A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kopisty | |
---|---|
Náměstí v Kopistech | |
Lokalita | |
Charakter | zaniklá obec |
Obec | Most |
Okres | Most |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°32′36″ s. š., 13°37′20″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Kopisty (2,04[1] km²) |
Kopisty | |
Další údaje | |
Kód k. ú. | 669334 |
Zaniklé obce.cz | 261 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kopisty (německy Kopitz) jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se zhruba tři kilometry severně od bývalého města Mostu podél Bílého potoka v nadmořské výšce 239 metrů. Její katastrální výměra byla 1156 ha. Ke Kopistům patřily osady Konobrže, Pařidla a Pláň. V letech 1911–1945 měly Kopisty status města. Obec byla zbořena v letech 1974–1979 z důvodu těžby hnědého uhlí.
Název Kopisty dodnes nese katastrální území, součást statutárního města Most. Leží zde sporadicky využívaná železniční zastávka Most-Kopisty na železniční trati Most – Moldava v Krušných horách.
Historie
Pravěké osídlení ve středním neolitu a starší době bronzové v katastrálním území Kopist dokládá nález sídlišť lidu kultury s vypíchanou keramikou a únětické kultury v místech s bývalým pomístním jménem Pod Pařidly.[2]
První věrohodná písemná zpráva pochází z roku 1227, kdy člen hrabišického rodu Kojata ve své závěti odkázal ves zderazskému klášteru Křižovníků Božího hrobu. Tomuto klášteru později věnoval svůj díl Kopist i jeho bratr Všebor. V majetku kláštera zůstala ves po celé 13. století. Část vesnice pravděpodobně však i nadále patřila drobné šlechtě. V roce 1273 udělil Přemysl Otakar II. městu Mostu mílové právo, ze kterého vyčlenil Kopisty, kde mohla být svobodná šenkovna a kovárna.
V první polovině 14. století získal část vsi, dříve náležející klášteru, šlechtic Kerunk z Lomu. V roce 1344 svůj díl prodal benediktinskému klášteru v Saské Kamenici, který ji vlastnil do roku 1366. Zbývající část vesnice byla postupně v majetku několika drobných šlechticů. V roce 1405 je za Václava z Mrzlic prvně zmiňována zdejší tvrz.
V letech 1439–1510 vlastnili část Kopist Hochhauserové z Hochhauzu, od nich ji odkoupili Smolíkové ze Slavic, kteří ves prodali roku 1533 Sekerkům ze Sedčic. Od nich získalo díl Kopist s tvrzí a poplužním dvorem v roce 1543 město Most prostřednictvím špitálu sv. Ducha. Další část Kopist byla v roce 1507 v majetku pána na mosteckém hradu Jana z Veitmile. Také tuto část během 16. století získalo město Most. Město jakožto pozemkový feudál pak z Kopist vytvořilo centrum svého rozsáhlého městského panství, které si drželo až do roku 1848. Po roce 1850 se Kopisty staly samostatnou obcí s osadami Konobrže, Pařidla a Pláň.
V poslední třetině 19. století se tradičně zemědělská obec a její okolí začalo měnit v souvislosti se vznikem řady uhelných dolů: Julius II (1878), Julius III (1882), Julius IV (1891) a Habsburg (1890, od roku 1919 Minerva). S rozvojem průmyslu se zvyšoval počet obyvatel a měnilo se jeho národnostní složení. Od konce 19. století zde početně narostla česká menšina, takže v roce 1902 byla v obci zřízena česká škola. V roce 1911 byly Kopisty povýšeny na město, po druhé světové válce tento status ztratily. V letech 1974–1979 byla obec likvidována z důvodu rozšíření těžby uhlí a její katastrální území bylo připojeno k Mostu.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve městě žilo 4 990 obyvatel (z toho 2 501 mužů), z nichž bylo 3 612 Čechoslováků, 1 346 Němců, čtyři Židé, dva příslušníci jiné národnosti a 26 cizinců. Převládali lidé bez vyznání (2 905 obyvatel). Většina ostatních (1 947) se hlásila k římskokatolické církvi, šedesát jich byla evangelíky, 69 členy církve československé, osm patřilo k církvi izraelské a jeden k jiným nezjišťovaným církvím.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 5 285 obyvatel: 4 024 Čechoslováků, 1 235 Němců, pět příslušníků jiné národnosti a 21 cizinců. Počet římských katolíků poklesl na 1 919, evangelíků bylo 140, židů sedm, členů církve československé 168 a osm lidí bylo příslušníky nezjišťovaných církví. Většina obyvatel (3 043) byla bez vyznání.[4]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 549 | 820 | 1 862 | 4 044 | 4 879 | 4 990 | 5 285 | 3 879 | 2 728 | 1 654 | 2 |
Domy | 90 | 95 | 170 | 265 | 307 | 310 | 413 | 443 | 495 | 229 | 1 |
Pamětihodnosti
- Původně gotická tvrz na náměstí
- Původně gotický kostel Božího Těla, v 18. století barokně přestavěný a v 19. století nově upravený. Při historickém průzkumu kostela byly objeveny fresky, které byly sejmuty a jsou uloženy v Oblastním muzeu v Mostě.
- Socha svatého Floriána z roku 1739, která se nachází u kostela ve Vtelně.
- Areál bývalého dolu Julius III slouží jako Podkrušnohorské technické muzeum
Odkazy
Reference
- ↑ Katastrální území Kopisty: podrobné informace . Územně identifikační registr ČR . Dostupné online.
- ↑ RADA, I. Kopisty. Výzkumy v Čechách. 1973. 1975, s. 65–66. Dostupné online .
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 219.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Český statistický úřad, 2015-12-21 . Kapitola Okres Most. Dostupné online.
Literatura
- SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 42–43.
- JANČÁREK, Petr. Kopisty. Kopisty: Místní národní výbor Kopisty, 1979.
- DVOŘÁKOVÁ, Vlasta; KRAUS, Karel. Fresky z Kopist. Ústí nad Labem: Kraj. středisko st. památkové péče a ochrany přírody, 1982. 40 s.
- KOLEKTIV AUTORŮ. Zničené kostely severních Čech 1945-1989 = Vernichtete Kirchen Nordböhmens 1945-1989. 1. vyd. Úštěk: Společnost pro obnovu památek Úštěcka, 2011. 56 s. ISBN 978-80-260-1402-7. Kapitola Kopisty. (česky, německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kopisty na Wikimedia Commons
- Kopisty na stránkách Zaniklé obce
Statutární město Most | |
---|---|
Starý Most (k. ú. Most I, Konobrže, Kopisty, Pařidla, Střimice) • Most (část k. ú. Most II, část k. ú. Hořany) • Čepirohy (k. ú. Čepirohy, Slatinice u Mostu, část k. ú. Hořany) • Komořany (k. ú. Komořany u Mostu, Třebušice, Ervěnice, Dřínov u Komořan) • Rudolice (k. ú. Rudolice nad Bílinou) • Souš (k. ú. Souš, část k. ú. Most II) • Velebudice (k. ú. Velebudice, Skyřice) • Vtelno (k. ú. Vtelno) |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk