A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Židovský památník | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Architekt | Peter Eisenman |
Výstavba | 10. května 2005 |
Pojmenováno po | holokaust |
Poloha | |
Adresa | Mitte, ![]() |
Souřadnice | 52°30′50″ s. š., 13°22′44″ v. d. |
Další informace | |
Web | Oficiální web |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/HolocaustMahnmalLuft.jpg/260px-HolocaustMahnmalLuft.jpg)
Židovský památník v Berlíně, zvaný též Památník holocaustu (německy Holocaust-Mahnmal a Denkmal für die ermordeten Juden Europas), má velice pohnuté dějiny. První návrh na tento památník pochází již z roku 1988, po dlouhých a velice sporných diskusích bylo ke stavbě přikročeno až roku 2003, památník byl otevřen 10. května 2005 a získal si mezitím veliké obliby. Památník, který se nachází ve středu města, má upomínat na nacisty zavražděné židovské obyvatelstvo během holocaustu. Památník má rozlohu 13 100 m².
Dějiny památníku
Již roku 1988 navrhla publicistka Lea Roshová postavit v Berlíně památník židovským obětem nacismu. Tento nápad jí prý zprostředkoval historik Eberhard Jäckel během společné návštěvy památníku Jad Vašem. Další plánování památníku a jeho uskutečnění však nestálo pod dobrou hvězdou.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Berlin_Holocaust_memorial%2C_21_May_2005.jpg/220px-Berlin_Holocaust_memorial%2C_21_May_2005.jpg)
Bylo založeno kuratorium, jehož členy (a podporujícími) bylo i město Berlín a SRN. Roku 1994 byla vypsána mezinárodní soutěž, vybrán byl návrh Christiny Jacobs-Marksové, asi 20 000 m² velká betonová plocha, do které měla být vryta jména všech obětí. Tento návrh však nenašel zalíbení tehdejšího spolkového kancléře Helmuta Kohla, který tento návrh v červnu 1995 zamítl. V dlouhých diskusích, zejména ve spolkovém parlamentu, se podařilo myšlenku na památník zachránit.
Roku 1997 se sešlo opět několik návrhů. Vybrán byl návrh architekta Petra Eisenmana a sochaře Richarda Serra z New Yorku, kteří navrhli pole betonových kvádrů. Jejich návrh byl však vícekrát změněn. Došlo k rozšíření památníku o podzemní muzeum, počet kvádrů byl redukován a podle přání kancléře Kohla a proti vůli Eisenmana mělo být zasazeno 40 stromů. Během těchto jednání se sochař Serra zcela stáhl z projektu, ohledně stromů došlo k diskusím s architektem Libeskindem, který v tu dobu stavěl v Berlíně židovské muzeum, kde plánoval obdobné stromořadí.
Přesto byla stavba památníku v červnu 1999 spolkovým parlamentem odhlasována, v důsledku chyb při vypsání soutěže pro stavební firmy však se stavbou bylo započato až v dubnu 2003. Již v říjnu téhož roku došlo k přerušení stavby poté, co vešlo ve známost, že chemický prostředek, který měl chránit kamenné bloky proti grafitti, pochází od společnosti Degussa AG, jejíž dceřiná společnost Degesch (Deutsche Gesellschaft für Schädlingsbekämpfung) vyráběla během druhé světové války plyn Cyklon B, používaný v koncentračních táborech pro otrávení Židů. Zde došlo k zajímavému skandálu. Lea Roshová, která sama není židovského původu, okamžitě a zásadně odmítla použití tohoto prostředku, zatímco sám židovský architekt Eisenman (jakož i mnoho dalších na projektu zúčastněných Židů) se vyslovil pro pokračování, a sice s argumentem, že společnost Degussa AG platí jako příkladná pro firmy, které se vypořádaly se svou minulostí.
Ve stavbě se pokračovalo, v prosinci 2004 byl památník v hrubých rysech hotov, památník byl otevřen 10. května 2005.
Další kritika
K dalším kritikům patří i Ústřední rada německých Sinti a Romů, kterým se nelíbí, že památník je určen jen židovským obětem, přestože holocaust byl namířen i na Romy, homosexuály, postižené, Slovany a další.
Památník dnes
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Berlin_Holocaust_Memorial_path.jpg/130px-Berlin_Holocaust_Memorial_path.jpg)
Památníku se dostalo ihned po otevření velké pozornosti jak berlínského obyvatelstva, tak i turistů a prostředků hromadného sdělování.
Památník se nachází ve středu města, prostranství je všeobecně přístupné 24 hodin denně, není chráněn žádným plotem apod. (pouze podzemní muzeum má otevírací hodiny).
Mnoho kritiků se již krátce po otevření památníku pozastavilo nad skutečností, že veřejnost neukazuje dostatečnou úctu k obětem nacismu: na sloupech skákaly děti a mladiství, návštěvníci kouřili nebo se na sloupech slunili a podobně. Uvažovalo se o ohrazení památníku a uvedení pravidel pro návštěvníky. Jedním z nejprominentnějších odpůrců a kritiků takových opatření byl i architekt památníku sám, Peter Eisenman, který při jedné příležitosti řekl: „Jsem sice Newyorčan, ale od nyní je část mé duše přítomna vždy zde v Berlíně“.
V současné době je proto památník hlídán a návštěvníci, kteří si na bloky stoupnou, jsou rychle upozorněni, že takové chování je nepřípustné.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovský památník na Wikimedia Commons
Galerie Židovský památník na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk