Číslo IPA	113
Znak IPA	ʔ
Znak SAMPA	?
Zvuková ukázka

Ráz je neznělá glotální ploziva, zvláštní souhláska, která se vyskytuje v různých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ʔ, číselné označení IPA je 113, ekvivalentním symbolem v SAMPA je ?^[zdroj?.

Charakteristika

• Způsob artikulace: ražená souhláska (ploziva). Vytváří se pomocí uzávěry (okluze), která brání proudění vzduchu a je na posléze uvolněna, čímž vzniká zvukový dojem – od toho též označení závěrová souhláska (okluziva).
• Místo artikulace: hlasivková souhláska (glotála). Uzávěra se vytváří v hlasivkách, z tohoto důvodu není možná znělá realizace.
• Znělost: neznělá souhláska – při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Jako jediná pulmická hláska nemá znělý protějšek.
• Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
• Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
• Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

V češtině bývá ráz (předraz) označován za tvrdý hlasový začátek, není samostatným fonémem a v písmu se nezaznamenává. Použití rázu v češtině je fakultativní, tj. používá se jen někdy. Při artikulaci samohlásky na začátku slova (morfému) plní ráz funkci protetické hlásky, obvykle tak slouží k vyznačení předělu mezi slovy, a to i uvnitř složenin. Vkládá se obvykle mezi dvě samohlásky, které spolu netvoří dvojhlásku, např. používat , táta a máma ; u slov začínajících samohláskou slouží k odlišení předložky, např. z okna ; vkládá se před samohlásku u druhé části složeniny, např. trojúhelník .

Ráz se používá více v Čechách, v moravských nářečích se často vyslovuje bez rázu, např. , . Podle současné ortoepické normy je ráz povinný po neslabičných předložkách k, s, z, v, v profesionálních projevech se^[kdo? ale doporučuje výslovnost s rázem i v ostatních případech. ^[1]

Ve spisovné výslovnosti se nikdy neklade ráz ve slovech cizího původu, kde dochází k setkání dvou samohlásek, např. ve slově koala.

V jiných jazycích

Vyskytuje se v arabštině (ء- hamza) a hebrejštině (ע-'ajn), mohou být na začátku, uprostřed nebo na konci slova. V přepisu se zapisuje apostrofem.

Ráz se vyskytuje mimo jiné v polynéských jazycích jako wallisština, futunština nebo havajština. V psané formě se v nich zapisuje pomocí znaku ' jako ve slovech ma'uli, 'aho, ta'u nebo O'ahu.

V jazycích jižní Ameriky (ajmarština, kečuánština) se také označuje apostrofem a má fonologický význam (např. ajm. t'ant'a "chléb").

V grónštině se zřídka vyskytuje také, ale jen ve slovech cizího původu.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ráz na Wikimedia Commons

Literatura

• Encyklopedický slovník češtiny. Příprava vydání Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 604 s. ISBN 80-7106-484-X. S. 368. 

Reference

Souhlásky
Pulmonické Bilabiála Labiodentála Dentála Alveolára Postalveolára Retroflexní Palatála Velára Uvulára Faryngála Epiglotála Glotála   Nepulmonické a další symboly Nazála m̥ m ɱ̊ ɱ n̪̊ n̪ n̥ n n̠̊ n̠ ɳ̊ ɳ ɲ̊ ɲ ŋ̊ ŋ ɴ̥ ɴ  Mlaskavka  ʘ ǀ ǃ ǂ ǁ Ploziva p b p̪ b̪ t d ʈ ɖ c ɟ k ɡ q ɢ ʡ ʔ  Implo­ziva  ɓ ɗ ʄ ɠ ʛ Frikativa ɸ β f v θ ð s z ʃ ʒ ʂ ʐ ç ʝ x ɣ χ ʁ ħ ʕ ʜ ʢ h ɦ  Ejektiva  pʼ tʼ ʈʼ cʼ kʼ qʼ sʼ ʂʼ tsʼ ʈʂʼ    Aproximanta    β̞ ʋ ɹ ɻ j ɰ Ostatní laterály  ɺ ɫ Vibranta ʙ r ɽ͡r ʀ ᴙ Koartikulovaná aproximanta  ʍ w ɥ Verberanta ⱱ̟ ѵ ɾ ɽ ʡ̮ Koartikulovaná frikativa  ɕ ʑ ɧ Laterální frikativa ɬ ɮ ɭ̊˔ ʎ̥˔ ʟ̝̊ Afrikáta  ts dz tʃ dʒ Laterální aproximanta l ɭ ʎ ʟ Koartikulovaná ploziva  k͡p ɡ͡b ŋ͡m Tato stránka obsahuje fonetické informace ve znacích IPA, které se nemusí v některých prohlížečích zobrazovat správně. Tam, kde se symboly objevují ve dvojicích, znak vpravo označuje znělou souhlásku. Šedá pole označují pulmonické artikulace, které jsou považovány za nerealizovatelné.
Viz též: IPA • Samohlásky