A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Zoltán Tildy | |
---|---|
Premiér Maďarska | |
Ve funkci: 15. listopad 1945 – 1. únor 1946 | |
Předchůdce | Béla Miklós |
Nástupce | Ferenc Nagy |
Prezident Maďarska | |
Ve funkci: 1. únor 1946 – 31. červenec 1948 | |
Předseda vlády | Ferenc Nagy Lajos Dinnyés |
Předchůdce | funkce zřízena |
Nástupce | Árpád Szakasits |
Stranická příslušnost | |
Členství | OKGFP (1917–1922) EP (1922–1929) FKGP (od 1929) |
Narození | 18. listopad 1889 Lučenec, Uhersko |
Úmrtí | 4. srpen 1961 Budapešť, MLR |
Místo pohřbení | Hřbitov Farkasréti |
Národnost | maďarská |
Choť | Erzsébet Gyenis |
Děti | Zoltán Tildy mladší |
Příbuzní | Viktor Csornoky |
Alma mater | Pápa Reformed Theological Seminary (do 1910) |
Profese | pastor |
Náboženství | Reformovaná církev Maďarska |
Commons | Zoltán Tildy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zoltán Tildy (18. listopad 1889 Lučenec – 4. srpen 1961 Budapešť) byl duchovní reformované církve, maďarský politik, premiér a první prezident druhé Maďarské republiky v letech 1946–1948.
Život
Mládí
Narodil se v rodině intelektuálů v hornouherském městě Losonc (dnes Lučenec). Základní a střední školu navštěvoval ve městech Balassagyarmat, Léva (Levice) a Selmecbánya (Banská Štiavnica), kde nakonec odmaturoval. Roku 1910 absolvoval Reformovanou teologickou akademii v Pápě (Pápai Református Teológiai Akadémia), poté jako stipendista studoval rok teologii v irském Belfastu. Po návratu se stal duchovním, nejprve působil v obci Szenna, v letech 1920–1930 v Tahitótfalu, mezi lety 1932–1946 ve městečku Szeghalmon. V roce 1924 založil Literární a tiskařský ústav Silvestr (Sylvester Irodalmi és Nyomdai Intézet Rt.), který vydával církevní publikace a odbornou literaturu.
Rodina
Jeho manželka Erzsébet Gyenis byla od roku 1945 do jmenování Tildyho prezidentem republiky poslankyní parlamentu za Nezávislou malorolnickou stranu. Rovněž jeho syn Zoltán Tildy ml. byl předpřevratovým politikem a poslancem za malorolnickou stranu (v období 1945–1947) a v letech 1950–1974 byl vedoucím celostátní organizace pro ochranu přírody. Také Tildyho zeť Viktor Csornoky se stal v roce 1945 zákonodárcem.
Politická dráha
V roce 1917 vstoupil Tildy do Strany národní nezávislosti a statkářů osmačtyřicátníků (Országos Függetlenségi és 48-as Gazdapár) vedené Istvánem Nagyatádi Szabóem, kterého poté následoval do Strany jednoty (Egységes Párt). Roku 1929 spolu s Ferencem Nagyem vytvořili Nezávislou malorolnickou stranu (Független Kisgazda Párt; FKgP), ve které nejprve plnil funkci úřadujícího místopředsedy, od roku 1945 funkci celostátního předsedy. Poprvé kandidoval ve volbách 1931, ale prohrál s protikandidátem vládní strany. Ve volbách v roce 1935 byl o mandát připraven podvodem, proti kterému podal úspěšnou petici. V opakovaném hlasování v roce 1936 byl pak zvolen poslancem. Hlasoval pro židovské zákony z roku 1939, avšak později za to nebyl hnán k odpovědnosti. Ve volbách konaných téhož roku byl znovu zvolen a poslanecký mandát si udržel až do německé okupace Maďarska v březnu 1944. Následně za pomoci svého syna přešel do ilegality a připojil se k antifašistické Maďarské frontě.
Po válce byl zvolen do Prozatímního národního shromáždění a také v parlamentních volbách 1945 získal poslanecký mandát, spolu se svým synem a manželkou (všichni v barvách malorolnické strany). Od 15. listopadu 1945 do 1. února 1946 byl předsedou vlády. Členem jeho kabinetu byl mj. také Imre Nagy jakožto ministr vnitra (je pravdou, že při sestavování této vlády již bylo třeba brát v potaz i ohledy na Sověty).
Dne 1. února 1946 byla zrušena státní forma království a Maďarsko se opět stalo republikou. Prvním prezidentem maďarské druhé republiky se stal Zoltán Tildy, post premiéra obsadil Ferenc Nagy, který sestavil novou vládu. Ačkoliv v parlamentních volbách 1945 získala Nezávislá malorolnická strana 57 % hlasů, nebylo možné sestavit vládu bez komunistů. Sovětský vliv v Maďarsku rostl a také Tildymu radili britští a američtí politici, aby se snažil rozvíjet přátelské vztahy se Sovětským svazem.
Během působení Tildyho ve funkci prezidenta došlo k soudním procesům s válečnými zločinci a někdejšími členy Bethlenovy[zdroj? vlády a Szálásiho vlády, mj. také s někdejším premiérem László Bárdossym. Jako prezident Tildy podepsal rozsudky smrti, pročež ho pravicoví političtí protivníci nazvali „kat v taláru“ (palástos hóhér).
Roku 1946 se komunistům pomocí rozmýchání vnitřních rozporů podařilo rozbít malorolnickou stranu (srov. salámová metoda (Maďarsko)), premiér Ferenc Nagy se v důsledku vykonstruovaných obvinění, která proti němu byla vznesena, nevrátil ze Švýcarska zpět do země. Tildyho komunisté v roce 1947 donutili, aby rozpustil parlament a vypsal na 31. srpna nové volby, které pak byly zmanipulovány pomocí tzv. modrých lístků. Přinutili jej, aby 31. července 1948 rezignoval, z důvodu zatčení svého zetě Viktora Csornokyho obviněného z vlastizrady. (Formálně byl Tildy ve funkci až do 4. srpna.) Poté byl Tildy až do května 1956 – tedy téměř osm let – držen v domácím vězení.
Během protikomunistického maďarského povstání roku 1956 působil Tildy mezi 26. říjnem a 4. listopadem ve vládě Imreho Nagye jako státní ministr a místopředseda vlády. Po pádu revoluce byl v roce 1958 odsouzen k šesti letům vězení. V dubnu 1959 byl s ohledem na zdravotní stav propuštěn a od té doby žil zcela v ústraní až do své smrti 4. srpna 1961.
Dne 6. července 1989, tedy 28 let po Tildyho smrti, jej maďarský Nejvyšší soud – spolu s mučedníky povstání z roku 1956 – rehabilitoval.
Památka
V roce 2008 byl po Zoltánu Tildym pojmenován most přes Dunaj v obci Tahitótfalu. Jeho jméno nese také základní škola ve městečku Szeghalom stejně jako tamní hlavní ulice. V Budapešti jsou umístěny dvě pamětní desky, první na budově Maďarského rozhlasu na Pollack Mihály tér v VIII. obvodě, druhá na Keleti Károly utca ve II. obvodě.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tildy Zoltán na maďarské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zoltán Tildy na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk