A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ču Caj-jü | |
---|---|
Jiná jména | Ču Po-čchin, Ťü-čchü šan-žen, Čeng Tuan-ťing š’-c’ |
Narození | 1536[1] Čchin-jang, Che-nan[1] |
Úmrtí | 19. květen 1611[1] |
Národnost | Chan |
Země | říše Ming |
Povolání | aristokrat |
Znám jako | hudebník a hudební teoretik |
Titul | následník knížete (世子, š’-c’) |
Nábož. vyznání | konfucianismus |
Rod | Ming |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ču Caj-jü (Čínština: znaky 朱載堉, pinyin Zhū Zǎiyù; 1536 – 19. květen 1611) byl čínský aristokrat, člen dynastie Ming. Věnoval se hudbě a teorii hudby, jako jeden z prvních autorů roku 1584 publikoval práci popisující rovnoměrně temperované ladění.
Jména
Ču Caj-jü používal zdvořilostní jméno Po-čchin (čínsky pchin-jinem bóqín, znaky 伯勤) a pseudonym Ťü-čchü šan-žen (čínsky pchin-jinem Jùqǔ shānrén, znaky 句曲山人).[1] Obdržel posmrtné jméno Tuan-ťing (čínsky pchin-jinem Duānjìng, znaky 端靖).
Život a dílo
Ču Caj-jü se narodil roku 1536 v Čchin-jangu v provincii Che-nan[1] ve vysoce postavené rodině náležející k tehdejší vládnoucí dynastii Ming, byl nejstarším synem Ču Chou-wana, knížete z Čeng, a v šestém pokolení potomkem čtvrtého císaře dynastie Chung-siho.[1]
Ču Chou-wan byl důsledný konfucián, skromný a umírněný v chování, ale znepřátelil si císaře Ťia-ťinga, když mu roku 1548 zaslal memorandum, ve kterém protestoval proti císařovu zaujetí taoismem.[1] Po dvou letech ho navíc jeden z bratranců obvinil ze zrady, císařská vyšetřující komise sice nalezla jen drobné prohřešky, císař však Ču Chou-wana zbavil titulů a hodností a poslal do domácího vězení ve Feng-jangu, kde byli drženi provinilci z císařského rodu.[1] Rehabilitován byl až roku 1567, po nástupu císaře Lung-čchinga. Ču Caj-jü tak vyrůstal bez otce a oženil se až roku 1570.[2]
Roku 1593 zdědil titul knížete z Čeng, ale rezignoval ve prospěch svého bratrance. Císař uspokojil jeho žádost až roku 1606 a ponechal mu titul „následník knížete“ (世子, š’-c’).[2]
Ču Caj-jü sdílel s otcem zájem o osudy ostatních příslušníků dynastie, opakovaně (a neúspěšně) navrhoval panovníkovi, aby povolil nadaným členům císařského rodu studovat, skládat zkoušky a zastávat úřady.[2] V prvé řadě se však během života soustředil se na vědu, pod vlivem otce, se kterým po jeho propuštění spolupracoval. Je autorem 28 či 29 spisů. Psal zejména o teorii hudby a hudební historii, tanci a taneční hudbě. Věnoval se i kalendáři, matematice (nezbytné pro jeho práci na kalendáři a hudební teorii) a fonologii.[2] Tři z jeho teoretických prací rozvíjejí myšlenku rovnoměrně temperovaného ladění – Lü-süe sin-šuo publikované roku 1584, Lü-lü ťing-i napsaná v letech 1595/96, publikovaná po roce 1606) a Suan-süe sin-šuo vydaná roku 1603. Svými spisy se zařadil mezi nejdůležitější čínské hudební historiky,[3] přičemž rovnoměrně temperované ladění popsal dříve, než se (v letech 1605–1608) analogické práce objevily v Evropě.[4]
Ču Caj-jüovo studium kalendáře vyústilo v návrhy na jeho zpřesnění, kvůli odporu Astromického úřadu, jehož učenci drželi svá místa dědičně, byly návrhy Ču Caj-jüa a jeho otce odmítnuty. Dvojice však zahájila diskuzi, která o tři desetiletí později vyústila v reformy pod vedením Sü Kuang-čchiho, již pod vlivem evropské vědy.[5]
Zemřel roku 1611,[1] císař mu udělil posmrtné jméno Tuan-ťing (端靖), jeho plný posmrtný titul je „knížecí následník Tuan-ťing z Čeng“ (鄭端靖世子, Čeng Tuan-ťing š’-c’).[2]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ču Caj-jü na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zhu Zaiyu, Prince of Zheng na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. Svazek 1., A–L. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1. Heslo Chu Tsai-yü, s. 367–371, na s. 367. (anglicky) .
- ↑ a b c d e Goodrich, s. 368.
- ↑ KUTTNER, Fritz A. Prince Chu Tsai-Yü's Life and Work: A Re-Evaluation of His Contribution to Equal Temperament Theory. Ethnomusicology. Květen 1975, roč. 19, čís. 2, s. 163. Dostupné online.
- ↑ GERNET, Jacques. A History of Chinese Civilization. Cambridge: Cambridge University Press, 1996. 801 s. Dostupné online. ISBN 0521497817, ISBN 9780521497817. S. 441. (anglicky)
- ↑ Goodrich, s. 369.
Literatura
- KUTTNER, Fritz A. Prince Chu Tsai-Yü's Life and Work: A Re-Evaluation of His Contribution to Equal Temperament Theory. Ethnomusicology. Květen 1975, roč. 19, čís. 2, s. 163–206. Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk