A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Zo arcenu (To je naše země) | |
---|---|
Logo hnutí Zo Arcejnu - To je naše země | |
Vznik | červenec 1994 |
Lídr | Moše Feiglin |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zo arcenu (hebrejsky זו ארצנו, dosl. To je naše země) byla politická organizace, kterou založili Moše Feiglin a Šmuel Sackett v červenci 1994 za účelem veřejného nenásilného protestu proti dohodám z Osla.[1]
Založení
Zakládající konference Zo arcenu se konala v roce 1994, i když základy byly položeny v prosinci 1993 v hotelu Ešel Hanasi v Arielu, kde se účastníci rozhodli zdvojnásobit počet osad v Judeji a Samaří . Pracovní síly, organizace a zkušenosti se staly počáteční infrastrukturou pro založení organizace.
Vedení
Organizaci Zo arcenu vedli tři lidé: Moše Feiglin, Benny Elon a Šmuel Sackett. Kromě těchto tří byl připraven seznam třiceti členů Zo arcenu, což bylo nutné kvůli častému zatýkání jeho představitelů. Cílem bylo zajistit další vůdčí osobnosti, a to i v případě zatčení velkého počtu osob.[2]
Ideologie
Zo Arcejnu vznikla z opozice k dohodám z Osla podepsaných mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny za vlády Jicchaka Rabina. Podstatou těchto dohod bylo vzájemné uznání stran a počáteční implementace vzorce území za mír. Zo Arcejnu vnímala dohody z Osla jako útok na stát a jeho židovské občany.
Jasným znamením tohoto vnímání byla volba jména a volba symbolu pro organizaci. Jméno Zo arcenu, zdůrazňuje pohled, podle něhož celá Země izraelská patří židovskému národu. Logo zobrazuje nápis „Zo arcenu“ napsaný podél menory, která je společným symbolem sionismu i judaismu.
Vedení Zo arcenu zjistilo, že konvenční protest získal minimální mediální pokrytí, čímž pokus o vytvoření vlny veřejného protestu zpočátku selhával. Vláda i média marginalizovaly pocity velké veřejnosti, odcizovali ji a dokonce ji i démonizovali.
Z tohoto důvodu Zo arcenu přešla k nenásilné občanské neposlušnosti. Podle názoru členů Zo arcenu byla tato opozice krajní, ale zjevnou realizací obranné demokracie, protože vláda v čele s Jicchakem Rabinem se chovala jako diktatura, která odpírá svobodu projevu svým oponentům, proto bylo z jejich hlediska nutné prolomit automatickou poslušnost státu.
Zo arcenu si stanovila tři hlavní pravidla, kterými se řídila po celá léta politického boje:
- Odpor vůči slovnímu i fyzickému násilí.
- Minimalizace nebezpečí a škod.
- Plná ochota nést jakoukoli cenu, kterou bude nutno nést, včetně nástupu do věznice. [3][1]
Klíčové kroky
Občanská neposlušnost přijatá Zo Arcejnu nabyla širokého vyjádření v mnoha různých iniciativách, z nichž většina byla zaměřena na získání mediální pozornosti a sympatií veřejnosti. Cílem bylo rozšíření protestu proti vládě Jicchaka Rabina.
Prvním významným krokem byl pokus o založení mnoha osad po celém Judsku a Samaří. Byly napsány plány a vybrány určité prostředky a povedlo se dosáhnout značných sympatií u části veřejnosti, nicméně bylo nutné projekt několikrát odložit, což vedlo ke ztrátě nadšení a připravenosti, zatímco se armádě a policii podařilo o projektu shromáždit informace a na akci se připravit. Tento proces skončil pouze částečným úspěchem. Podařilo se založit několik osad, ale i ty byly rychle policií vyklizeny. Mediální ohlas byl relativně nízký.
Po tomto neúspěchu Zo arcenu dospěla k závěru, že skutečný boj musí probíhat na celonárodním poli. Zřízení dalších osad sice mohlo posloužit úsilí o osidlování Izraelské země, ale bylo nepoužitelné pro všeobecný protest proti dohodám z Oslo.[2]
Dalším krokem se tak stalo blokování křižovatek. Cílem bylo získat stejnou pozornost médií a sympatie veřejnosti, kterou hnutí již mělo za Zelenou linií . Členové Zo arcenu a jejich stoupenci dostali podrobné instrukce k zablokování hlavních křižovatek po celé zemi současně, čímž vytvořili dlouhé a dlouhé dopravní zácpy, které paralyzovaly dopravu. Tento krok byl korunován úspěchem. V srpnu 1995 se podařilo zablokovat 78 hlavních křižovatek v celé zemi a dopravy stanula. Tisíce byli nuceny čekat v provozu a izraelská policie a pohraniční policie dostala rozkaz k rozehnání demonstrace. Vzniklý stav se podařilo využít k vytvoření patnácti nových osad v Judeji a Samaří.[4] To znamenalo zásadní zvrat v pozici Zo arcenu. Z okrajové skupiny se stalo celonárodní hnutí, jemuž byla věnována mediální pozornost a jímž se zabývaly bezpečnostní složky státu.
Dalšími kroky Za arcenu byly časté neohlášené demonstrace, pochody, protestní happeningy a nakonec i narušení projevu premiéra na mezinárodní konferenci.[3]
Obžaloba
Na protesty proti Dohodám z Oslo reagoval stát rozsáhlým zatýkáním a policejní brutalitou, čímž se postupně podařilo paralyzovat její činnost organizace.
V této atmosféře došlo k zavraždění předsedy vlády Jicchaka Rabina.
Atentátník Jig'al Amir popsal svoji motivaci k zavraždení Jicchaka Rabina: To, co mě donutilo jednat, bylo mlčení po druhé dohodě z Oslo. Protesty prakticky utichly.
[5]
Po atentátu na Jicchaka Rabina byla podána obžaloba z trestného činu pobuřování proti Moše Feiglinovi, Šmuelu Sackettovi a Benny Alonovi. Obžaloba byla zcela bezprecedentní. Během výslechů členové Zo arcenu pokračovali v občanské neposlušnosti a odpovídali na všechny otázky vyšetřovatelů pouze: „Toto je politické vyšetřování, nemám co říct.“ Během soudního procesu, který se konal před třemi soudci, se Feiglin rozhodl obhajovat se sám a proměnil sál v jeviště, které používal k šíření svých názorů. Proces trval šest měsíců. Moše Feiglin a Šmuel Sackett byli shledáni vinnými z pobuřování. Na Bennyho Alona se vztahovala poslanecká imunita. Rozsudek uložil Feiglinovi šest měsíců ve vězení.
Rozsudek ovšem také kritizoval vládu a policii. Soudci poznamenali, že vláda měla naslouchat těm názorům, které odporují její politice a umožnit, aby byly vyjádřeny, protože právě odmítnutím dialogu dotlačila obžalované a demonstranty ke způsobu protestů, jaký si zvolili. Soudci dále poznamenali, že policie zacházela s demonstranty zbytečně krutě, zejména s ohledem na nenásilnou formu občanské neposlušnosti.[6][7]
Manhigut Jehudit
Tři měsíce po volbách v roce 1996 se ukázalo, že Netanjahu uznává dohody z Osla, které zdědil po předchozí vládě. Moše Feiglin a Šmuel Sackett se rozhodli zanechat občanské neposlušnosti a založili frakci Manhigut jehudit ve straně Likud.[1] Před volbami v roce 2015 vedení Manhigut jehudit opustilo Likud a po volbách zformovalo stranu Zehut.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku זו ארצנו na hebrejské Wikipedii.
- ↑ a b c PARSLER, Ron. בחירות 2009: ליכוד: מסע הקסם המסתורי של משה פייגלין. Ha'arec . . Dostupné online.
- ↑ a b DOLEV, M. העם זה אני (Národ jsem já). : , 1995. S. 36–40.
- ↑ a b FEIGLIN, Moše. במקום שאין אנשים. : , 1997.
- ↑ מדינה סתומה. Jediot Achatonot. 1995-08-09.
- ↑ עשרים ושלוש שנה אחרי הרצח - דבריו של יגאל עמיר על רצח רוה"מ יצחק רבין ותגובות בכירים בתקופת אוסלו (23let po vraždě - slova Jigala Amira o vraždě předsedy vlády Jicchaka Rabina a odpovědi osobností z období Oslo) . Aruc 20, 2018-12-02. Dostupné online.
- ↑ WEISS, H. להיות איש. : , 1998.
- ↑ חופש הביטוי והזכות להפגין (Právo vyjadřovaí a právo demonstrovat. : האגודה לזכויות האזרח בישראל (Unie občanských práv v Izraeli), 1996. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-02.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk