Kanonické právo katolické církve
Ius vigens (současné právo)
Kodex kanonického práva z roku 1983 (Omnium in mentem, Magnum principium) Kodex kánonů východních církví Další dokumenty a zdroje: Ad tuendam fidem, Ex corde Ecclesiae, Indulgentiarum Doctrina, Praedicate evangelium, Veritatis gaudium, Zvyk, Reformy manželského procesu papeže Františka, Církevní přikázání II. vatikánský koncil: Christus Dominus, Lumen gentium, Optatam totius, Orientalium ecclesiarum, Presbyterorum ordinis, Sacrosanctum concilium
Právní dějiny katolické církve
Jus antiquum (r. 33–1140): Starověké předpisy (Didaché, Constitutiones Apostolorum, Canones apostolorum); Sbírky starověkých kánonů (Dionysianae, quadripartita, Quesnelliana, Wigorniensis); Decretum Gelasianum, Symmachiánské padělky, Pseudoisidorské dekretálie (Konstantinova donace), Gregoriánská reforma (Boj o investituru, Dictatus papae, Libertas Ecclesiae, Plenitudo potestatis) Jus novum (r. 1140–1563): Corpus Juris Canonici – Gratiánův dekret (Dekretista, capitulum Episcopi, Margaritae), Ius commune, Decretales Gregorii IX (Dekretalista), Regulae Iuris, Extravagantes, Liber Septimus Jus novissimum (r. 1563–1918): Tridentský koncil – Benedictus Deus, Tametsi, Apostolicae Sedis moderationi Jus codicis (1918 – současnost): Kodex kanonického práva 1917, Ecclesiae Sanctae, Kodex kanonického práva 1983 Další: Contractum trinius, Papežský soudce-delegát, Opční právo
Východní katolické kanonické právo

Zasvěcený svátek je v katolické církvi den, v němž jsou věřící podle kanonického práva povinni se zúčastnit mše a dodržovat nedělní a sváteční klid, i když není neděle.

V římskokatolické církvi jsou podle kánonu 1246 CIC zasvěcenými svátky tyto slavnosti:

1. slavnost Panny Marie, Matky Boží (1. ledna)
2. slavnost Zjevení Páně (6. ledna)
3. slavnost sv. Josefa (19. března)
4. slavnost Nanebevstoupení Páně
5. slavnost Těla a Krve Páně
6. slavnost sv. Petra a Pavla (29. června)
7. slavnost Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna)
8. slavnost Všech svatých (1. listopadu)
9. slavnost Neposkvrněného Početí Panny Marie (8. prosince)
10. slavnost Narození Páně (25. prosince)

Příslušná biskupská konference je však oprávněna po předchozím schválení Svatého stolce některé z těchto zasvěcených svátků dispensovat, nebo přeložit na neděli. Česká biskupská konference tak jejich počet upravila na dva, a to slavnost Panny Marie, Matky Boží a slavnost Narození Páně, ostatní jsou dispensované.

Z historie

V rekatolizovaných zemích Habsburské monarchie se před rokem 1753 slavilo asi 60 zasvěcených svátků a polosvátků; v těchto dnech měli obyvatelé monarchie zakázáno pracovat. Povinnost nepracovat brzdila z ekonomického hlediska i politicko-vojenských důvodů zdárný rozvoj celé monarchie, proto se v roce 1753 Marie Terezie obrátila na papeže Benedikta XIV. s žádostí o redukci těch svátků, kdy se nepracovalo. Papež její žádosti vyhověl a 41 nepracovních svátečních dnů bylo zrušeno.^[1]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam světců a mučedníků katolické církve
• Římské martyrologium

Externí odkazy

• katolik.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.