A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Židé v Německu | |
---|---|
Německá vlajka | |
Populace | |
dnes asi 200 000 osob Židé (převážně aškenázští) (původ) | |
Jazyk(y) | |
němčina, jidiš, hebrejština, ruština | |
Náboženství | |
judaismus |
Židé v Německu tvořili v historii země významnou náboženskou, kulturní i ekonomickou menšinu. Po období nacismu však počet prudce poklesl a v současné době nejsou početně významnou etnickou skupinou, jejich přítomnost však má symbolický význam ve snaze vyrovnat se se zkušeností nacismu[1] a dnešní Německo je jedním z nejspolehlivějších spojenců Izraele.[2]
V Německu působí celkem 120 židovských kongregací, ale pouze 20 z nich má stálého rabína. V některých městech dochází k znovu vybudování synagog (jako například v Mnichově v březnu 2007). Znepokojující je však růst preferencí extremistických pravicových stran.
Historie
Středověk
První zmínky o židovském obyvatelstvu v německých zemích sahá přinejmenším do roku 321.[3] [4] Zprávy o židovském osídlení v oblasti se objevují po celý raný středověk (5. až 10. století n. l.) a vrcholný středověk (přibližně v letech 1000–1299), kdy židovští přistěhovalci založili aškenázskou židovskou komunitu.
V době panování Karla Velikého byla židovská komunita tolerována. Jistý Žid Jicchak byl kolem roku 800 v diplomatickém poselstvu k Hárúnu ar-Rašídovi, který Karlovi poslal darem slona.
Během křížových výprav židovská komunita trpěla a obvinění z otravy studny v období černé smrti (1346–1353) vedlo k masovému vyvražďování německých Židů[5] a mnoho další uprchlo do Polska. Centrem židovského života ve středověku se staly komunity ve městech Mohuč, Špýr a Worms. Byl to zlatý věk, kdy oblastní zeměpáni a biskupové chránili Židy, což vedlo ke zvýšení obchodních aktivit a prosperitě.[6]
Éru pronásledování Židů v Německu zahájila první křížová výprava.[7] V tomto období byly vyvražděny celé komunity (Trevír, Worms, Mohuč a Kolín nad Rýnem). Dalším impulzem k obnovení perzekuce Židů byly husitské války a obdobím náboženské nenávisti, která Židům připisovala všechna možná zla, byl také konec 15. století.
Novověk
Po porážce napoleonské Francie v roce 1815 došlo k nárůstu represí v rámci rostoucího nacionalismu. Od srpna do října 1819 se po celém Německu odehrávaly pogromy, známé jako nepokoje hep-hep. V této době mnoho německých států zbavilo Židy jejich občanských práv, což v důsledku vedlo k silné emigraci německých Židů.
Od dob Mosese Mendelssohna až do 20. století se komunita postupně emancipovala a následovalo období prosperity.[8]
Nacismus
V lednu 1933 žilo v Německu asi 522 000 Židů. Poté, co se moci nacisté a zavedli svou antisemitskou politiku, byla židovská komunita stále více pronásledována. Během prvních šesti let nacistické diktatury emigrovalo asi 60 % židovské populace (304 000 osob). V roce 1933 se pronásledování Židů stalo oficiální nacistickou politikou, v letech 1935 a 1936 došlo k zintenzivnění antisemitské perzekuce a Židům byla zakázána veškerá profesní činnost, vyšší školní vzdělávání, politická činnost, či průmysl.
10. listopadu 1938 zorganizovala státní policie a nacistické polovojenské jednotky Křišťálovou noc, při níž byly rozbity a poničeny výkladní skříně židovských obchodů a kanceláří a vyrabováno a zapáleno mnoho synagog. V předvečer vypuknutí druhé světové války zůstalo ve vlastním Německu (hranice z roku 1937) jen asi 214 000 Židů. [9] Od konce roku 1941 byla zbývající komunita vystavena systematickým deportacím do ghett a nakonec do vyhlazovacích táborů ve východní Evropě.[9] V květnu 1943 bylo Německo prohlášeno za judenrein (též judenfrei - očištěné od Židů).[9] Do konce války bylo nacistickým režimem a jejich spolupracovníky zabito asi 160 000 - 180 000 německých Židůa[9] a při následné, nacisty organizované genocidě, později známé jako holokaust, bylo zavražděno celkem asi šest milionů evropských Židů.
Současnost
Po válce se židovská komunita v Německu začala opět pomalu rozrůstat. Kolem roku 1990 došlo k prudkému nárůstu počtu díky imigraci Židů ze zemí bývalého Sovětského svazu, takže na přelomu 21. století mělo Německo jedinou rostoucí židovskou komunitu v Evropě[10], přičemž většinu německých Židů tvořili rusky hovořící Židé. Do roku 2018 se židovská populace v Německu (včetně nežidovských členů domácností) ustálila na počtu 116 000. Celková odhadovaná populace Židů žijících v Německu, včetně nežidovských členů domácnosti, je přibližně 225 000.
30. listopadu 2022 přijala německá vláda dokument národní strategie pro boj s antisemitismem, který je součástí celoevropské strategie a jsou za ni odpovědny členské státy na národní úrovni.[11] Podle německého práva je popírání holokaustu považováno za trestný čin. Porušení příslušného zákona (§ 130 StGB) může být potrestáno až pěti lety vězení.[12]
V roce 2006, u příležitosti mistrovství světa, které se konalo v Německu, vyzval tehdejší německý ministr vnitra Wolfgang Schäuble k ostražitosti proti krajně pravicovému extremismu.[13] Navzdory německým opatřením proti těmto skupinám a antisemitům došlo v posledních letech k řadě incidentů.
Odkazy
Reference
- ↑ De Lange, N. Svět Židů. Knižní klub, Praha, 1996. 240 s. ISBN 80-7176-325-X - str.177
- ↑ The Virtual Jewish Library - Německo
- ↑ Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ : Dostupné online. ISBN 1-84383-214-3.
- ↑ Archivovaná kopie . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-13.
- ↑ Riley-Smith, Jonathan (1991). The First Crusade and the Idea of Crusading. University of Pennsylvania. ISBN 0-8122-1363-7. pp. 50–7.
- ↑ :
- ↑ a b c d Dostupné online.
- ↑ www.welt.de. Dostupné online. (německy)
- ↑ Německá vláda vyhlásila novou fázi boje s antisemitismem : Dingir, 6. 12. 2022
- ↑ www.dw-world.de. Dostupné online.
- ↑ news.bbc.co.uk. Dostupné online.
Literatura
- HERZIG, Arno. Judische Minoritat und wirtschaftliche Elite im 19. Jahrhundert in Deutschland. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 483–487. Dostupné online . ISBN 978-80-7308-208-6.
- HERZIG, Arno. Die deutschen Juden vor und nach dem Ersten Weltkrieg. In: SKŘIVAN, Aleš; SUPPAN, Arnold. Prague Papers on the History International Relations. Prague: Institute of World History, 2008. Dostupné online. ISBN 978-80-7308-254-3. S. 557–565. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Židé v Německu na Wikimedia Commons
- The Virtual Jewish Library - Německo (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk