A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Švanda dudák | |
---|---|
Základní informace | |
Datum založení | 1882 |
Datum zániku | 1930 |
Jazyk | čeština |
Země původu | Rakousko-Uhersko a Československo |
Klíčové osoby | |
Vydavatel | František Topič |
Šéfredaktor | Ignát Herrmann |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Švanda dudák byl český humoristický časopis, který vycházel v letech 1882–1930.
Charakteristika časopisu
Humoristický časopis Švanda dudák založil Ignát Herrmann jako reakci na to, že měl potíže při publikování svých humoristických prací (údajně pro nevhodnost některých výrazů). Literární charakter nového časopisu byl zdůrazněn rozsáhlými prózami, zveřejňovanými v počátečním období bez ilustrací. Postupně se jeho obsah stával pestřejší, byly zveřejňovány kratší literární útvary včetně veršovaných.[1]
Časopis vycházel v letech 1882–1914 a 1924–1930. Přerušení bylo zaviněno první světovou válkou. Periodicita Švandy dudáka se měnila, vycházel 2x měsíčně, 1x měsíčně i 1x týdně. Od roku 1886 získal inzertní přílohu Švandovy dudy. V období 1866–1888 a znovu od roku 1900 vycházel s ilustracemi.
Vůdčí osobností Švandy dudáka byl Ignát Herrmann; po většinu existence vydávalo časopis pražské nakladatelství František Topič.[2]
Nejvýznamnějším konkurentem Švandy dudáka byly Humoristické listy, které vydávalo v letech 1858–1941 nakladatelství Josef R. Vilímek.[3] Dalším humoristickým periodikem, které vycházelo v době založení Švandy dudáka byl Paleček, který vydával Jan Otto v letech 1872–1887.[p 1][p 2][4]
Osobnosti Švandy dudáka - autoři literárních příspěvků
Ignát Herrmann
Ignát Herrmann (1854–1935) časopis založil a značná část literárních příspěvků Švandy dudáka v letech 1882–1914 pocházela z jeho pera.[p 3]
V poslední etapě časopisu Švanda dudák – po první světové válce (1924–1930) byl již podíl Ignáta Herrmanna na obsahu časopisu menší. Řada z jeho příspěvků vyšla po časopiseckém vydání knižně.[4]
Ostatní autoři textů
Neúplný seznam literárních spolupracovníků, především vrstevníků a přátel Ignáta Herrmanna:[1][4]
- Karel Šípek (1857–1923), vlastním jménem Karel Peška, povoláním učitel; příspěvky podpisoval pseudonymy Karel Šípek, Terpentinus a Tandriáš. Byl osobním přítelem Ignáta Hermanna a dlouhodobým autorem příspěvků do Švandy dudáka, od prvního čísla. Dále v abecedním pořadí:
- Jakub Arbes (1840–1914)
- František Herites (1851–1929)
- Bohdan Kaminský (1859–1929)
- Antonín Klášterský (1868–1938, pseudonym Šebastian)
- Jaroslav Kvapil (1868–1950, pseudonym Olaf)
- Karel Leger (1859–1934)
- Augustin Eugen Mužík (1859–1925)
- Jan Neruda (1834–1891)
- Josef Václav Sládek (1845–1912)
- Václav Štech (1859–1947)
a mnoho dalších.
Osobnosti Švandy dudáka - ilustrátoři
Josef Mánes
Ilustrace Josefa Mánesa(1880–1871) ve Švandovi dudákovi byly jednorázové – výjimečné povahy. Navíc autor již v době jejich vydání nežil. Do té doby neilustrovaný časopis uvedl v roce 1883 v číslech 7–10 s Mánesovými ilustracemi "Historii o doktoru Faustovi, slavném černokněžníkovi" od Ignáta Herrmanna.[p 4]
Mikoláš Aleš
Od roku 1866, kdy se Švanda dudák stal ilustrovaným časopisem, patřil Mikoláš Aleš (1852–1913) svými ilustracemi k předním přispěvatelům. Byl nejen autorem titulní kresby dudáka z roku 1888, ale i řady drobných kreseb uvnitř listu.
Luděk Marold
Luděk Marold (1865–1898) spolupracoval se Švandou dudákem pouze ve dvou ročnících – 1887–1888. Od roku 1889 do roku 1899 vycházel Švanda dudák bez ilustrací a Luděk Marold se obnovení ilustrovaného časopisu nedožil.
Ostatní ilustrátoři
Do Švandy dudáka přispívali (mezi jinými):[4]
- Hugo Boettinger (1880–1934, pod pseudonymem Dr. Desiderius),
- Viktor Oliva (1861–1928)
- Artuš (Artur) Scheiner (1863–1938, od roku 1906 redaktor ilustrací Švandy dudáka)
- Karel Štapfer (1863–1930)
- Josef Lada (1887–1957)
V poválečné etapě (1924–1930) přibyli mladší ilustrátoři, např.:
- Cyril Bouda (1901–1984)
- Václav Rabas (1885–1954)
- Vlastimil Rada (1895–1962)
Zánik Švandy dudáka
Příčiny zániku časopisu Švanda dudák, který dostatečně nereagoval na změněnou poválečnou dobu, popsal Karel Poláček v Českém slovu (10. 12. 1930):
"Švanda dudák provozoval humor idylický, neboť doba byla pomalá, idylická. ..... Čas kvapil, bouřné časy se převalily, krajem zaburácela vichřice, ale Švanda dudák chodíval na pivo mezi sousedy, aby zaháněl chmury. Ježaté prtě nosilo dále holínky přes rameno, ačkoli se na Václavském náměstí etabloval Baťa. Švanda dudák tvrdošíjně ignoroval běh času, zůstával doma za spuštěnými záclonami, neboť byl spoután houserem jako pan Kondelík."[5]
Zajímavost
Nejznámější román Ignáta Hermanna Otec Kondelík a ženich Vejvara nevyšel poprvé na pokračování v jeho časopise Švanda dudák, ale v roce 1896 v Národních listech pod šifrou Ypsilon.[6]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Ignát Hermann získal zkušenosti s vydáváním humoristického časopisu v Palečku, ve kterém pracoval v letech 1876-1878.
- ↑ Stejnojmenný humoristický časopis Paleček vycházel již v letech 1841-1847.
- ↑ Aby vzbudil dojem velkého počtu autorů, používal pseudonymy Vojta Machatý, Vendelín Břitva, Filip Drtina, Goliáš Cvrček, David Vulkán, Škorpion, Kaňka, Švanda a Redaktor. Divadelní kritiky psal pod jménem Vavřinec Lebeda. Podpisoval se též šiframi Ign. Hn., J. H., -on a Ypsilon.
- ↑ Knižně vydal "Historii o doktoru Faustovi" Ignát Herrmann vlastním nákladem v roce 1884 a Fr. Topič v roce 1936.
Reference
- ↑ a b MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Švanda dudák, s. 824–829.
- ↑ Databáze NK ČR, Švanda dudák: poutník humoristický
- ↑ Databáze NK ČR, Humoristické listy
- ↑ a b c d KORITENSKÁ, Pavla. Humoristický časopis Švanda Dudák. , 2008. Rigorozní práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. . Dostupné online.
- ↑ POLÁČEK, Karel. Úvahy, korespondence, deník. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 2001. ISBN 80-85844-76-1. Kapitola Švanda dudák, s. 79–81.
- ↑ Národní listy, 8.3.1896, s.9
Literatura
- MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Švanda dudák, s. 824–829.
- KORITENSKÁ, Pavla. Humoristický časopis Švanda Dudák. , 2008. Rigorozní práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Švanda dudák na Wikimedia Commons
- Švanda dudák v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Národní muzeum, e-sbírky, skupina Ilustrace k časopisu Švanda dudák
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk