A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Antares | |
---|---|
Antares 110 při prvním startu | |
Země původu | USA |
Výrobce | Orbital Sciences Corporation, po r. 2015 Orbital ATK , po r. 2018 Northrop Grumman Innovation Systems |
Rozměry | |
Výška | 110/120: 40,5 metrů 130: 41,9 m 230/230+: 42,5 m |
Průměr | 3,9 metrů |
Hmotnost | 100 série: 280 000 - 296 000 kg 230/230+: 298 000 kg |
Nosnost | |
na LEO | 6 120 kg |
Historie startů | |
Status | 110: vyřazená 120: vyřazená 130: vyřazená 230: vyřazená 230+: vyřazená 330: v přípravě |
Kosmodrom | Wallops Flight Facility |
Celkem startů | 17 (110: 2, 120: 2, 130: 1, 230: 5, 230+: 8) |
Úspěšné starty | 16 (110: 2, 120: 2, 130: 0, 230: 5, 230+: 8) |
Selhání | 1 (130: 1) |
První start | 110: 21. dubna 2013 120: 9. ledna 2014 130: 28. října 2014 230: 17. října 2016 230+: 2. listopadu 2019 |
Poslední start | 110: 18. září 2013 120: 13. července 2014 130: 28. října 2014 230: 17. dubna 2019 230+: 2. srpna 2023 |
První stupeň – Antares 200[1] | |
Motor | 2× Energomaš RD-181 |
Tah | 2x 1,96 MN (~2x 200tun, hladina moře) |
Specifický impuls | 311 sekund (hladina moře) |
Doba zážehu | 214 sekund |
Palivo | RP-1/LOX |
Druhý stupeň – Castor 30A/B/XL | |
Motor | v110: 1× ATK Castor 30 v120:1× ATK Castor 30B |
Tah | 30A: 239 kN 30B: 300 kN 30XL: 464 kN |
Specifický impuls | 30A: 293 s 30B: 301 s 30XL: 294 s |
Doba zážehu | 30A: 153 sekund 30B: 127 s 30XL: 155 s |
Palivo | QDL-1, HTPB POLYMER, 19 % hliník[2] |
Antares (do konce roku 2011 Taurus II) je nosná raketa americké firmy Northrop Grumman (do roku 2018 Orbital ATK, dříve Orbital Sciences Corporation). Na nízkou dráhu (LEO) ve výšce zhruba 200 km vynese pětitunový náklad. Je navržená jako nosič lodě Cygnus, která byla vyvinuta v programu spolupráce NASA s komerčním sektorem COTS (Commercial Orbital Transportation Services) a poté na CRS (Commercial Resupply Services) dopravuje pro NASA zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici. Po nehodě během pátého letu raketa prošla modernizací a všechny další lety jsou již ve verzi Antares 230. Plánovány jsou i verze se třetím stupněm.
Design
Antares 100
První stupeň má 2 motory Aerojet AJ-26 na LOX/RP-1. Dohromady mají oba motory tah 3265 kN (na hladině moře; 3630 kN ve vakuu).[3] Motory jsou modifikací sovětských motorů NK-33 původně (v první polovině 70. let 20. století) určených pro raketu N-1, zakoupených Aerojetem.[4] Aerojet motory vybavil moderní elektronikou, adaptoval je k palivu používanému ve Spojených státech a přidal kardanový závěs (kvůli směrování tahu).[5]
Nádrže a související vybavení prvního stupně zkonstruovala ve spolupráci s Orbitalem ukrajinská konstrukční kancelář KB Pivdenne na základě prvního stupně rakety Zenit, po kterém Antares zdědil průměr 3,9 m. Vyrábí je ukrajinská společnost Pivdenmaš.[3]
Druhý stupeň Castor 30 má jeden motor na pevné palivo. Vyvinula ho americká společnost Orbital ATK úpravou stupně Castor 120. Stupeň má jeden motor s průměrným tahem 293,4 kN (maximální tah je 395,7 kN).[3] V prvních dvou letech Antaru bude použita verze Castor 30A, další dvě rakety Antares použijí vylepšenou verzi Castor 30B. V následujících letech bude používán větší Castor 30XL.[4]
Průměr hlavy rakety s nákladem je také 3,9 m, výška 9,9 m.[3]
Plánováno je použití rakety též s třetím stupněm BTS odvozeným od platformy GEOStar Orbitalu s motorem na hydrazin a oxid dusičitý; případně třetím stupněm s motorem ATK Star 48BV na pevné palivo.[3]
Číslování
Verze rakety jsou značeny trojmístným číslem:
První číslice | Druhá číslice | Třetí číslice | Čtvrtá pozice | |
---|---|---|---|---|
první stupeň | druhý stupeň | třetí stupeň | rozšíření | |
0 | — | — | bez třetího stupně | — |
1 | Blok 1 první stupeň (2 × AJ26-62) |
Castor 30A | BTS | — |
2 | Blok 1 první stupeň (adaptovaný na RD-181) (2 × RD-181) |
Castor 30B | Star 48BV[3] | — |
3 | — | Castor 30XL | Orion 38 | — |
+ | — | — | — | Zvýšení výkonu prvního stupně a vylepšení Castor XL |
Přehled misí
Antares startuje z kosmodromu Mars v sousedství staršího kosmodromu NASA Wallops Flight Center (nazýván též Středoatlantský regionální kosmodrom, MARS).[6]
Pořadí | Název mise | Verze | Datum | Popis mise | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Uskutečněné mise | |||||
1 | Antares A-ONE | Antares 110 | 21. dubna 2013 | První start rakety Antares, nesla maketu lodi Cygnus | Úspěšná |
2 | Cygnus Orb-D1 | Antares 110 | 18. září 2013 | První let ke stanici ISS s necelými 700 kg nákladu[7] | Úspěšná |
3 | Cygnus Orb-1 | Antares 120 | 9. leden 2014[8] | První let s druhým stupněm Castor 30B, náklad 1 260 kg | Úspěšná |
4 | Cygnus Orb-2 | Antares 120 | 8. května 2014 | 1 494 kg nákladu | Úspěšná |
5 | Cygnus Orb-3 | Antares 130 | 28. října 2014 | Exploze 6 sekund po startu v prostoru motorů prvního stupně následovaná pádem na rampu a výbuchem.[9] První let s druhým stupněm Castor 30XL |
Neúspěšná |
6 | Cygnus OA-5 | Antares 230 | 17. října 2016[10] | První loď pokročilé verze[4] | Úspěšná |
7 | Cygnus OA-8E | Antares 230 | 12. listopadu 2017 | 3 338 kg nákladu | Úspěšná |
8 | Cygnus OA-9E | Antares 230 | 21. května 2018 | 3 350 kg nákladu | Úspěšná |
9 | Cygnus NG-10 [p. 1] | Antares 230 | 17. listopadu 2018 | 3 416 kg nákladu | Úspěšná |
10 | Cygnus NG-11 | Antares 230 | 17. dubna 2019 | 3 447 kg nákladu | Úspěšná |
11 | Cygnus NG-12 | Antares 230+ | 2. listopadu 2019 | 3 705 kg nákladu | Úspěšná |
12 | Cygnus NG-13 | Antares 230+ | 15. února 2020 | 3 377 kg nákladu | Úspěšná |
13 | Cygnus NG-14 | Antares 230+ | 3. října 2020 | 3 551 kg nákladu | Úspěšná |
14 | Cygnus NG-15 | Antares 230+ | 20. února 2021 | 3 810 kg nákladu | Úspěšná |
15 | Cygnus NG-16 | Antares 230+ | 10. srpna 2021 | 3 723 kg nákladu | Úspěšná |
16 | Cygnus NG-17 | Antares 230+ | 19. února 2022 | 3 800 kg nákladu | Úspěšná |
17 | Cygnus NG-18 | Antares 230+ | 7. listopadu 2022[11] | 3 708 kg nákladu | Úspěšná |
18 | Cygnus NG-19 | Antares 230+ | 2. srpna 2023[12] | 3 785 kg nákladu | Úspěšná |
Plánované mise | |||||
19 | Cygnus NG-23[p. 2] | Antares 330 | červen 2025 (nejdříve)[13] | První mise nové verze rakety s motory společnosti Firefly Aerospace | Plánovaná |
Odkazy
Reference
- ↑ HEŘT, Daniel. Návrat Antaresu se blíží . http://www.kosmonautix.cz/, 2016-05-11 . Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.orbitalatk.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b c d e f Orbital Sciences Corporation. Antares Medium-Class Launch Vehicle . Orbital Sciences Corporation, 2013 . Představení rakety Antares na webu společnosti Orbital. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c BERGIN, Chris. Space industry giants Orbital upbeat ahead of Antares debut. NasaSpaceflight . 2012-2-12 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. Aerojet confirms Russian engine is ready for duty. Spaceflight Now . 2010-3-15 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VSE, MARCEL GRÜN. Technet.cz, 2014-09-09 . Dostupné online.
- ↑ STRAKA, Vít. Novou soukromou kosmickou loď čeká premiéra u Mezinárodní kosmické stanice . Česká astronomická společnost, 2013-9-18 . Dostupné online.
- ↑ ČTK. Vesmírný kamion Cygnus poprvé soukromě odletěl k ISS. Aktuálně-centrum.cz . 2014-01-09 . Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.spaceflight101live.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Launch Schedule – Spaceflight Now. spaceflightnow.com . cit. 2016-06-12. Dostupné online.
- ↑ Liftoff of Northrop Grumman’s CRS-18 Antares Rocket online. Dostupné online.
- ↑ BARDAN, Roxana. Science, Hardware Launch on NASA’s Northrop Grumman Cargo Mission. NASA online. 2023-08-01 cit. 2023-08-02. Dostupné online.
- ↑ Antares 330. nextspaceflight.com online. cit. 2023-08-02. Dostupné online. (anglicky)
Poznámkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antares na Wikimedia Commons
- Orbital Sciences Corporation. Antares-Cygnus online. Orbital Sciences Corporation, 2009–2013 cit. 2013-09-23. Raketa Antares a loď Cygnus na webu společnosti Orbital. Dostupné online. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk