A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Základní škola je všeobecně vzdělávací škola primárního vzdělávání, která odpovídá 1. a 2. stupni v mezinárodní klasifikaci ISCED. Žáci obvykle zahajují povinnou školní docházku nástupem do 1. třídy základní školy ve věku 6 let. Ve všech vyspělých a ve většině rozvojových zemí je docházka do základní školy povinná, ale různě dlouhá. V některých zemích existuje možnost povolení individuálního domácího vzdělávání na žádost rodičů. Obecným cílem základní školy je poskytovat žákům takové základy všeobecného vzdělání, které je připraví pro vstup do různých typů sekundárního vzdělávání, ale učí se také konfrontovat s vrstevníky a naučit se řešit problémy. V některých zemích jsou stupně ISCED 2 a 3 (tj. 2. stupeň ZŠ a střední škola) sloučeny v jedné škole včetně počítání ročníků, např. Gymnasium v Německu, víceleté gymnázium v Česku, většina středních škol v USA apod. Obdobný systém fungoval také v Československu do roku 1948. V Česku i v dalších zemích bývají stupně ISCED 1 a 2 spojené organizačně i budovou (a počítáním ročníků).
Stát | ISCED 1 | ISCED 2 |
---|---|---|
Česko | 1. stupeň ZŠ | 2. stupeň ZŠ |
Německo | Grundschule | Realschule, Gesamtschule |
Rakousko | Volksschule | AHS (Gymnasium) Unterstufe, Neue Mittelschule, Hauptschule |
Itálie | Scuola primaria | Scuola secondaria di l grado |
Nizozemsko | Basisschool | VMBO |
Francie | École primaire | Collége |
Velká Británie | Primary School | Secondary School |
USA | Elementary School | Junior High School, Middle School |
Historie základního vzdělání
Základní vzdělávání probíhalo již ve starověkém Řecku a Římě. Bylo typické, že do sedmi let matky vzdělávaly své syny doma a ti poté nastoupili do formálního vzdělávání, které se v různých časech a oblastech lišilo. Například ve Spartě se do 12 let chlapci učili bojovým dovednostem, ale také čtení, psaní a aritmetice. V Aténách zase kladli důraz na porozumění základům polis, čtení, psaní, aritmetiky, vyučována byla i hudba a gymnastika s atletikou. Dívky jakékoliv vzdělávání dostávaly pouze doma. Základní škola byla v Římě nazývána ludus. Kolem roku 90 našeho letopočtu napsal Marcus Fabius Quintilianus dílo Institutio oratoria, které pojednává o základech rétoriky a výchově řečníků, v díle rozlišil učení a výuku a položil základ základního vyučování (v díle zmiňuje, že by se dítě mělo od 7 do 14 let naučit smyslovým zkušenostem, naučit tvořit myšlenky, rozvíjet jazyk a paměť). Také zmiňuje, že fyzické trestání žáků neslouží jako jejich motivace k učení, a doporučil, že by se žáci měli motivovat pomocí zajímavé výuky.
S ústupem římského vlivu se začaly zřizovat velké školy při katedrálách, které poskytovaly vzdělání hlavně v náboženských oblastech. V roce 853 Římská rada stanovila povinnost zajišťovat základní vzdělání každé farnosti. Základním vzděláním byla míněna výuka čtení a psaní latiny a osvojení náboženských rituálů. Církev měla na vzdělávání monopol, ale neměla povinnost ho poskytovat každému dítěti. Kolem 9. století se vyvinul výukový materiál, který byl založen na opakování a pamatování si frází, otázek a odpovědí bez nutnosti pochopení. Postupně došlo k rozdělení na farní, církevní, klášterní a katedrální školy, především podle velikosti církve v dané oblasti. Se vstupem dívek do škol došlo k dalšímu rozdělení a zřízení klášterů, ve kterých byly vyučovány pouze dívky od 8 let, a to především latinské gramatice, náboženské nauce, tkaní atd…
Dalším postupem času se základní vzdělávání moc nezměnilo, vliv na něj neměl ani humanismus, který přinesl velkou změnu do sekundárního vzdělání. V průběhu renesance se chlapci učili od 5 let latinské gramatice, a to pomocí stejných knih jako děti v době římské. Děti ze zámožných rodin mohly být vyučovány soukromými učiteli. Ve 13. století vznikly předchůdci dnešních gymnázií, došlo k zavedení podpory pro výuku gramatiky. V tomto období se začala rozvíjet například v Anglii i vzdělávací politika, a to poskytnutím dotací i průběžným financováním.
Přestože gymnázia byla zřízena pro poskytování základního vzdělání, vyžadovala, aby jejich žáci již měli určité dovednosti a znalosti. Očekávalo se, že budou schopni číst a psát v lidovém jazyce. Bylo proto potřeba zajistit základní vzdělání před gymnáziem.
Na území Česka je pro základní školy důležitá vláda Marie Terezie za Rakouska-Uherska, kdy byla v roce 1774 jejími reformami zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let s výjimkou letních měsíců (kdy pracovaly v hospodářství). Školy byly podle tereziánské reformy rozděleny na systém tří škol: triviální, hlavní a normální školy s rozšířenou osnovou, v rámci kterých běžely tzv. preparandy pro přípravu učitelů. Více o historii základních škol v Česku je uvedeno v článku Základní školy v Česku.
Začlenění do vzdělávacího systému
Základnímu vzdělávání často předchází předškolní zařízení (dětské jesle pro děti od 6 měsíců do 3 let a mateřská škola do 6 let), někdy navzájem splývajících. Předškolní docházka není zpravidla považována za vzdělávání, byť je v některých zemích často provozována školami, zpravidla jako předstupeň školní docházky.
V České republice od roku 2017 musí všechny děti příslušného věku nastoupit k povinnému jednomu roku předškolního vzdělávání, které předchází nástupu do 1. třídy základní školy a je hrazeno státem. Tento rok však může být plněn individuálním vzděláváním (např. domácím).[1]
Na základní vzdělání (primární vzdělávání), navazuje sekundární vzdělávání a poté terciární vzdělávání.
Odkazy
Reference
- ↑ Informace o povinném předškolním vzdělávání. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky . ©2013–2017 . Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/predskolni-vzdelavani/informace-o-povinnem-predskolnim-vzdelavani
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu základní škola na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo základní škola ve Wikislovníku
- Základní školy v České republice (Rejstřík škol a školských zařízení MŠMT ČR)
- Český školský zákon
- https://web.archive.org/web/20101202000924/http://www.klubspoluzaku.cz/vzdelavani/zakladni-skoly/databaze-zakladnich-skol/ – Databáze základních škol na stránkách neziskové organizace Klubu Spolužáků
- http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodika_mezinarodni_klasifikace_vzdelani_isced_97 - UNESCO klasifikace ISCED
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk