Zámek Černíkovice
Východní křídlo (pohled od západu)
Základní informace
Sloh	empír
Architekt	Heinrich Koch
Výstavba	1822–1825
Současný majitel	Kolowrat-Krakowští-Liebsteinští
Poloha
Adresa	Černíkovice, Česko Česko
Souřadnice	50°11′18,3″ s. š., 16°12′51,77″ v. d.
Černíkovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	24036/6-2241 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Černíkovice se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou na východním okraji obce Černíkovice (asi 6 km severozápadně od Rychnova nad Kněžnou). Jednopatrová dvoukřídlá klasicistní stavba stojící na pravém břehu řeky Bělé je od roku 1964 kulturní památkou.^[1]

Historie

Ves Černíkovice, původně nazývaná Grunov, je písemně doložena až od roku 1354, i když pravděpodobně vznikla už v 11. století. Ve 14. století ji získali Žampachové z Potštejna a v té době tu byla na severním břehu řeky Bělé postavena tvrz (čtverhrannou akropoli v místech čp. 17 chránil ze tří stran příkop, na jihu říčka Bělá). Ta byla za Jana Koldy ze Žampachu v roce 1457 dobyta vojsky poděbradské jednoty a pak již nebyla obnovena.^[2]

V letech 1558–1572 byl držitelem Černíkovic Matyáš Dobeš z Olbramic.^[3] Pravděpodobně tehdy byla o něco východněji, na místě nynějšího zámku, postavena nová renesanční tvrz. V roce 1674 získal panství František Karel Libštejnský z Kolovrat (1620–1700) a od této doby je historie lokality spojena s rodem Kolovratů a jeho rychnovskou větví.^[4]

V 18. století byl na místě renesanční tvrze vybudován barokní zámek, který v letech 1822–1825 nechal František Antonín Kolovrat (1778–1861) přestavět na klasicistní empírový zámek podle návrhu vídeňského architekta Heinricha Kocha (1781–1861).^[1]

Do roku 1945 sloužil zámek jako letní sídlo rychnovských Kolovratů, v roce 1948 byl znárodněn a byl pak využíván i jako Ústav sociální péče o mládež. V roce 1990 požádal Kryštof Kolowrat Krakowský Liebsteinský (1927–1999) úspěšně o navrácení majetku; ústav zde však fungoval až do roku 2001, kdy se přestěhoval do Rychnova nad Kněžnou. Zámek byl navrácen ve špatném stavu a zcela bez mobiliáře.^[5]

Popis

Budova zámku je ve svahu nad pravým břehem říčky Bělé. Má dvě křídla postavená v pravém úhlu, obě jednopatrová. Zhruba ve středu východního křídla vystupuje z jeho zadního průčelí dále na východ směrem k parku nižší přístavek zámecké kaple. Jižní křídlo je vůči východnímu poněkud předsunuto na západ. Empírová fasáda je v základu bílá, s okrovými detaily.^[1]

Kolem budovy zámku a dál východně podél obou břehů Bělé je krajinářský park s jezírkem, rovněž založený podle empírového projektu. Terén směrem k severu stoupá, už mimo zámecký areál je kostel Povýšení sv. Kříže z roku 1652 se hřbitovem a na park navazuje les na vrchu Homole.

Jižně od zámku je most přes Bělou a asi 200 m dále u silnice přízemní novoklasicistní stavba tzv. koníren (tyto stavby z 1. poloviny 19. století nejsou kulturní památkou).

Odkazy

Reference

Literatura

• POCHE, Emanuel, et al. Umělecké památky Čech 1., A–J. Praha: Academia, 1977. S. 184. 
• MUSIL, František; SVOBODA, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: Grantis, 1998. 224 s. ISBN 80-902400-3-8. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Černíkovice na Wikimedia Commons
• Historické fotografie: Černíkovice – zámek
• Hrady.cz: Zámek Černíkovice