A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kir Bulyčov | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Игорь Всеволодович Можейко |
Narození | 18. října 1934 Moskva |
Úmrtí | 5. září 2003 (ve věku 68 let) Moskva |
Příčina úmrtí | rakovina |
Místo pohřbení | Miusský hřbitov |
Pseudonym | Игорь Всеволодович Всеволодов |
Povolání | autor sci-fi, scenárista, historik, autor dětské literatury, překladatel, orientalista, dramatik a spisovatel |
Alma mater | Moskevská státní jazyková univerzita |
Žánr | sci-fi literatura, novela a literatura pro děti |
Témata | literatura |
Významná díla | Alenka Selezněvová |
Ocenění | Státní cena SSSR (1982) Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy (1994) Cena Aelity Cena ABS Zlaté tele |
Manžel(ka) | Kira Soshinskaya |
Děti | Alisa Lyutomskaya |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kir (Kirill) Bulyčov (rusky Кир Булычёв), případně také Bulyčev,[1] vlastním jménem Igor Vsevolodovič Možejko (rusky И́горь Все́володович Може́йко) (18. října 1934 – 5. září 2003), byl ruský historik a spisovatel sci-fi. Nejslavnější je jeho cyklus Alenčiných dobrodružství (Приключения Алисы), oblíbené jsou také krátké povídky z prostředí fiktivního městečka Guslar.
Vedle bratrů Strugackých byl Bulyčov ve své době celosvětově jedním z nejznámějších rusky píšících autorů science fiction.[2][3]
Život a osobnost
Igor V. Možejko se narodil v Moskvě. Vystudoval Institut cizích jazyků a poté působil v Barmě. Po návratu do Ruska pracoval v Orientálním ústavu Akademie věd SSSR jako historik a odborník na jihovýchodní Asii.[2][3] V roce 1981 získal titul doktora historických věd.[4]
Jeho zálibou bylo mimo jiné sbírání historicky zajímavých přileb a vyznamenání.[5]
Literární dílo
Jako vědecký pracovník publikoval knihy historické i popularizační, česky vyšly například Pod pirátskou vlajkou (Naše vojsko, 1982) nebo Sny zmizelých králů (Lidové nakladatelství, 1983).
Sci-fi začal psát v roce 1965. Povídky a knihy tohoto žánru vydával pod pseudonymem Kir Bulyčov, aby je odlišil od svých profesionálních prací. Pseudonym vznikl kombinací křestního jména jeho ženy (Kira) a příjmení jeho matky (Bulyčovová).[2][3]
Dobrodružství Alenky (Alisy)
První novela z cyklu Alenčiných dobrodružství byla Děvčátko, kterému se nestane nic zlého (Девочка, с которой ничего не случится, 1965), poslední Alisa a Alicie (Алиса и Алисия, 2003). Hlavní hrdinku, jedenáctiletou Alisu Selezněvovou (Алиса Селезнёва, v pozdějších českých vydáních jako Alenka Selezněvová), žijící v Moskvě konce 21. století, v barvitě líčené, pokrokové budoucnosti, pojmenoval autor podle své dcery, kterážto sama byla pojmenována podle Alice/Alenky, hrdinky románů Lewise Carrolla Alice's Adventures in Wonderland (1865) a Through the Looking-Glass and What Alice Found There (1871).[zdroj? Alenka je dcerou ředitele moskevské kosmozoologické zahrady a díky svému otci zažívá rozmanitá dobrodružství, například pomáhá při sběru exotických kosmických zvířat či bojuje s kosmickými piráty.[3]
V češtině vycházely příběhy nejprve ve zkrácené verzi na pokračování v časopise Ohníček, konkrétně Alenčina putování v ročníku XXX (1979/80) a Za sto let v ročníku XXXI (1980/1). V časopise Ohníček měla hlavní představitelka ponechánu ruskou formu jména – Alisa. První česká vydání v Ohníčku i v Nakladatelství dětské knihy doprovodil ilustracemi Jaroslav Malák.
Knižně vyšly:
- Alenka z planety Země (Svoboda, 1985) – Девочка с Земли (1974)
- Děvčátko, kterému se nestane nic zlého (Девочка, с которой ничего не случится, 1965)
- Alenčina putování (Путешествие Алисы, 1974) – Tři kapitáni (Три капитана)
- Alenčiny narozeniny (Svoboda, 1987)
- Alenčiny narozeniny (День рождения Алисы, 1974)
- Za sto let (Сто лет тому вперед, 1978)
- Milión Alenčiných dobrodružství (Svoboda, 1989) – Миллион приключений (1982)
Ostatní fantastika
Kromě příběhů o Alence psal Bulyčov i samostatné povídky a novely. Vytvořil mimo jiné hrdiny Slávu Pavlyše, kosmického lékaře, nebo Koru Orvat, agentku Intergalaktické policie. Některé povídky byly česky publikovány v časopise Ikarie. Knižně vyšly například tituly Agent kosmické flotily (Lidové nakladatelství, 1989)[6] nebo volně navazující dvojice novel Slyšel jsem Zemi (Lidové nakladatelství, 1984) a Země je příliš daleko (Lidové nakladatelství, 1988).
Samostatnou kategorii tvoří povídky zasazené do prostředí městečka Guslaru, svým dějem zpravidla komické až groteskní. Česky vyšly některé z povídek samostatně (Marťanský elixír, Lidové nakladatelství, 1983) i ve formě ucelených sbírek (Mimozemšťané v Guslaru, Lidové nakladatelství, 1985; Vynálezci z Guslaru, Triton, 2002 a Mimozemšťané v Guslaru, Triton, 2002).[2][3][7]
Film a TV
- Tajemství třetí planety (Тайна третьей планеты, 1981) – animovaný film na motivy Alenčina putování
- Hosté z budoucnosti (Гостья из будущего, 1985) – TV seriál na motivy Za sto let[8]
- Lilovyj Šar (Лиловый Шар, 1987)
- Záhada tří kapitánů (český třídílný TV film, 1990)[9]
- Alenčiny narozeniny (Де́нь рожде́ния Али́сы, 2009)
- Alisa znajet, čto dělať! (Алиса знает, что делать!,[10] seriál, od roku 2013, česky od roku 2016)
Seriál Hosté z budoucnosti je v Rusku populární a každý rok ho vysílá TV.[8] Závěrečná píseň Překrásné daleko (Прекрасное далеко) byla v roce 2009 v remixované podobě podkresem pod vládní propagační kampaň Rok mládeže (Год молодежи).[zdroj?
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. archiv.neviditelnypes.zpravy.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-08.
- ↑ a b c d BULYČOV, Kir. Mimozemšťané v Guslaru. Praha: Triton, 2002. 214 s. ISBN 80-7254-191-9. Kapitola Předmluva, s. 5–7.
- ↑ a b c d e WEIGEL, Pavel. Kir Bulyčov. www.komarovo.cz . . Dostupné online.
- ↑ Životopis Kira Bulyčova na FDb.cz
- ↑ BULYČOV, Kir. Alenka z planety Země. Praha: Svoboda, 1985. Kapitola obálka knihy.
- ↑ Agent kosmické flotily – Databáze knih
- ↑ BULYČOV, Kirill. Mimozemšťané v Guslaru. Praha: Lidové nakladatelství, 1985. 464 s.
- ↑ a b
- ↑
- ↑
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kir Bulyčov na Wikimedia Commons
- přehled všech textů (rusky)
- Na webu Knihovnička
- Na webu Daemon Archivováno 19. 5. 2009 na Wayback Machine.
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kir Bulyčov
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk