Bernard Blier
Bernard Blier (Moji přátelé. 1975)
Narození	11. ledna 1916 Buenos Aires, Argentina
Úmrtí	29. března 1989 (ve věku 73 let) Saint-Cloud, Hauts-de-Seine, Francie
Místo pohřbení	Cimetière parisien de Thiais
Alma mater	Condorcetovo lyceum Národní vyšší konzervatoř dramatického umění
Aktivní roky	1934–1988
Choť	Gisèle Brunet (1938–1965) Annette Blier (1965–1989)
Děti	Bertrand Blier
César
Čestný César (1989)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernard Blier (11. ledna 1916 Buenos Aires – 29. března 1989 Saint-Cloud, Hauts-de-Seine) byl francouzský divadelní a filmový herec.

Život a kariéra

Narodil se v Argentině. Jeho otec, Jules Blier, byl biologem v pařížském Pasteurově ústavu.

Po návratu rodiny do Paříže začal studovat na Lycée Condorcet, ale už od roku 1931 jej začalo přitahovat divadlo, ve kterém o tři roky později skutečně herecky debutoval. Krátce nato se přihlásil na pařížskou Conservatoire national supérieur d'art dramatique, ale byl přijat až po třech pokusech, v roce 1937. Na konzervatoři studoval v kurzech u Louise Jouveta a spoznal tam dva ze svých přátel, Françoise Périera a Gérarda Ouryho.

V roce 1937 začal hrát ve filmu a už o rok později se objevil ve snímku Hotel du Nord režiséra Marcela Carného, ve kterém se setkal například s Louisem Jouvetem a s Arletty. Kromě toho nadále hrál v divadle. V dubnu 1938 ze oženil a ze sňatku se příští rok narodil syn, režisér Bertrand Blier. V roce 1939 hrál s Jeanem Gabinem ve významném filmu Den začíná a při natáčení filmu vzniklo mezi oběma muži blízké přátelství. Ve stejném roce získal ocenění poroty konzervatoře.

Po vypuknutí druhé světové války byl mobilizován a zařazen k pěšímu pluku v Mayenne. Později byl zajat a internován v zajateckém táboře Stalag XVII-A v Rakousku.

Po válce začal, kromě divadelních aktivit, spolupracovat s předními francouzskými tvůrci. V padesátých a šedesátých letech 20. století spolupracoval například s Georgesem Lautnerem, Henri Verneuilem nebo Michelem Audiardem a natáčel po boku většiny významných herců, například Jeana Gabina, Jean-Paula Belmonda, Louise de Funèse nebo Lina Ventury. V tomto období rovněž intenzivně hrál v italských filmech.

Z významnějších filmů 70. let lze jmenovat například spolupráci s Pierrem Richardem ve filmu Velký blondýn s černou botou (1972), roli průmyslníka v snímku Tělo mého nepřítele v hlavní roli s Belmondem (1976) nebo Studený bufet z roku 1979.

V osmdesátých letech se začal znovu intenzivněji objevovat v italských filmech. V roce 1985 mu byla diagnostikována rakovina prostaty. O rok později mů bylo uděleno italské filmové ocenění Donatellův David. V březnu 1989 mu byl udělen Čestný César, nicméně, krátce nato, ani ne o měsíc později, své nemoci podlehl. Zemřel na klinice ve francouzském Saint-Cloud.

Filmografie (výběr)

Ocenění

• 1987: Donatellův David pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za film Jen aby to byla holčička
• 1989: Čestný César

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernard Blier na Wikimedia Commons
• Bernard Blier v Česko-Slovenské filmové databázi
• Bernard Blier na Kinoboxu
• Bernard Blier v Internet Movie Database (anglicky)
• Bernard Blier v databázi AlloCiné (francouzsky)