Zikmund Jan Kapic, O.Cist.
převor kláštera cisterciáků v Oseku
Církev	římskokatolická
Zasvěcený život
Institut	cisterciácký řád
Sliby
doživotní	18. září 1914
Svěcení
Kněžské svěcení	11. července 1915
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	duchovní správce ve Vtelně u Mostu (1936–1939) duchovní správce ve Višňové u Příbrami (1939–1945) převor oseckého kláštera (formálně od r. 1945) administrátor děkanství v Oseku (1945-1950) administrátor v Bílině (1950-1956)
Osobní údaje
Datum narození	27. listopadu 1888
Místo narození	Klenčí pod Čerchovem, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	5. září 1968 (ve věku 79 let)
Místo úmrtí	Klenčí pod Čerchovem, Československo Československo
Místo pohřbení	hřbitov, Klenčí pod Čerchovem
Národnost	česká
Povolání	katolický kněz
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zikmund Jan Kapic, O.Cist. (27. listopadu 1888, Klenčí pod Čerchovem^[1] – 5. září 1968 tamtéž) byl český římskokatolický duchovní, osecký cisterciák, po roce 1945 formální převor oseckého kláštera.

Život

Narodil se v Klenčí pod Čerchovem v listopadu roku 1888. Vstoupil do cisterciáckého řádu v oseckém klášteře v severních Čechách, věčné sliby složil v září roku 1914 a v červenci následujícího roku byl vysvěcen na kněze. Po svěcení zůstal v Oseku, kde působil jako kaplan a katecheta. V letech 1936–1939 spravoval klášteru inkorporovanou farnost ve Vtelně u Mostu. Následně byl pro svůj český původ donucen odejít ze Vtelna (kde mu bylo i vyhrožováno smrtí) do středních Čech. Zde v letech 1939–1945 spravoval farnost Višňová u Příbrami (obec se v seriálu Chalupáři proslavila jako obec Třešňová).^[2]

V roce 1945 jej, krátce před svým internováním a odsunem do Německa, jmenoval osecký opat Eberhard Harzer převorem kláštera a snažil se jej prosadit do funkce národního správce klášterního majetku. Tento záměr nevyšel. Stal se tedy administrátorem oseckého děkanství a administrátorem ex currendo ve farnostech Hrob, Jeníkov a Košťany. V okolí svého někdejšího kláštera působil spolu s českým cisterciákem P. Nivardem Krákorou (který administroval původně řádovou farnost v Mariánských Radčicích) a Lužickým Srbem, P. Mickelem. Bydlel nadále v klášteře, který byl propůjčen salesiánům, a na základě formálního titulu převora mu byla přenechávána celebrace bohoslužeb o velkých svátcích. V roce 1950 nebyl jakožto řeholník internován (státní správou byl považován za "neškodného"). Byl však z Oseka přeložen do Bíliny, kde působil až do roku 1956.

V roce 1956 se přestěhoval na důchod do rodného Klenčí pod Čerchovem. Zde 5. září 1968 zemřel a byl zde i pohřben.

Odkazy

Reference

Související články

• Klášter Osek
• Římskokatolická farnost – děkanství Osek u Duchcova

Externí odkazy

• Historie Litvínovska a okolí
• Osecké noviny Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.