A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Švédské výboje na evropském kontinentu v době před, během a po skončení třicetileté války, probíhaly přibližně v letech 1520-1721. V té době jednotky armády Švédského impéria, považované za nejsilnější armádou v tehdejší Evropě, operovaly na rozsáhlých územích.
Většina těchto výbojů probíhala za vlády krále Gustava II. Adolfa, jeho dcery Kristiny I., dále Karla X. Gustava, Karla XI., Karla XI.
Události
Předchozí události
V roce 1520 povstalo Švédsko proti Dánské nadvládě a pod vedením budoucího krále Gustava Vasy získalo nezávislost a v roce 1582 si podrobili Estonsko, později získali i část Finska a Laponska.
Do roku 1629 Švédové porazili Dánsko, Rusko a Polsko-Litvu. V roce 1631 ve spojenectví se Saskem porazilo u Breitenfeldu nedaleko Lipska císařskou armádu a vojska Katolické ligy. O rok později obsadila švédská armáda Mnichov a postupovala na Vídeň, hlavní město císaře Ferdinanda II. V bitvě u Lützenu sice císařská armáda ustoupila, ale švédský král Gustav II. Adolf padl.
Švédské výboje byly často spojeny s vražděním civilního obyvatelstva, ničením a pálením měst a loupením cenných historických a kulturních statků. Mezi nejvýznamnější události v tomto směru patří švédská loupež uměleckých děl kunstkomory ze sbírek císaře Rudolfa II. roku 1648 v Praze a na dalších místech. Mezi uloupenými předměty byl například Codex gigas ze 13. století, největší středověký manuskript, známý jako Ďáblova bible.[1] (Většina uloupených předmětů je v současné době uložena v Královské knihovně ve Stockholmu a přes opakované snahy se nepodařilo získat je zpět. Od září 2007 do března 2008 byl Codex gigas zapůjčen na výstavu v pražském Klementinu).
Koncem roku 1674 vstoupilo švédské vojsko pod vedením maršála Karla Gustava Wrangela do Braniborska, aby v červnu následujícího roku Švédové utrpěli krutou porážku v bitvě u Fehrbellinu ve švédsko-braniborské válce a museli se stáhnout zpět. Zatímco Braniborští v bitvě ztratili asi 500 mužů, Wrangelovy oddíly ztratily o něco více, přesný počet však není znám.[2] Švédská pěchota ztratila 300–400 mužů, přičemž 200 dalších ztrát je připisováno jezdectvu. Celkově Švédové měli asi 500–600 zabitých, zraněných a zajatých. [3] Wrangel ovšem ztratil mnohem více mužů v nadcházejících dnech, kdy během ústupu byli Švédové pronásledování braniborskými jednotkami a místními rolníky, z nichž někteří ještě pamatoval na zvěrstva Švédů za třicetileté války.[4] Z celkového počtu 1200 gardistů uniklo jen asi 20.[4] Jen u Wittstocku bylo nájezdy rolníků zabito asi 300 Švédů a jejich důstojníků.[4] Přepadové skupiny, dezerce a hladovění způsobily, že do 2. července byli všichni Švédové zabiti, zajat nebo ustoupili. Výsledek této bitvy následně otřásl pověstí Švédů, coby tehdejší nejsilnější vojenské velmoci.
V letech 1697-1708 mělo Švédsko na svém kontě několik vítězství v Evropě, v roce 1709 se Švédové odvážili zaútočit na území dnešní Ukrajiny, ale Rusové je porazili. V roce 1721 bylo Švédsko na ústupu a ztratilo všechna území, která získalo jižně od Baltského moře a Ruska.
Dne 10. září 1721 podepsán Nystadský mír, který znamenal ztrátu švédských pozic v pobaltských státech a v části Karélie a jeho ústup z postavení velmoci, v níž ho definitivně nahradilo Rusko, které získalo přístup k Baltu. Švédsko po této válce zcela změnilo svou zahraniční politiku a začalo těžit ze svého geografického postavení, které mu umožňovalo vyhnout se přímé účasti v evropských konfliktech.
Reference
- ↑ BÁRTL, Stanislav; KOSTELECKÝ, Jiří. Ďáblova bible : tajemství největší knihy světa = The Devil's Bible : the mystery of the largest book in the world = Die Teufelsbibel : das Geheimnis des grössten Buches der Welt. České Budějovice: Herbia, 2007. ISBN 978-80-239-9935-8. S. 91; 8 a 25; 25; 8–9; 26–28; 50.
- ↑ David T. Zabecki Ph.D. Germany at War: 400 Years of Military History. ABC-CLIO, 2014. p. 412
- ↑ Ericson P. 215–222.
- ↑ a b c Clark, Christopher Ph.D. Iron Kingdom: The Rise and Downfall of Prussia, 1600-1947. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 2006, p. 45–47.
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk