A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Šagor الشاغور - שגור | |
---|---|
Město Dejr al-Asad, které tvořilo součást Šagoru | |
Poloha | |
Souřadnice | 32°55′34″ s. š., 35°15′50″ v. d. |
Nadmořská výška | 277 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 |
Stát | Izrael |
distrikt | Severní |
Šagor | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 30 800 (2009[1]) |
Hustota zalidnění | 1725,3 (r.2008) obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Salih Debbah (صالح دباح) |
Vznik | 2003 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šagor též Šagur, (hebrejsky: שגור, arabsky: الشاغور aš-Šághúr, anglicky: Shaghur, v oficiálním seznamu sídel Shaghor[2]) bylo město v Izraeli, v Severním distriktu vzniklé roku 2003 sloučením tří samostatných obcí a zrušené po roce 2008, kdy se původní obce opět osamostatnily.
Geografie
Šagor ležel v nadmořské výšce 277 metrů, v údolí Bejt ha-Kerem odvodňovaném tokem Nachal Šagor, na pomezí Dolní a Horní Galileji, cca 18 kilometrů východně od města Akko, cca 105 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 28 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Šagor se nacházel v hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město Šagor bylo osídleno izraelskými Araby, stejně jako mnohá další města a vesnice v okolí. Na jihovýchod od bývalého Šagoru leží ale větší židovské město Karmiel.
Šagor byl na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 85, která ve východozápadním směru propojuje Akko a oblast okolo Galilejského jezera.
Dějiny jednotlivých částí města
Šagor patřil k největším arabským sídlům v Galileji. Město vzniklo uměle, sloučením tří do té doby samostatných obcí v roce 2003. Šlo o Madžd al-Krúm, Dejr al-Asad a Bi'ina.
- Madžd al-Krúm (arabsky:مجد الكروم, hebrejsky: מַגְ'ד אל-כֻּרוּם, anglicky: Majd al-Krum) ve starověku zde stála židovská vesnice, která dala jméno zdejšímu údolí Bejt ha-Kerem. Později osídlena muslimskými Araby. Během První arabsko-izraelské války zde měl tábor vůdce arabských dobrovolnických sil Fauzí al-Kaukdží.[3] Oblast byla ale koncem října 1948 dobyta v rámci Operace Chiram izraelskou armádou, stejně jako celá přilehlá oblast centrální a severní Galileje.[4][5] Část obyvatel pak uprchla, ale do obce naopak dorazili noví obyvatelé - Arabové vysídlení z okolních vesnic. Po roce 1948 se Madžd al-Krúm rozrůstal a roku 1964 získal status místní rady (menšího města). Zemědělství mezitím ztrácelo pro místní ekonomiku původní význam. Obec se stala výrazným regionálním centrem. Konají se tu folklórní festivaly a vychází tu časopis o arabské kultuře.[3]
- Dejr al-Asad (arabsky:دير الأسد, hebrejsky: דֵיר אל-אַסַד, anglicky: Deir al-Asad) byla založena ve středověku. Vesnice se zmiňuje už v dobách křižáckých válek. Ležela na strategické spojnici měst Akko a Safed. Obyvatelé jsou muslimští Arabové.[6] I ona byla roku 1948 dobyta a začleněna do státu Izrael, přičemž arabské obyvatelstvo zde zůstalo.
- Bi'ina (arabsky: بعنة , hebrejsky: בִּעְנָה, anglicky: Bi'ina) byla založena patrně v raném novověku poté, co sultán Sulejman I. vyhnal ze sousední vesnice Dejr al-Asad křesťany. Jejich potomci se pak usadili poblíž svého starého domova a založili zde novou vesnici. Německý cestovatel zde roku 1806 uvádí i drúzské památky. Rovněž francouzský cestovatel Victor Guérin zde koncem 19. století uvádí mezi obyvateli Drúzy a arabské křesťany. Roku 1948 vesnici dobyli Izraeli a ponechali zdejší populaci na místě. V současnosti jde o smíšené muslimsko-křesťanské sídlo, kde muslimové tvoří cca 75 % a křesťané cca 25 % populace. V Bi'ina fungují 2 mešity, dále katolický a ortodoxní kostel. Působí zde zařízení předškolní péče o děti, 2 základní školy a střední škola.[7]
Sloučení do obce Šagor
Během 2. poloviny 20. století zaznamenaly všechny tři obce mimořádný populační nárůst. V roce 2002 měl Madžd al-Krúm 11 400, Dejr al-Asad 8300 a Bi'ina 6700 obyvatel. Všechny tři obce zároveň územně expandovaly a vytvořily souvislou aglomeraci. Všechny také postupně získaly status místní rady (malého města). V roce 2003 v rámci reformy samosprávy došlo k jejich sloučení do jedné obce, pro kterou zvolen název Šagor. Ta byla v roce 2005 povýšena na město.
Rozpuštění města a opětovné osamostatnění jeho částí
Unie se ovšem neosvědčila a sloučené město se potýkalo s ekonomickými potížemi. Radnici chyběl profesionální úřednický sbor, jednotlivé městské části se vzájemně obviňovaly z neúměrného preferování jedné či druhé, nedařilo se vybírat komunální daně. Zhroutil se systém odvozu komunálního odpadu a kanalizace. Splašky tak po dlouhou dobu znečišťovaly vádí poblíž města. Kvůli dluhu u vodárenské společnosti Mekorot byla do Šagor opakovaně přerušena dodávka pitné vody. V roce 2008 bylo proto rozhodnuto, že dojde k opětovnému osamostatnění všech tří původních obcí, ve kterých měly v srpnu 2009 proběhnout komunální volby.[8]
Demografie
Šagor byl etnicky arabským městem. Arabská komunita se dělila na většinové muslimy (zejména v Madžd al-Krúm a Dejr al-Ásad) a menšinové arabské křesťany v Bi'ině.[7] Šagor byl středně velké sídlo městského typu, byť zástavba měla zejména na okrajích obce rozvolněný a spíše venkovský ráz. K 30. červnu 2009 zde žilo 30 800 lidí. Během roku 2008 stoupla populace o 2,1 %.[1]
Rok | 1955 | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 4 100 | 6 200 | 9 800 | 14 100 | 21 500 | 26 400 | 27 100 | 27 800 | 28 500 | 29 200 | 29 900 | 30 500 | 30 800 |
Vývoj počtu jednotlivých samostatných součástí města Šagor je v jednotlivých článcích Madžd al-Krúm, Dejr al-Asad a Bi'ina
Odkazy
Reference
- ↑ a b c לוח 3.- אוכלוסייה, ביישובים שמנו מעל 2,000 תושבים ב-30.06.2009 . ročenky Centrálního statistického úřadu . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-21. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ יישובים2008 . Izraelský centrální statistický úřad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-19. (hebrejsky)
- ↑ a b מג'ד אל כרום . bet-alon.co.il . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
- ↑ HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 89–91. (anglicky)
- ↑ Welcome To Majd al-Kurum . Palestine Remembered . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ דיר אל אסד . bet-alon.co.il . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
- ↑ a b בענה בבקעת בית הכרם . bet-alon.co.il . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-15. (hebrejsky)
- ↑ Of waste and want , By Zafrir Rinat: A severe financial and managerial crisis has left many Arab towns in the Galilee with dysfunctional waste-disposal services. As the resultant hazards affect their Jewish neighbors too, they have begun cooperating on solutions . Haaretz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-09. (anglicky)
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk