci, se stali nejbližšími osobami v následnictví švédského trůnu.
Celkem z manželství Žofie a Oskara II. vzešli čtyři potomci, všichni synové:
- Gustav (16. června 1858 – 29. října 1950), švédský král od roku 1907 až do své smrti, ⚭ 1881 Viktorie Bádenská (7. srpna 1862 – 4. dubna 1930)
- Oskar (15. listopadu 1859 – 4. října 1953), vévoda z Gotlandu do roku 1888, poté hrabě z Wisborgu, ⚭ 1888 Ebba Bernadottová (24. října 1858 – 16. října 1946)
- Karel (27. února 1861 – 24. října 1951), vévoda z Västergötlandu, ⚭ 1897 Ingeborg Dánská (2. srpna 1878 – 11. března 1958)
- Evžen (1. srpna 1865 – 17. srpna 1947), vévoda z Närke, neoženil se a neměl potomky
Žofie si získala popularitu, když se rozhodla nechat vzdělávat své syny v soukromé škole společně s dětmi řadových občanů. Předtím byli princové vzděláváni v paláci odděleně.
18. září roku 1872 zemřel král Karel XV. a Oskar se stal novým králem Švédska a Norska. Žofie byla korunována spolu s ním 12. května roku 1873.
Žofie se odstěhovala ze Stockholmu před zvěstmi o Oskarově nevěře. Vévodkyně byla nepevného zdraví, jež se s přibývajícími lety zhoršovalo. Trpěla anemií, stálými křečemi, onemocněním kostí a cév. Byla rovněž operována pro rakovinu; zákrok sice potlačil původní chorobu, způsobil však, že Žofie měla problémy s chůzí, takže se musela pohybovat na kolečkovém křesle. Téměř invalidní Žofie trávila čas intenzivním čtením.
Každé léto královna navštěvovala Norsko. Její letní rezidence v této zemi se nacházela nedaleko města Kongsvinger.
Žofie nebyla nakloněna výběru Viktorie Bádenské jako nevěsty pro korunního prince Gustava a jejich vztahy po svatbě v roce 1907 a příchodu Viktorie na švédský královský dvůr nikdy nebyly dobré.
Odkaz a smrt
Královna byla silně ovlivněna činností Florence Nightingalové. Poté, co navštívila řadu nemocnic v Londýně, pojala plán založit školu pro ošetřovatelky ve Švédsku. 1. ledna roku 1884 vznikl s jejím přispěním domov pro ošetřovatelky a společně se svým manželem založila 14. prosince roku 1887 novou nemocnici, Sophiahemmet, která fungovala také jako škola pro ošetřovatelky.
Po smrti Oskara II. v roce 1907 se Žofie stáhla z veřejného života. Její poslední veřejné vystoupení bylo 3. prosince roku 1913, kdy se účastnila promoce své vnučky v Sophiahemmetu. Necelý měsíc poté, 30. prosince téhož roku ve Stockholmu zemřela.
Vývod z předků
Karel August Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Augusta Frederika Vilemína Nasavsko-Idsteinská | ||||||||||||
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Vilém IV. Oranžský | ||||||||||||
Karolína Oranžsko-Nasavská | ||||||||||||
Anna Hannoverská | ||||||||||||
Vilém Nasavský | ||||||||||||
Vilém Ludvík Kirchberský | ||||||||||||
Vilém Jiří ze Sayn-Hachenburgu | ||||||||||||
Luisa Salmsko-Dhaunská | ||||||||||||
Luisa Isabela z Kirchbergu | ||||||||||||
Jindřich XI. Reuss z Greizu | ||||||||||||
Isabela Augusta Reussová z Greize | ||||||||||||
Konradina Reussko-Kostritzská | ||||||||||||
Žofie Nasavská | ||||||||||||
Fridrich II. Evžen Württemberský | ||||||||||||
Fridrich I. Württemberský | ||||||||||||
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská | ||||||||||||
Pavel Württemberský | ||||||||||||
Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Augusta Frederika Hannoverská | ||||||||||||
Pavlína Württemberská | ||||||||||||
Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský | ||||||||||||
Fridrich Sasko-Altenburský | ||||||||||||
Ernestina Sasko-Výmarská | ||||||||||||
Šarlota Sasko-Hildburghausenská | ||||||||||||
Karel II. Meklenbursko-Střelický | ||||||||||||
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
Frederika Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Externí odkazy
- Galerie Žofie Nasavská na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Nasavská na Wikimedia Commons
- http://thepeerage.com/p10111.htm#i101106
Švédská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Luisa Oranžsko-Nasavská |
1872–1907 Žofie Nasavská |
Nástupce: Viktorie Bádenská |
Norská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Luisa Oranžsko-Nasavská |
1872–1905 Žofie Nasavská |
Nástupce: Maud z Walesu |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk