A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Černé září (arabsky: منظمة أيلول الأسود, Munattamat aylul al-aswad, anglicky: International Black September Organization) byla palestinská teroristická skupina. Nejčastěji je Černé září zmiňováno v souvislosti s Mnichovským masakrem.
Činnost
Obecně se soudí, že Černé září vzniklo jako odnož Fatahu, ozbrojeného křídla Organizace pro osvobození Palestiny v roce 1971. Svůj název Černé září odvozovalo od událostí z 16. září 1970, kdy po pokusu palestinských bojovníků svrhnout jordánského krále Husajna jordánská armáda zabila či z Jordánska vyhnala tisíce Palestinců. Černé září si za svůj cíl vytklo pomstít tuto porážku. Dle Bennyho Morrise, historika z Ben Gurionovy univerzity vzniklo jako odezva na požadavek některých extrémistů uvnitř OOP a Fatahu po větší bojovnosti.[1]
Podle výslechů některých zadržených členů byl zakladatelem a faktickým vůdcem Černého září Salah Chaláf (Abú-Ijád). Černé září vytvořil z pozůstatku Džiház ar-Razdu, výzvědné služby Fatahu.[2] Začátkem roku 1972 se Salah Chaláf s Černým zářím rozešel, neboť síť autonomních buněk se stala nepřehlednou, začala se vymykat kontrole a navíc se jeho příslušníci zřekli původního cíle, totiž pomstít vyhnání Palestinců z Jordánska. Za svůj cíl si Černé září vytklo nejen zničení Izraele, ale bojovalo i proti tzv. reakčním režimům v Maroku a Saúdské Arábii. To ovšem byli tradiční podporovatelé Arafatova Fatahu. Tím se samotný Arafat dostával do nepříjemné situace, neboť tyto země požadovaly likvidaci Černého září, ale zároveň bylo Černé září mezi Palestinci populární a pokus o jeho likvidaci by mohl být Arafatovi osudným. Černé září začalo být pro svou úzkou spolupráci LFOP považováno za krajně levicovou organizaci.[3]
Abú Ijád, Arafatův šéf bezpečnosti a jeden ze zakládajících členů OOP ve své knize Bez státu tvrdí, že „Černé září nebylo nikdy teroristickou organizací“ a „jeho členové vždy popírali jakékoliv vazby na Fatah či OOP“. Mohamed Oudeh naproti tomu tvrdí, že nic takového jako Černé září neexistovalo. Fatah tak podepisoval své akce, se kterými ale nechtěl být spojován. Černé září mohlo být založeno i jako způsob jak obejít prohlášení Fatahu, že nebude zasahovat do domácí politiky arabských států[4].
Americké Ministerstvo zahraničních věcí v roce 1981 uvolnilo dokument z roku 1973, který potvrzoval, že Fatah je mateřskou organizací Černého září[5].
Svou činnost Černé září ukončilo v prosinci 1974, i když ještě v roce 1988 byl proveden útok, ke kterému se kdosi přihlásil jménem Černého září[4].
Struktura organizace
Podle novináře J. K. Cooleyho Černé září odstoupilo od operační a organizační struktury fidájínů. Jeho příslušníci operovali v izolovaných skupinkách tvořených asi čtyřmi členy. Buňky mezi sebou nebyly propojeny, rozkazy od velení předávali prostředníci. Tato struktura poskytovala Fatahu možnost hodnověrně se distancovat od akcí Černého září.
Dle zpravodajských informací (Mosadu se organizaci podařilo infiltrovat v roce 1971) sestávalo Černé září ze 100 Palestinců a 15 Evropanů, zejména studentů, učitelů, obchodníků či diplomatů trvale žijících v Evropě a vycvičených v tehdejší NDR.[6] Organizace se skládala ze dvou vnitřních okruhů. Jeden tvořili Chaláfovi žáci:
- Ali Hassan Salameh (Abu Hassan) - šéf operací, Ijádův zástupce
- Mohamed Oudeh (Abú-Daoud) - operační důstojník, duchovní otec Mnichovského masakru
- Ahmad Afghání (Abú Mutasin) - finance a zásobování
- Ghází al-Husajni - zajišťování výzbroje a výstroje
- Fachrí al-Umarí - operační důstojník
- Amín Al-Hindí - pozdější šéf zpravodajství Palestinské správy
- Atef Bseiso - pozdější spojka Fatahu s evropskými zpravodajskými organizacemi.
Druhý okruh byl tvořen pěšáky, kteří pouze plnili předem určené úkoly a neznali pozadí akcí.
Akce přisuzované Černému září
- 28. listopad 1971: vražda jordánského premiéra Uasfi al-Tela jako odveta za vyhnání OOP z Jordánska v letech 1970 - 71.
- 15. prosinec 1971: pokus o vraždu Zejda al-Rifa´ja, jordánského velvyslance v Londýně.
- Únor 1972: vražda pěti agentů jordánského Muchabaratu v Bonnu, sabotáže proti průmyslovým podnikům a rafinériím Gulf Oil a Esso Oil v Nizozemsku a SRN.
- 8. květen 1972: únos letadla letu 572 belgické Sabeny z Vídně do Tel Avivu (související operace Izotop)
- 5. srpen 1972: útok proti skladišti ropy v Terstu, v Itálii
- 16. srpen 1972: pokus o zničení letadla společnosti El Al náloží ukrytou v magnetofonu během letu z Itálie do Izraele
- 5. září 1972: Mnichovský masakr
- 1. březen 1973: přepadení saúdského velvyslanectví v Chartúmu, zabití Clea Noela, šéfa americké mise v Súdánu, George Curtise Moora, jeho zástupce a Guye Eida, belgického charge d'affaires v Súdánu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Black September (group) na anglické Wikipedii.
- ↑ ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 1. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2005. 305 s. ISBN 80-903333-9-7. S. 110.
- ↑ REEVE, Simon. Jeden den v září. Praha: Argo, 2006. ISBN 80-7203-753-6. S. 54.
- ↑ WANNER, Jan. Krvavý Jom Kippur. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-121-3. S. 100.
- ↑ a b http://www.tkb.org/Group.jsp?groupID=153
- ↑ http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Terrorism/plobso.html
- ↑ WANNER, Jan. Krvavý Jom Kippur. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-121-3. S. 101.
Literatura
- BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad - izraelské tajné války. Praha: Jota, 2006. 632 s. ISBN 80-7217-392-8.
- WANNER, Jan. Krvavý Jom Kippur. Praha : Libri, 2002. ISBN 80-7277-121-3
- REEVE, Simon. Jeden den v září. Praha : Argo, 2006. ISBN 80-7203-753-6
Externí odkazy
- (česky) Eretz.cz – Odtajněn další pokus Černého září zabít Goldu Meir
- (anglicky) Seznam útoků provedených Černým zářím
- (anglicky) Palestinci v Jordánsku Archivováno 27. 8. 2014 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk