A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Fosfid inditý | |
---|---|
Základní buňka InP | |
Obecné | |
Systematický název | Fosfid inditý |
Ostatní názvy | Fosfid india Indium phosphide |
Sumární vzorec | InP |
Vzhled | černé krychlové krystaly |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 22398-80-7 |
PubChem | 31170 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 145,792 g/mol |
Teplota tání | 1 062 °C (1 335 K) |
Hustota | 4,81 g/cm3 (pevná látka) |
Index lomu | 3,1 (infračervené pásmo) 3,55 (632,8 nm) |
Struktura | |
Krystalová struktura | kubická mřížka |
Hrana krystalové mřížky | a = 5,8687 Å |
Koordinační geometrie | 4 |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −88,7 kJ/mol |
Standardní molární entropie S° | 59,8 J⋅K−1⋅mol−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fosfid inditý, také fosfid india, chemickým vzorcem InP, je polovodivá binární sloučenina india a fosforu. Krystalickou strukturu tvoří plošně centrovaná kubická mřížka, shodná s mřížkou arsenidu gallitého a většiny polovodičů tvořených prvky III.–V. skupiny. Vyznačuje se jednou z nejdelších životností optických fononů v rámci sloučenin téhož typu krystalické struktury.[2]
Fosfid inditý lze připravit reakcí bílého fosforu s jodidem inditým při teplotě 400 °C,[3] rovněž tak sloučením obou elementárních prvků za vysoké teploty a tlaku,[4] či termolýzou směsi tvořené sloučeninami trialkylů india a fosfanu.[5] Výroba monokrystalů do polovodivých integrovaných obvodů probíhá Czochralského metodou.[5]
Využití sloučenina nachází při výrobě polovodičových injekčních laserů, experimentálních fotovoltaických článků a polovodivých součástek v elektronice.[6] Primárním uplatněním je podíl na zhotovování optoelektronických zařízení,[7] například světelných diod, či výroba polovodičových přechodů v bipolárních tranzistorech.[5] V tenkých filmech a monokrystalických destičkách polovodičů je klíčovou vlastností vysoká čistota velmi ušlechtilého india (99,9999 % či vyšší). Fosfid inditý plní funkci činidla pro arsenidy galia a germania.[8]
Nařízením komise Evropské unie z března 2014 byl fosfid inditý klasifikován jako karcinogenní látka kategorie 1B.[9] Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny změnila zařazení ze skupiny 2B do 2A, definované jako „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“, v důsledku testování sloučeniny s výsledkem výjimečně vysoké incidence plicních maligních novotvarů u krys a myší, nárůstu incidence feochromocytomu u krys a hepatocelulárního karcinomu a adenomu u myší. Karcinogenita u člověka nebyla známá.[10] Analýza chromozomových mutací u hepatocelulárního adenomu a karcinomu myši indukovaných fosfidem inditým odhalila mutaci genů pro syntézu proteinů H-ras a alfa-kateninu, jež se shodovala s nálezy u hepatocelulárních novotvarů člověka. To vedlo k domněnce možné podobnosti karcinogeneze u obou druhů.[11]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indium phosphide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Indium phosphide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov . PubChem . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOUARISSA, Nadir. Phonons and related crystal properties in indium phosphide under pressure. S. 2583–2587. Physica B: Condensed Matter . 2011-07-01 . Čís. 13, s. 2583–2587. Dostupné online. DOI 10.1016/j.physb.2011.03.07. (anglicky)
- ↑ O'Neil, M.J. (ed.). The Merck Index – An Encyclopedia of Chemicals, Drugs, and Biologicals. Cambridge, UK: Royal Society of Chemistry, 2013. S. 920. (anglicky)
- ↑ IARC 2006, s. V86 198.
- ↑ a b c IARC 2006, s. V86 199.
- ↑ Lewis, R. J. Sr. Hawley's Condensed Chemical Dictionary 15th Edition. New York, NY: John Wiley & Sons, Inc., 2007. Dostupné online. S. 686. (anglicky)
- ↑ IARC 2006, s. V86 197.
- ↑ KULAKOWSKI, Ondřej. Indium v životním prostředí. Praha, 2015. 28 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Petr Drahota, PhD.. s. 24.
- ↑ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 317/2014 ze dne 27. března 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o přílohu XVII (látky CMR) . Úřední věstník Evropské unie, 2014-03-28 . S. L 93/24. Dostupné online.
- ↑ IARC 2006, s. V86 220.
- ↑ IARC 2006, s. V86 218.
Literatura
- International Agency for Research on Cancer, 1972-PRESENT (2006). Monographs on the Evaluation of the Carcinogenic Risk of Chemicals to Humans. Geneva: World Health Organization. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fosfid inditý na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk