A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kfar Gil'adi כפר גלעדי | |
---|---|
Dům prvních osadníků v Kfar Gil'adi | |
Poloha | |
Souřadnice | 33°14′33″ s. š., 35°34′31″ v. d. |
Nadmořská výška | 337 m n. m. |
Stát | Izrael |
distrikt | Severní |
oblastní rada | Ha-Galil ha-eljon (Horní Galilea) |
Kfar Gil'adi | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 654 (2014[1]) |
Správa | |
Vznik | 1916 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kfar Gil'adi (hebrejsky כְּפַר גִּלְעָדִי, doslova "Gil'adiho vesnice", anglicky Kfar Gil'adi, v oficiálním seznamu sídel Kefar Gil'adi[2]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v oblastní radě ha-Galil ha-eljon (Horní Galilea).
Geografie
Leží v nadmořské výšce 337 metrů v nejsevernějším výběžku Chulského údolí a Horní Galileji, který je ze tří stran obklopen územím Libanonu, jehož hranice jsou jen cca 2 kilometry odtud. Obec leží v prostoru pramenišť řeky Jordán, přičemž jedno z nich (Nachal Ajun) protéká podél východního okraje kibucu Kfar Gil'adi. Na západní straně vesnice se zvedá horský hřbet oddělující údolí Jordánu od hornatiny v severní Galileji a Libanonu. Kibuc je situován cca 40 kilometrů severně od břehů Galilejského jezera.
Vesnice se nachází přibližně 2 kilometry severně od města Kirjat Šmona, 50 kilometrů severně od Tiberiasu, 150 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a 72 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Je situována v zemědělsky intenzivně využívaném pásu. Kfar Gil'adi obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je zcela židovské. Výjimkou je město Ghadžar, vzdálené přibližně 5 kilometrů severovýchodním směrem, které obývají arabští Alavité.
Kfar Gil'adi je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 90, která protíná v severojížním směru Izrael, od nedaleké Metuly až do Ejlatu. Podél jižního okraje kibucu z této hlavní komunikace odbočuje lokální silnice číslo 9977, která stoupá do hor na izraelsko-libanonské hranici
Dějiny
Kfar Gil'adi byl založen v roce 1916.[2] Zakladateli byli členové židovské domobrany z organizace ha-Šomer napojení na Jewish Colonization Association. Ti se zpočátku usídlili v nedaleké osadě Metula ale pak se přestěhovali do nynější lokality, kde zbudovali zemědělský kibuc.[3] K založení kibucu došlo na podzim 1916.[4]
Zpočátku se osada nazývala כפר גיורא - Kfar Giora[5] nebo Kfar Bar Giora.[6] Nynější jméno obce je odvozeno od Israele Gil'adiho - jednoho ze zakladatelů ha-Šomer.[3]
Během první světové války, když tehdejší turecká vláda v Palestině prováděla razie proti židovské probritské výzvědné skupině Nili, nechaly úřady kibuc Kfar Gil'adi dočasně zcela vystěhovat a internovaly všechny zdejší mužské obyvatele. Vesnice pak byla znovu obnovena, ale roku 1920 opět dočasně vystěhována kvůli arabským útokům, které v této době v tomto regionu vypukly a které vyvrcholily arabským útokem na sousední osadu Tel Chaj.[3]
Po první světové válce se totiž nejsevernější výběžek Galileje okolo Metuly stal dočasně součástí zóny pod francouzskou kontrolou (dnešní Libanon a Sýrie) a vzhledem k vojenské slabosti Francouzů region fakticky ovládali místní Arabové. Kromě Kfar Gil'adi se ve francouzské zóně ocitly i židovské vesnice Tel Chaj, Metula a Chamara (nyní na jejím místě stojí kibuc Ma'ajan Baruch), které tak byly ve skutečnosti odděleny od Palestiny. Okolní arabské obyvatelstvo obviňovalo Židy z kolaborace s francouzskými silami, třebaže Židé usilovali o neutrální pozici.[7]
V roce 1920 zde došlo k eskalaci arabských útoků. V lednu 1920 se francouzská armáda utkala s arabskými povstalci. 8.-9. února 1920 Arabové vyplenili Metulu a zbylí Židé prchají do Sidonu v dnešním Libanonu a také do Kfar Gil'adi. Právě u ní se v březnu 1920 odehrála bitva u Tel Chaj, ve které padl židovský vojenský vůdce Josef Trumpeldor.[8] Teprve po vytyčení britsko-francouzské hranice, byla oblast okolo Kfar Gil'adi zahrnuta do britského mandátu Palestina. K této demarkaci došlo v dubnu 1924. Vojenská houževnatost obyvatel nejsevernějších židovských osad během krize v roce 1920 bývá považována za důvod, proč nakonec nebyly ponechány pod francouzskou vládou.[9]
Několik měsíců po arabském útoku na Tel Chaj se do Kfar Gil'adi vrátili židovští osadníci. Roku 1926 byl pod správu tohoto kibucu zahrnut i zničený Tel Chaj.[3] Část členů z Tel Chaj s tím ale nesouhlasila a byla v srpnu 1926 vyloučena z odborové organizace Histadrut. Nakonec došlo ke kompromisu.[10] Později obyvatele posílil příchod nové skupiny osadníků - židovských přistěhovalců z Litvy a Německa.[3] Vesnice byla i v následujících letech jedním z center židovských ozbrojených formací. Už v září 1921 se zde konal první kurz pro velitele Hagany.[11]
Během druhé světové války se tento region stal nástupním prostorem pro britský útok na francouzská území v Libanonu a Sýrii pod kontrolou kolaborantské vichistické vlády. Tento útok byl proveden roku 1941 a skončil britským vítězstvím.[12] V počáteční fázi útoku ale zdejší vesnice čelily francouzskému ostřelování z Libanonu a Kfar Gil'adi mělo být kvůli tomu evakuováno, což ale jeho obyvatelé odmítli. Evakuovány byly jen ženy a děti.[3]
Během 40. let 20. století sloužil kibuc Kfar Gil'adi jako jedno z center, odkud byla organizována ilegální židovská imigrace přes syrské hranice.[3]
Roku 1949 měl kibuc Kfar Gil'adi už 719 obyvatel a rozkládal se na ploše 5485 dunamů (5,485 km²).[13] V roce 1952, kdy došlo k rozkolu v organizaci ha-Kibuc ha-me'uchad (viz Kibucové hnutí), se ale část členů Kfar Gil'adi odstěhovala do nedalekého kibucu ha-Gošrim.[3] Naopak do Kfar Gil'adi se přesunuli někteří dosavadní obyvatelé kibucu Dafna.[5]
Roku 2004 prošel kibuc privatizací a jeho členové jsou odměňováni individuálně, podle vykonané práce. Ekonomika Kfar Gil'adi je založena na zemědělství, průmyslu (východně od dálnice číslo 90 se u obce rozkládá menší průmyslová zóna) a turistickém ruchu, kterému zde slouží rozsáhlé ubytovací kapacity a který je zčásti orientován na historický význam bojů o Tel Chaj.[3]
V kibucu fungují zařízení předškolní péče i základní škola. Střední školství je k dispozici v Kfar Blum. Je zde lékařská a zubní ordinace, plavecký bazén a další sportovní areály, veřejná knihovna a obchod.[5]
Demografie
Obyvatelstvo kibucu Kfar Gil'adi je většinově sekulární.[5] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v kibucu Kfar Gil'adi Židé (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 654 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 2,3 %.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c יישובים 2014 . Izraelský centrální statistický úřad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
- ↑ a b יישובים 2013 . Izraelský centrální statistický úřad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
- ↑ a b c d e f g h i כפר גלעדי . bet-alon.co.il . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-15. (hebrejsky)
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 74. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel.
- ↑ a b c d קיבוץ כפר גלעדי . galil-net.org.il . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (hebrejsky)
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 74
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 86
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 93
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 128
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 138, 143
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 114
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 223
- ↑ Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim . Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kfar Gil'adi na Wikimedia Commons
- (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Galil
- (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Bet Alon
- (hebrejsky) Oficiální internetové stránky obce
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk