A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
AMO ZIL | |
---|---|
![]() Logo | |
![]() | |
Základní údaje | |
Právní forma | Public Limited Company |
Datum založení | 1916 (jako AMO) |
Datum zániku | 2013 |
Sídlo | ![]() |
Adresa sídla | Moskva, 115 280, Rusko |
Souřadnice sídla | 55°41′24″ s. š., 37°38′24″ v. d. |
Klíčoví lidé | Konstantin Laptev (gen. ředitel) |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | automobilový průmysl |
Produkty | kamion, automobil a lednička |
Obrat | 809,9 mil. ₽ (2016)[1] 472,3 mld. ₽ (1994)[2] |
Provozní zisk | −1,3 mld. ₽ (2016)[1] |
Výsledek hospodaření | −1,4 mld. ₽ (2016)[1] |
Ocenění | Řád rudého praporu práce |
Identifikátory | |
Oficiální web | www.amo-zil.ru |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
ZIL (ЗиЛ), zkratka názvu Zavod imeni Lichačova (Завод имени Лихачёва), je ruská automobilka sídlící v hlavním městě Moskvě. V současnosti se zaměřuje především na výrobu nákladních automobilů, z dob Sovětského svazu přetrvává výroba luxusních limuzín pro státnické a diplomatické účely a výroba autobusů.
V letech 1931 až 1956 nesla automobilka název ZIS, neboli Zavod imeni Stalina (Завод имени Сталина). Po odsouzení Stalinových zločinů v roce 1956 byl podnik přejmenován na ZIL podle jeho dlouholetého ředitele Ivana Alexejeviče Lichačova (1896–1956). Dnešní název firmy zní AMO ZIL.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Zis_5.jpg/180px-Zis_5.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/ZIL-114-limo.jpg/180px-ZIL-114-limo.jpg)
Počátky automobilky sahají do roku 1916, kdy byl carem založen podnik AMO (Avtomobilnoje Moskovskoje Obšestvo, česky: Moskevská automobilová společnost). V době právě probíhající první světové války měl vyrábět nákladní automobily pro potřeby ruské armády. Pro tento účel měl posloužit licenčně vyráběný italský nákladní automobil Fiat F-15. Velká říjnová revoluce a následná občanská válka zpozdily začátek jeho výroby do roku 1924. AMO F-15, jak se nově vůz nazýval, se stal vůbec prvním sovětským masově vyráběným nákladním automobilem. Po rekonstrukci továrny v letech 1930 až 1931 bylo navázáno na výrobu nákladních vozů, ovšem již bez italské licence. Po znovuotevření továrny byl podnik přejmenován na ZIS (Zavod imeni Stalina) a tuto značku nesly nově všechny vozy. Poté, co ZIS v roce 1936 nakrátko převzal výrobu luxusního vozu L-1 vyráběného do té doby v Leningradě, bylo rozhodnuto o výrobě vlastního reprezentativního modelu. Díky spolupráci mezi automobilkou ZIS a americkou značkou Buick, díky níž vznikl vůz L-1, se začal v roce 1936 vyrábět první z řady reprezentativních limuzín značky ZIS, potažmo ZIL, model 101. ZIS 101, podobající se tehdejším vozům Packard, zůstal ve výrobě do roku 1941. Po konci druhé světové války se v roce 1945 začal vyrábět model ZIS 110, který setrval ve výrobním programu do roku 1958. Vůz, jež se dodával jako sedan nebo čtyřdveřový kabriolet, byl silně inspirován vozem Packard Super Eight, který Josefu Vissarionoviči Stalinovi věnoval během války americký prezident Franklin Delano Roosevelt.[3] Kabriolet využíval k státnickým povinnostem např. i československý prezident Antonín Novotný.
V roce 1956 byly na XX. sjezdu KSSS odsouzeny Nikitou Chruščovem Stalinovy zločiny a kult osobnosti a bylo přistoupeno ke změně názvu automobilky. V témže roce zemřel Ivan Alexejevič Lichačev, ředitel automobilky od roku 1927, jehož jméno bylo včleněno do nového názvu. Podnik pokračoval v malovýrobě luxusních limuzín pro vysoké vládní a stranické funkcionáře, nákladních automobilů a těžké techniky a autobusů. Vzhled i použitá technika osobních vozů se s postupem let zlepšovaly, kulaté tvary s množstvím chromového dekoru (např. ZIL 111) 50. let byly v 60. letech nahrazovány střídmějšími rovnými plochami a celkově jednodušším designem, po technické stránce se jednalo o plně sovětské automobily. V tomto duchu se představil v roce 1967 i ZIL 114, který snesl srovnání se soudobými vozy Lincoln (zjm. model Continental). Až přes šest metrů dlouhé, tři tuny těžké vozy ZIL byly používány špičkami států tzv. východního bloku, u nás např. prezidentem Gustávem Husákem (ZIL 114) nebo premiérem Lubomírem Štrougalem (ZIL 117) či v NDR Erichem Honeckerem (ZIL 115).[4] Poslední luxusní limuzínou byl model 115, později přejmenovaná na ZIL-4104, který používal motor V8 vlastní konstrukce s rozvodem OHC a jenž se vyráběl i po rozpadu Sovětského svazu.
Kromě produkce nákladních automobilů a reprezentativních osobních vozů vyráběla automobilka ZIL řadu vedlejších produktů. Zajímavostí je produkce sportovních a závodních vozů, které se v tehdejším SSSR podílely na tvorbě mnoha rekordů. V průběhu let ZIL participoval i na vojenských zakázkách. Již jako AMO na počátku 20. letech vyráběl licenční lehké tanky podle vzoru Renault, za války vznikaly mimo jiné v továrně ZIL unikátní bojové motorové saně a po jejím konci různá vojenská nákladní vozidla, transportéry nebo obojživelná vozidla. Pro potřeby překonávání extrémních podmínek ruské Sibiře vznikaly i masivní off-roadová vozidla (př. ZIL E-167) nebo terénní třínápravové obojživelné vozidlo ZIL 49061. Během své dlouhé historie vyráběla moskevská továrna ZIL i ledničky a jízdní kola.[5]
Současnost
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Sergei_Ivanov%2C_Red_Square_military_parade_2004.jpg/180px-Sergei_Ivanov%2C_Red_Square_military_parade_2004.jpg)
Dnes již soukromá firma AMO ZIL pokračuje ve výrobě nákladních vozů, které se staly jejím hlavním zaměřením. Po propadu výroby z počátku 90. let zapříčiněných rozpadem SSSR a ztrátou některých tradičních trhů se v současnosti výroba stabilizovala. V nabídce firmy figurují jak běžná nákladní vozidla, tak vozy záchranné služby nebo hasičská auta. Výroba autobusů si dnes vede v porovnání s minulostí o mnoho hůře, v nabídce zůstává pouze jeden menší autobus, přestavovaný na objednávku z nákladního vozu ZIL 5301.
Podobně si vede i výroba luxusních limuzín, která se od roku 1991 pohybovala v řádech jednotek kusů vyráběných na objednávku. Jediným modelem v nabídce zůstal model 4104, který se v nezměněné podobě vyrábí dodnes, i když pouze v extrémně malých počtech např. pro výroční přehlídkové události. Vozy ZIL patřily v éře Sovětského svazu k základu vozového parku vysokých státních a diplomatických úřadů, po jeho rozpadu začala byla pro podobné potřeby používána vozidla zahraniční výroby, zjm. vozy Mercedes-Benz, a původní vozu ruské výroby zůstaly již pouze v garážích vysoce postavených politiků. Změnu může přinést projekt organizovaný ruskou vládou z roku 2010, který má za cíl obnovit výrobu větších počtů tradičních luxusních limuzín ZIL s moderní technikou i vzhledem, přičemž má být plně ruského původu.[6] V roce 2012 se představila nová limuzína ZIL 4112 R.[7]
Modely
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/ZIS_110.jpg/180px-ZIS_110.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/ZiL-164-5348_crop.jpg/180px-ZiL-164-5348_crop.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a9/ZIL-112S-front.jpg/180px-ZIL-112S-front.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/ZIL-Eh167.jpg/180px-ZIL-Eh167.jpg)
Osobní automobily
- ZIS 101 (1936–1941)
- ZIS 110 (1945–1958)
- ZIS 115 (1949)
- ZIL 111 (1958–1962)
- ZIL 114 (1967–1976)
- ZIL 115 (1976–1983)
- ZIL 117 (1971–1983)
- ZIL 4104 (1978–1985)
- ZIL 41041 (1986–2000)
- ZIL 41047 (1985–2002)
- ZIL-41072 (1989–1999, eskortní auto)
- ZIL-4112 (2005, koncept)
- ZIL-4112R (2012)
Nákladní automobily
- АМО F-15 (1924–1931)
- АМО-2 (1930–1931)
- АМО-3 (1931–1933)
- ZIS-5 (1933–1941)
- ZIS-5В (1942–1946)
- ZIS-6 (1934–1941)
- ZIS-32 (1941)
- ZIS-42 (1942–1944)
- ZIS-42М (1942–1944)
- ZIS-50 (1946–1948)
- ZIS-150 (1947–1957)
- ZIS-151 (1947–1965)
- ZIL-157 (1958–1991)
- ZIL-164 (1957–1964)
- ZIL-130 (1963–1976)
- ZIL-131 (1966–1990)
- ZIL-131Н (1986–1990)
- ZIL-133Г1 (1975–1984)
- ZIL-133Г2 (1975–1984)
- ZIL-130 (1986–1995)
- ZIL-4331 (1986–2003)
- ZIL-133Г4 (1992–1999)
- ZIL-133Г5 (1992–1999)
- ZIL-433360 (od 1992)
- ZIL-5301 „Бычок“ (od 1994)
- ZIL-4334 (od 1995)
- ZIL-4327 (od 1998)
- ZIL-432930 (od 2003)
- ZIL-433180 (od 2003)
- ZIL-436200 (od 2009)
Autobusy
- AMO 4 (1932–1934)
- ZIS-8 (1934–1936)
- ZIS-16 (1938–1941)
- ZIS-154 (1946–1950)
- ZIS-155 (1949–1957)
- ZIS-127 (1955–1961)
- ZIL-158 (1957–1959)
- ZIL-118 „Junost“ (1961–1970)
- ZIL-3250 (1998–dosud)
Ostatní
- ZIS-101 Sport (1939) – sportovní vůz
- ZIL-112 Sports (1960–1962) – sportovní vůz
- ZIL E-167 (60. léta) – těžký terénní vůz
- ZIL 49061 (1980–1991) – obojživelný vůz
- BTR-152 (1950–1962) – obrněný transportér
- ZIL/BAV 485 (50. léta) – obojživelný armádní vůz
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Бухгалтерский баланс на 31 декабря 2016 г.. Dostupné online.
- ↑ Рейтинг крупнейших компаний России по объему реализации продукции. Expert RA. Dostupné online. .
- ↑ LILLYWHITE, David. Encyklopedie klasických automobilů. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005. ISBN 80-7360-312-8.
- ↑ Auto Motor a Sport Classic. Podzim/zima 2008, s. 42–46.
- ↑ Ruský prezident se zbaví mercedesů, www.auto.idnes.cz
- ↑ Ruský ZIL chystá novou státnickou limuzínu, www.auto.cz
- ↑ Putin chce jezdit ruskými auty, ZIL se raduje
Literatura
- TUČEK, Jan. Auta východního bloku. Praha: Grada, 2009. 292 s. ISBN 978-80-247-2585-7.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ZIL na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk