A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Černice | |
---|---|
Hlavní ulice | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Horní Jiřetín |
Okres | Most |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°34′ s. š., 13°31′33″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 232 (2021)[1] |
Katastrální území | Černice u Horního Jiřetína (7,0613 km²) |
Nadmořská výška | 248 m n. m. |
PSČ | 435 43 |
Počet domů | 87 (2011)[2] |
Černice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 43028 |
Kód k. ú. | 643025 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Černice (německy Tschernitz) je místní část města Horní Jiřetín v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházejí se v nadmořské výšce 248 metrů, asi 1,5 km severovýchodním směrem od Horního Jiřetína. Do osady zajíždějí autobusy MHD č. 14 a 28.
Název
Původ názvu vesnice je nejasný. Mohl by být odvozen z přídavného jména černá ve smyslu Černá voda, ale žádný takový potok není v Čechách znám. Jinou možností je odvození názvu ze jména osoby.[3] V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Cyrnin (1250), Czirnezin (1325),[4] Czrnicz (1409), Cžernicze (1516), Ssirymicz (1549), Czirnicze (1555), czirnicze (1561), „ves Cžjrniczy celou“ (1599) a Cžernicz (1787).[3]
Historie
První písemná zmínka o Černicích pochází až z roku 1250.[4] Před rokem 1848 byly Černice součástí lobkovického panství Nové Sedlo – Jezeří. Po roce 1850 se Černice staly osadou obce Nové Sedlo nad Bílinou (tehdy Novosedly) v okrese Chomutov, později byly osadou obce Albrechtice. Ve třicátých letech 20. století se osamostatnily. V roce 1960 se Černice staly součástí okresu Most a od tohoto roku se rovněž staly osadou Horního Jiřetína.
V 16. století tu působila zděná kamenečná huť, vybavená několika pecemi, z nichž každá byla vybavena šesti olověnými pánvemi. Huť zpracovávala kamenečné břidlice z místního naleziště a spolupracovala s podobným podnikem v nedalekých Kundraticích. V pecích se topilo uhlím z povrchového lomu mezi Kundraticemi a Podhůřím.[5] Roku 1680 (a snad už od roku 1647) hutě provozovali Lobkovicové, za nichž byl otevřen nový lom a otevřena odvodňovací štola, která odváděla vodu z dobývek na úbočí vrchu Kapucín do Černického potoka. Výroba kamence zde byla ukončena nejspíše krátce po polovině osmnáctého století. Poslední zmínka o ní je z roku 1751.[6] V 70. letech 19. století přišli z Německa bratři Dollfussové a postavili chemickou továrnu na výrobu a export dřevoplynu, dřevného octa, kyseliny sírové a dalších chemikálií.[nenalezeno v uvedeném zdroji[7]
Současnost
V současnosti je osada známá spolu s městem Horním Jiřetínem především v diskusi ohledně tzv. územních limitů těžby hnědého uhlí. V případě posunutí jejich hranic by byla ohrožena existence obou sídel.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 536 obyvatel (z toho 271 mužů), z nichž bylo 71 Čechoslováků, 464 Němců a jeden člověk jiné národnosti. Kromě 46 lidí bez vyznání byli členy římskokatolické církve.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 624 obyvatel: 84 Čechoslováků, 523 Němců a osm cizinců. S výjimkou osmi evangelíků a 61 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[9]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 258 | 356 | 346 | 379 | 463 | 536 | 624 | 516 | 505 | 385 | 350 | 249 | 239 | 235 |
Domy | 44 | 55 | 52 | 63 | 67 | 76 | 102 | 104 | 96 | 90 | 91 | 89 | 87 | 87 |
Pamětihodnosti
- Zámek Jezeří
- Vrch Kapucín (743 m), necelé dva kilometry severozápadně od osady je geologickou lokalitou se skalními výchozy ortorul
- Asi 1,5 km západně od vesnice se nachází drobné zbytky hradu na Josefině skále založeného ve druhé polovině 13. století.[12]
- Pozůstatky zaniklého hradu Hausberk chráněného jako kulturní památka
- Mezi Černicemi a Horním Jiřetínem se na pravé straně přeložky Šramnického a Černického potoka nachází odvaly a dvě jezírka, která jsou zatopenými lomy po těžbě kamenečných břidlic.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Černice, s. 324.
- ↑ a b SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Černice, s. 149.
- ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 68.
- ↑ a b Černický kamenec. Krušnohorské noviny. Českojiřetínský spolek – spolek pro oživení Krušnohoří, 15. prosinec 2022, roč. 2022, čís. 1, s. 17. ISSN 2533-350X.
- ↑ Verzeichniss der Export-Firmen des Egerer KammerBezirkes (Nordwestböhmen) nach Gruppen und Klassen geordnet mit Angabe der Export-Artikel und Exportrichtung. Eger 1896, s. 51
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 210.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 100.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
- ↑ Pyšná sídla mocných. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 202 s. ISBN 978-80-86531-14-4. Kapitola Zapomenuté hrady, s. 77–85.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Černice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Černice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Informace o vrchu Kapucín na stránkách České geologické služby
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk