A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Římskokatolická farnost Třebíč-město | |
---|---|
Základní údaje | |
Církev | římskokatolická |
Děkanát | Třebíč |
Diecéze | brněnská |
Provincie | moravská |
Farář | R. D. Jiří Dobeš |
Území farnosti | |
Řípov, Vnitřní Město, Horka-Domky, Borovina, Stařečka | |
Kontakt | |
Adresa sídla | Martinské nám. 20, 674 01 Třebíč |
Webové stránky | www |
trebic-mesto@dieceze.cz | |
Datová schránka | en4u9g4 |
IČO | 64270050 (VR) |
Externí odkazy | |
Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
Údaje v infoboxu aktuální k 08/2023 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolická farnost Třebíč-město je jedno z územních společenství římských katolíků v městě Třebíči s farním kostelem sv. Martina z Tours ve Vnitřním Městě.
Území farnosti
Do farnosti náleží městské části města Třebíče:
- Vnitřní Město s farním kostelem svatého Martina z Tours,
- Horka-Domky s blízkým filiálním kostelem Nejsvětější Trojice a kaplí svatého Jana Nepomuckého,
- Borovina,
- Řípov s kaplí Panny Marie Lurdské,
- Stařečka.
- dříve také byly přiděleny Hluchý a Janův mlýn
Záduší
K tzv. záduší fary náležela celá trať „Radostín“ ve výměře 79,3 hektarů, původní majitel literátského kůru. V roce 1687 konsistoř olomoucká rozhodla, že výtěžek patři faráři. Desátky brali faráři ze všech osad náležících ku panství, také z osad městu poddaných: Ptáčova a Kracovic.[1]
Děkanství
Sídlem děkanství se Třebíč stala v roce 1671. K děkanátu byly přiděleny farnosti: třebičská, vladislavská, vamenická, rudíkovská, náměšťská, heraltická, opatovská, stařecká, čáslavická, roketnická, valečská a dalešická; v roce 1778 patřily sem farnosti: třebíčská, stařecká, roketnická, opatovská a heraltická a 2 lokální kaplanství : vladislavské a čáslavické. Roku 1786 byla vyloučena farnost opatovská, roku 1788 farnosti stařecká, soketnická, lokální kaplanství čáslavické a farnost heraltická, za to přivtěleny nově zřízené farnosti, u Kapucínů v Třebíči, v Červené Lhotě, farnost přibyslavická, kurácie v zámku a lokální kaplanství: benetické, trnavské a střížovské.[1]
Dějiny farnosti
Farnost u sv. Martina byla až do roku 1784, kdy byla zřízena římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov, jedinou farností ve městě.
Fara měla být založena přibližně v době, kdy se Třebíč měla stát městem (tj. r. 1335), v té době duchovní správa města byla pod patronací mnichů sv. Benedikta. V době, kdy Třebíč byla obsazena husity se rozmáhalo přijímání pod obojí, v tu dobu farář Martin (r. 1451) se přiklonil k utrakvismu, později však působením Kapistránovým se přiklonil zpět ke katolické církvi. Od roku 1449 získala husitská obec modlitebnu u špitálu na Podklášteří (bývalá sýpka u Pohankova mlýna). O několik let později odešel kněz kvůli rozmáhání se utrakvismu do Jaroměřic nad Rokytnou, doufal, že bude měšťany povolán zpět do Třebíče. To se však nestalo a tak v 16. století byly na třebíčskou faru přijímáni kněží luteránské víry.
Místo, kde dříve stála fara nelze zjistit, v 1. polovině 17. století byl na místě nynější fary vybudována farní budova, v současné podobě byla budova fary dostavěna v roce 1785.
