A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Zenit | |
---|---|
![]() Zenit-3SLB | |
Země původu | ![]() |
Rodina raket | Zenit |
Výrobce | Pivdenne (návrh) Pivdenmaš (výrobce) |
Účel | nosné rakety |
Rozměry | |
Výška | 57 - 59,6 m |
Průměr | 3,9 m |
Hmotnost | 460 - 471 t (startovní) |
Nosnost | |
na LEO | Zenit-2: 13 740 kg |
na GTO | Zenit-3SL: 6 000 kg |
Historie startů | |
Status | aktivní |
Kosmodrom |
|
Celkem startů | 84 |
Úspěšné starty | 71 |
Selhání | 10 |
Částečná selhání | 3 |
První start | Zenit-2: 13. dubna 1985 |
Poslední start | Zenit-3F: 26. prosince 2017 |
Zenit (ukrajinsky Зеніт) je rodina nosných raket navržených společnosti Pivdenne a vyráběných kanceláři Pivdenmaš na Ukrajině, která byla tehdy součástí Sovětského svazu. Zenit byl původně postaven v roce 1980 pro dva účely: jako raketový urychlovací blok pro raketu Eněrgija a jako střední nosič vybavený druhým stupněm s nosností větší než u Sojuzu, ale menší než u Protonu. Zenit patří mezi poslední rodinu raket vyvinutých v SSSR, ty měly postupně nahrazovat rakety z padesátých let. Hlavním důvodem byly bezpečnější pohonné látky, méně toxické než u Protonu. Zenit měl také v plánu vynášet pilotované kosmické lodě Sojuz, ale tyto plány byly zrušeny po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
Varianty
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Zenit-2_rocket_ready_for_launch.jpg/220px-Zenit-2_rocket_ready_for_launch.jpg)
- Zenit-2
Zenit-2 byl prvním členem rodiny raket, který se skládá ze dvou stupňů. První používá motor RD-171 a druhý stupeň pohání motor RD-120. Raketa poprvé vzlétla 13. dubna 1985. Zkušební let však nebyl úspěšný. První úspěšný let nastal dne 22. října 1985.
- Eněrgija
První stupeň Zenitu byl použit jako urychlovací bloky (boostery) pro raketu Eněrgija. Čtyři tyto bloky byly připojeny k centrálnímu stupni rakety pro využití maximálního tahu při startu. Stejným způsobem byly použity pomocné raketové stupně SRB na americkém raketoplánu Space Shuttle. Eněrgija učinila dva lety před tím, než byl program ukončen.
- Zenit-3SL
Zenit-3SL je třístupňová nosná raketa vyvinutá pro konsorcium Sea Launch. Jedná se o kombinaci dvoustupňové rakety Zenit-2S postavené ukrajinským Pivdenne / Pivdenmaš s horním stupněm Blok DM-SL, který poskytuje ruská RKK Eněrgija. Ochranný kuželový kryt nákladu poskytuje společnost Boeing. Rakety používané v Sea Launch jsou shromážděny v Long Beach v Kalifornii a startují z mořské plošiny Ocean Odyssey, která se nachází na rovníku. Ocean Odyssey se také používá k přepravě raket na místo startu. V Rusku byl vyroben také motor prvního stupně RD-171 společnosti NPO Energomaš a většina řídících systémů raket typu -3SL.
- Zenit-2M / Zenit-2SLB
Zenit-2M je nová verze Zenitu 2 s modernizovaným řídícím systémem a modernizovanými motory. První start Zenit-2M byl zahájen 29. června 2007, nesoucí ruskou vojenskou družici Celina-2. Označení Zenit-2SLB se vztahuje na komerční starty zajišťované Land Launch, dceřiné společnosti Sea Launch, která začala vypouštět družice z kosmodromu Bajkonur v roce 2008.
- Zenit-3M / Zenit-3SLB
Zenit-3M je vlastně Zenit-2M s přidaným horním stupněm Blok DM, který je použit také na Zenitu-3SL. První start proběhl z Bajkonuru 28. dubna 2008. Komerční Land Launch verze je pod označením Zenit-3SLB.
- Zenit-3F / Zenit-3SLBF
Zenit-3F, známý také jako Zenit-2SB/Fregat, je třístupňový derivát Zenitu-2M, s použitím horního stupně Fregat, který používají i rakety Sojuz. Při jeho prvním startu byl 20. ledna 2011 vynesen satelit Elektro-L 1 pro ruskou vládu.
Specifikace
Zenit-2 | Zenit-2M | Zenit-3SL | Zenit-3SLB | Zenit-3F | |
---|---|---|---|---|---|
Výška | 57 m | 57 m | 59,6 m | 59,6 m | 59,6 m |
Hmotnost | 460 000 kg | 460 000 kg | 462 200 kg | 471 000 kg | 471 000 kg |
Počet stupňů | 2 | 2 | 3 | 3 | 3 |
Nosnost na LEO | 13 740 kg | 12 030 kg | – | – | – |
Nosnost na GTO | – | – | 6 160 kg | 3 750 kg | 4 000 kg |
Status | vyřazena | vyřazena | aktivní | aktivní | aktivní |
Kosmodrom | Bajkonur | Bajkonur | Sea Launch | Bajkonur | Bajkonur |
První start | 13. dubna 1985 | 29. června 2007 | 28. března 1999 | 28. dubna 2008 | 20. ledna 2011 |
Poslední start | 10. června 2004 | 8. listopadu 2011 | 26. května 2014 | 31. srpna 2013 | 26. prosince 2017 |
První stupeň | |||||
Motor |
1x RD-171 | ||||
Tah |
8 180 kN | ||||
Specifický impuls |
337 s | ||||
Doba zážehu |
150 s | ||||
Palivo | |||||
Druhý stupeň | |||||
Motor |
1x RD-120 a 1x RD-8 | ||||
Tah |
912 kN a 79,5 kN | ||||
Specifický impuls |
349 s | ||||
Doba zážehu |
315 s | ||||
Palivo | |||||
Třetí stupeň | |||||
Název | – | – | Block DM-SL | Block DM-SLB | Fregat-SB |
Motor | – | – |
1x RD-58M |
1x S5.92 | |
Tah | – | – |
84,9 kN |
19,6 kN | |
Specifický impuls | – | – |
352 s |
327 s | |
Doba zážehu | – | – |
650 s |
877 s | |
Palivo | – | – | UDMH/N2O4 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zenit (rocket family) na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zenit na Wikimedia Commons
- Zenit stojí na hraně propasti - Kosmonautix.cz (česky)
- Zakončí Zenit svou kariéru misí pro Angolu? - Kosmonautix.cz (česky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk