A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nicole Melicharová-Martinezová | |
---|---|
Nicole Melicharová ve Wimbledonu 2019 | |
Stát | Spojené státy americké |
Datum narození | 29. července 1993 (30 let) |
Místo narození | Brno, Česko[1] |
Bydliště | Stuart, Florida, Spojené státy[1] |
Výška | 181 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 2 754 306 USD |
Tenisová raketa | Yonex |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 140–140 |
Tituly | 0 WTA, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 400. místo (24. září 2012) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 396–320 |
Tituly | 13 WTA, 1 WTA 125, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 6. místo (3. července 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2021) |
French Open | semifinále (2020, 2023) |
Wimbledon | finále (2018) |
US Open | finále (2020) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistryň | finále (2023) |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2019) |
French Open | semifinále (2019, 2022) |
Wimbledon | vítězka (2018) |
US Open | čtvrtfinále (2018) |
Týmové soutěže | |
Fed Cup | finále (2018) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 8. března 2024
Nicole Melicharová-Martinezová (nepřechýleně Melichar-Martinez, rozená Melichar, * 29. července 1993 Brno) je americká profesionální tenistka českého původu, specializující se na deblové soutěže a vítězka smíšené čtyřhry ve Wimbledonu 2018. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála třináct turnajů ve čtyřhře, první z nich s Britkou Annou Smithovou na norimberském Nürnberger Versicherungscupu 2017. V sérii WTA 125 vybojovala deblovou trofej na San Antonio Open 2016 s německou hráčkou Annou-Lenou Grönefeldovou. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2012 na 400. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2023 na 6. místě. Trénuje ji kolumbijský manžel Carlos Martinez.[1]
V nejvyšší grandslamové kategorii získala titul z mixu ve Wimbledonu 2018 po boku Rakušana Alexandra Peyi.[3][4] Na témže londýnském majoru si zahrála také finále ženské čtyřhry, v němž s Květou Peschkeovou nestačily na český pár Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková.[5]
V americkém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2019 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Austrálii, v němž prohrála po boku Danielly Collinsové čtyřhru. Američanky odešly poraženy 2:3 na zápasy. Poprvé byla nominována v pražském finále Fed Cupu 2018 proti České republice, v němž Američanky prohrály 0:3 na zápasy. Do dubna 202 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–1 ve čtyřhře.[6]
Spojené státy americké reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde do ženské čtyřhry nastoupila s Alison Riskeovou. Soutěž opustily v úvodním kole po prohře s italským párem Sara Erraniová a Jasmine Paoliniová.
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží dvouhry událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2009, když na turnaj v Hilton Head Island s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla krajance Alexandře Muellerové.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během dubna 2012 na antalyjském turnaji s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála Turkyni Hülyu Esenovou.[2]
V singlu okruhu WTA Tour debutovala na srpnovém Texas Tennis Open 2012 v Grapevine u Dallasu. Na úvod kvalifikace však uhrála jen tři gamy na kanadskou tenistku Eugenii Bouchardovou. Hlavní soutěž si poprvé zahrála v ženské čtyřhře Monterrey Open 2013, kde v páru s krajankou Mariou Sanchezovou vyřadily druhé nasazené Rusky Bratčikovovou s Duševinovou, aby poté skončily ve čtvrtfinále. Turnaje z kategorie Premier Mandatory se prvně účastnila v deblu Miami Open 2015, do něhož s Elenou Bogdanovou nastoupily jako náhradnice. V první fázi je však deklasovaly pozdější vítězky a nejvýše nasazené Martina Hingisová a Sania Mirzaová.[1][2]
Do premiérového finále na okruhu WTA Tour se probojovala ve čtyřhře říjnového Tianjin Open 2015 v Tchien-ťinu, z něhož s Chorvatkou Darijou Jurakovou odešly poraženy od čínské dvojice Sü I-fan a Čeng Saj-saj. Také podruhé neuspěla ve finále debla na Malaysian Open 2017 v Kuala Lumpuru, tentokrát v páru s Japonkou Makoto Ninomijovou a prohře od australských deblistek Ashleigh Bartyové s Casey Dellacquovou.[7][1][2]
Po boku britské deblistky Anny Smithové vybojovala první trofej na WTA Tour během antukového Nürnberger Versicherungscupu 2017 v Norimberku, kde v závěrečném duelu přehrály švédsko-belgickou dvojici Johanna Larssonová a Kirsten Flipkensová po dvousetovém průběhu.[8]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala na divokou kartu ve smíšené soutěži US Open 2012 po boku krajana Briana Battistoneho. V úvodním kole nenašli recept na španělskou dvojici Nuria Llagosteraová Vivesová a David Marrero. Ženský debl poprvé odehrála ve Wimbledonu 2015, když do hlavní soutěže prošly s Čan Ťin-wej jako šťastné poražené kvalifikantky. V prvním zápase je však vyřadily Italky Karin Knappová s Robertou Vinciovou[1][2]
Soukromý život
Rodiče Nicole Melicharové opustili v roce 1987 Československo a zakotvili ve Spolkové republice Německo, kde se narodila její sestra Jane Melicharová (nar. 1988). V emigraci do Spojených států amerických pokračovali roku 1989. V důsledku absence zdravotního pojištění odcestovala matka k jejímu porodu v roce 1993 do Brna a po šestinedělí se s dcerou vrátila[9] do floridského Stuartu.
Podle vlastních slov začala se sportem již v jednom roce života. V páru se starší sourozenkyní a zdravotní sestrou Jane Melicharovou[10] odehrály na okruhu ITF jeden zápas čtyřhry, když v březnu 2017 nepřešly v Tampě úvodní kolo. Jednalo se o jediné utkání její sestry na okruzích ITF či WTA Tour.[11][10]
V srpnu 2021 absolvovala bakalářský obor komunikační studia na Indiana University East (B.A.).[12]
Finále na Grand Slamu
Ženská čtyřhra: 2 (0–2)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2018 | Wimbledon | tráva | Květa Peschkeová | Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková |
4–6, 6–4, 0–6 |
Finalistka | 2020 | US Open | tvrdý | Sü I-fan | Laura Siegemundová Věra Zvonarevová |
4–6, 4–6 |
Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2018 | Wimbledon | tráva | Alexander Peya | Viktoria Azarenková Jamie Murray |
7–6(7–1), 6–3 |
Finále Turnaje mistryň
Čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2021 | Cancún, Mexiko | tvrdý | Ellen Perezová | Laura Siegemundová Věra Zvonarevová |
4–6, 4–6 |
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 37 (13–24)
|
|