V době po bitvě na Bílé hoře byla třebíčská farnost v roce 1622 svěřena katolickému knězi z Rudikova a v roce 1629 byly konány první katolické mše. Později farnost obsluhoval Martin Pihavý, děkan Roždálovský, farář Rudíkovský,[2] Budišovský a Tasovský; prvním katolickým farářem pak byl v roce 1638 ustanoven Václav Bureš.[2] Roku 1656 byla k rukám císaře podána žaloba děkana Burešovského k tomu, že v Třebíči sídlí kacíři, kde celkem mělo být v obci 21 sekt. Z toho důvodu byly uspořádány jezuitské misie z Jihlavy a v roce 1657 byla třebíčská farnost "obrácena".[1]
Matriky spravované farností byly mezi lety 1635 a 1754 vedeny latinsky, posléze do roku 1769 česky a posléze opět latinsky, od roku 1785 německy a od roku 1867 česky.[1]
Bohoslužby
Kostel | Místo | Bohoslužba | Poznámka | |
---|---|---|---|---|
Kostel sv. Martina | Třebíč | neděle pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota |
8.00, 10.30, 18.00 7.15 7.15 7.15 18.00 7.15 18.00 v zimě, 19.00 v létě |
farní kostel |
První sobotu v měsíci je též mše svatá ráno v 8.00.
Faráři
Roku 1366 měl být farářem Vítek, roku 1377 Vavřinec z Rouchovan, roku 1382 Ondřej ze Znojma, roku 1386 Adam z Třebíče, roku 1394 bratr Peskal a roku 1405 Jiří. V roce 1443 byl děkanem třebíckým Michal Gründer, farář z Rantířova (nynější Rancířov). Později, v době, kdy byly přijímáni na faru luteránští kněží, působili na faře: Blasius (1550), Adam Světelský (1555–1557), Samuel (1561–1564), Ondřej Pardubický (1570–1574), Matěj Skutecký (1578), Jan Laetus (1590) a poslední Jakub Petroselinus (Petržela) starší (1605–1629). Od obnovení katolictví na faře sv. Martina bylo uvedeno celkem 20 kněžích, z nichž nejdéle a nejúčinněji působili Martin Matlocius (Matlocha) (1698—1727).[1] Mezi dalšími byli Martin Pihavý (1630–1638), Václav Bureš (1638–1651), Petr Wlokius nebo Petr Vlok (1651–1653), Jan Viktorin nebo Jan Slovatius (1653–1660), Augustin Klaudius Bullas nebo Pullas (1660–1662), Karel Erasmi (1662), Augustin Geller (1663–1669), Václav Vojtěch Geil (1669–1673), Alexander Maxmilian Halibodal (1673–1676), František Vojtěch Olitorius (1676–1682), Bernard Petr Hoffer (1682–1698), Martin Josef Matlocius nebo Martin Josef Matlák či Matlok (1698–1727) a František Leopold Langfort (1727–1746).[2]
Od 30. letech 18. století spravovali martinskou farnost: František Langfort (1727–1746), Josef Cardeli (1746–1776), Filip Zwach (1776–1798), Jakub Dvořecký (1798–1814), Jakub Horák (1814–1827), Alois Altmann (1827–1854), Josef Janoušek (jinde uváděno Jan Janoušek) (1854–1875), Alois Schrotz (1875–1885), Karel Papoušek (1885–1898) a s farářem Matějem Nevoralem (1899–1920) farnost vstoupila do 20. století[3].
Od 1. července 1996 je farářem R. D. Jiří Dobeš[4], který je od roku 2006 také děkanem třebíčského děkanství.
Primice
Dne 6. července 2003 měl ve farním kostele primici novokněz R. D. Petr Hošek.[5] V červnu 2015 byl vysvěcen novokněz pocházející z farnosti – R. D. Jakub Tůma,[6]jeho primice se ve farním kostele konala 3. července 2015,[7] Dne 24. června 2018 měl zde primici novokněz R. D. Vojtěch Zahrádka.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1906. 481 s. Dostupné online. S. 138–141.
- ↑ a b c FIŠER, Rudolf. Třebíč v době baroka. 1.. vyd. Třebíč: Lenka Trojanová, 2023. 126 s. ISBN 978-80-906971-3-3. S. 49–52.
- ↑ Janák, l. c., str. 182–183.
- ↑ Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: proměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef. Brno: Biskupství brněnské, 2012. 200 s. S. 83.
- ↑ Primiční mše svaté novokněží brněnské diecéze . biskupstvi.cz . Dostupné online.
- ↑ Kněžské svěcení 2015 v Brně . biskupstvi.cz . Dostupné online.
- ↑ Primice . primice.cz . Dostupné online.
- ↑ Primiční mše svaté novokněží brněnské diecéze 2018 . biskupstvi.cz . Dostupné online.
Literatura
- JANÁK, J. Třebíč. Dějiny města II. 1. vyd. Brno : Blok, 1981. 224 s.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk