A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Čáríkár چاریکار | |
---|---|
![]() Americký voják s afghánským policistou hlídkují na tržišti v Čáríkáru | |
Poloha | |
Souřadnice | 35°1′ s. š., 69°10′ v. d. |
Nadmořská výška | 1600 m n. m. |
Stát | ![]() |
Provincie | Parván |
![]() ![]() Čáríkár | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 96 093 (2015) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čáríkár (persky چاریکار) je město v Afghánistánu, hlavní město provincie Parván na severovýchodě státu. Leží v nadmořské výšce 1600 metrů na úpatí Hindúkuše[1] přibližně 65 kilometrů severně od Kábulu, hlavního města celého Afghánistánu, na silnici, která vede z Kábulu na sever do Kundúzu a Mazár-e Šarífu. K roku 2015 měl Čáríkár bezmála sto tisíc obyvatel.
Přibližně patnáct kilometrů jihovýchodně od Čáríkáru leží město Bagrám a také letecká základna Bagrám.
Historie
Podle zpráv antických historiků Alexandr Veliký založil ve 4. století př. n. l. v této oblasti město, které nazval Alexandrie na Kavkaze (v antických dobách býval Hindúkuš někdy označován „Kavkaz“). Dle římského historika Quinta Curtia Rufa zde Alexandr Veliký usídlil na 10 000 Makedonců a obchodníků a další tisíce místních obyvatel. Kde přesně stálo toto město, které bylo ve své době nazýváno branou do Indie, není známo, bývá však lokalizováno do míst nynějšího Čáríkáru, případně Bagrámu.
Oblast bývala ve 3. až 2. stol. př. n. l. součástí Řecko-baktrijského království, posléze Indo-řeckého království a od 1. století n. l. Kušánské říše. V 5. století si Čáríkár podrobili Heftalité, který na území vtrhli ze severu. Na počátku 8. století Čáríkár ovládli Arabové, s jejichž příchodem započala islamizace. V období mezi 10. až 12. stoletím náležel Čáríkár do Ghaznovské říše. K prvnímu vpádu Mongolů na toto území došlo v roce 1221.
V polovině 18. století zde Paštúnové založili své vlastní království. Během první anglo-afghánské války, která byla strategickým konfliktem mezi dvěma mocnostmi – Britským a Ruským impériem – byla v Čáríkáru umístěna britská vojenská posádka, která zde byla v roce 1841 pobita.
Čáríkár měl značný strategický význam během sovětské vojenské intervence v Afghánistánu v letech 1979 – 1989. V zemědělské oblasti Čáríkárského údolí, kterému pro místní zeleň Rusové přezdívali "Zeljonka" (Чарикарская Зелёнка) docházelo k těžkým střetům mezi sovětskými vojáky a mudžahídy. Bojovalo se zejména o přístup k Salangskému průsmyku, který leží severně od města.[2]
Teroristický útok
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/140504-A-IY570-033_%2813983371237%29.jpg/220px-140504-A-IY570-033_%2813983371237%29.jpg)
Dne 5. srpna 2018 při sebevražedném útoku stoupence Talibánu zemřeli v ulicích Čáríkáru během rutinní hlídky tři čeští vojáci.[3][4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tscharikar na německé Wikipedii, Charikar na anglické Wikipedii a Alexandria am Kaukasus na německé Wikipedii.
- ↑ Chārīkār. Afghanistan . Encyclopaedia Britannica . Dostupné online.
- ↑ Зеленка или Чарикарская долина. Неофициальный сайт шестой роты полтинника 103-й дивизии ВДВ 1981-84г.г. . 6. rota 103. divize Sovětských vojsk . Dostupné online. (rusky)
- ↑ TOMLINSON, Lucas; LIEU, Amy. Attack by Taliban kills 3 Czech NATO soldiers in Afghanistan; one American wounded . Fox News, 2018-08-06 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ĆTK. Letadlo s ostatky padlých českých vojáků je na cestě domů. Sirény uctily jejich památku. Novinky.cz . Borgis, 2018-08-08 . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čáríkár na Wikimedia Commons
- Sebevražedný útok v roce 2008
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk