A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Natanz شهر نطنز | |
---|---|
Vnitřek mešity v Natanzu | |
Poloha | |
Souřadnice | 33°30′25″ s. š., 51°55′25″ v. d. |
Nadmořská výška | 1600 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+3:30 |
Stát | Írán |
Provincie | Isfahán |
Natanz | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 40 000 (2006) |
Etnické složení | Peršané, |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Natanz (persky نطنز) je město v centru Íránu, v Isfahánské provincii asi 225 km jihovýchodně od Teheránu a 70 km jihovýchodně od Kášánu. V roce 1999 mělo necelých čtyřicet tisíc obyvatel.
Jeho osvěžující klima a místní ovoce jsou v Íránu velmi známé. Nad městem se tyčí pohoří Karkas (Kuh-e Karkas),což znamená hora supů, v nadmořské výšce 3 899 metrů.
Oblast je poseta malými svatyněmi, jedna z nejznámějších je svatyně Abd as-Samad. Prvky v současném komplexu pocházejí z roku 1304 s následnými doplňky a restauracemi, jako je trezor Khaneqah a Muqarnas. Hrobka ctí súfistického šejka Abd al-Samada a byla postavena šejkovým žákem, ílchanátským vezírem Zain al-Din Mastariem.
Jaderné zařízení
Jaderné zařízení v Natanzu je součástí íránského jaderného programu. Je umístěno asi 33 km severozápadně od města (33°43′N 51°43′E) blízko hlavní dálnice a je obecně považováno za ústřední zařízení Íránu na obohacený uran s více než 19 000 plynovými odstředivkami, které jsou v současné době v provozu, a téměř polovina z nich je napájena fluoridem uranovým.[1]
Obohacování uranu v elektrárně bylo zastaveno v červenci 2004 během jednání s evropskými zeměmi. V roce 2006 Írán oznámil, že obohacování obnoví. V roce 2006 íránská vláda oznámila, že v Natanzu instalovali 3 000 odstředivek. V roce 2010 bylo řečeno Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), že budoucí program obohacování íránské vlády se bude konat v Natanzu, a že začnou v březnu roku 2011.[2]
V lednu roku 2013 řekl Fereydoun Abbasi z Íránské organizace pro atomovou energii: "v Natanzu pokračuje pětiprocentní obohacování uranu a ve Fordo a v Natanzu budeme pokračovat v obohacování o 20 procent, abychom vyhověli našim potřebám".[3]
V rámci dohody o snížení jaderného obohacování uzavřené se zeměmi P5 + 1 v listopadu 2013 byla dohodnuta denní inspekce Natanzy prováděná MAAE.[4]
V letech 2007–2010 byla jaderná elektrárna Natanz zasažena sofistikovaným kybernetickým útokem, který byl údajně proveden v rámci operace zvané Olympijské hry koalicí německých, francouzských, britských, amerických, nizozemských a izraelských zpravodajských organizací.[5] Útočníci použili Stuxnet, který brzdil provoz odstředivek závodu a v průběhu času jim způsoboval škody.[6] Cíl útoku údajně nebyl zničit kompletně íránský jaderný program, ale pozastavit jej natolik, aby mohly nastat sankce.[5]Tohoto údajného cíle bylo dosaženo, protože společného komplexního akčního plánu jaderné smlouvy s Íránem bylo dosaženo v červenci 2015.[5]
2. července 2020 zasáhl kolem 2:00 místního času požár a výbuch provoz na výrobu odstředivek v zařízení na obohacování jaderné energie v Natanzu.[7][8] K útoku se přihlásila skupina známá jako „Gepardi vlasti“.[9] Někteří íránští představitelé navrhli, že incident mohl být způsoben kybernetickou sabotáží.[10]
Dne 28. října 2020 zveřejnila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) satelitní snímky potvrzující, že Írán zahájil stavbu podzemní elektrárny poblíž svého jaderného zařízení v Natanzu.[11] V březnu 2021 Írán znovu zahájil obohacování uranu v zařízení Natanzu třetí sadou pokročilých jaderných odstředivek v sérii porušování jaderné dohody z roku 2015.[12] 10. dubna začal Írán vstřikovat plynný fluorid uranový do pokročilých odstředivek IR-6 a IR-5 v Natanzu, ale následujícího dne došlo k nehodě v distribuční síti elektřiny.[13] Dne 11. dubna IRNA oznámila, že k incidentu došlo v důsledku výpadku proudu a nedošlo k žádným zraněním ani úniku radioaktivního materiálu.[14] Nakonec se objevily další podrobnosti, například to, že útok zorganizoval ve skutečnosti Izrael.[15] Dne 17. dubna označila íránská státní televize za podezřelého z výpadku 43letého Reza Karimiho z Kášánu s tím, že uprchl ze země dříve, než došlo k sabotáži.[16]
Galerie
-
Kamenná pevnost v Natanzu
-
Natanzská mešita vedle starého Chenaru
-
Starověký strom v Natanzu
-
Portál komplexu Abd al-Samad
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Natanz na anglické Wikipedii.
- ↑ | IAEA. www.iaea.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Iran's key nuclear sites. BBC News. 2015-07-14. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ Tehran Times. Tehran Times . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Iran nuclear deal: Key points. BBC News. 2014-01-20. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ a b c Revealed: How a secret Dutch mole aided the U.S.-Israeli Stuxnet cyberattack on Iran. news.yahoo.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SANGER, David E. Mutually Assured Cyberdestruction?. The New York Times. 2012-06-02. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Analysts: Fire at Iran nuclear site hit centrifuge facility. AP NEWS . 2020-07-02 . Dostupné online.
- ↑ SANGER, David E.; BROAD, William J.; BERGMAN, Ronen. Mysterious Explosion and Fire Damage Iranian Nuclear Enrichment Facility. The New York Times. 2020-07-02. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ GROSS, Judah Ari. Report: Israeli cyberattack caused Iran nuclear site fire, F35s hit missile base. www.timesofisrael.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STAFF, Reuters. Iran threatens retaliation after what it calls possible cyber attack on nuclear site. Reuters. 2020-07-04. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ DUBAI, Associated Press in. Satellite photos show activity at Iran's Natanz nuclear facility. the Guardian . 2020-10-28 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MURPHY, Francois. Iran enriching with new set of advanced machines at Natanz -IAEA. Reuters. 2021-03-08. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ ‘Mossad behind attack on Iran’s Natanz nuclear facility’. The Jerusalem Post | JPost.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Electrical Problem Strikes Iran’s Natanz Nuclear Facility | Voice of America - English. www.voanews.com online. cit. 2021-04-18. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Reports: Mossad Behind Iran Attack | Hamodia.com. Hamodia online. 2021-04-11 cit. 2021-04-18. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Iran identifies suspect behind blast at Natanz nuclear site. Reuters online. 2021-04-17 cit. 2021-04-18. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Natanz na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk