A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() Záplavy | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Přírodní památka Záplavy | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 15. února 1985[1] |
Vyhlásil | Okresní národní výbor Kladno |
Nadm. výška | 370–380[1] m n. m. |
Rozloha | 23,71 ha[2][3] |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Okres | Kladno |
Umístění | okres Kladno (k. ú. Kamenné Žehrovice, Srby u Tuchlovic a Tuchlovice) |
Souřadnice | 50°8′25,44″ s. š., 14°1′4,08″ v. d. |
![]() ![]() Záplavy | |
Další informace | |
Kód | 863 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní rezervace Záplavy se nachází severně od obce Kamenné Žehrovice na katastrálních územích Kamenné Žehrovice, Srby u Tuchlovic a Tuchlovice v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Chráněným územím je severní část vodní nádrže Turyňský rybník a přilehlý mokřad u vtoku potoka Lodenice. Ochrana lokality byla zřízena vyhláškou Okresního národního výboru v Kladně 15. 2. 1985.[4] Chráněné území spadá pod správu Středočeského kraje.
Lokalita je významná zejména jako hnízdiště a refugium vodního ptactva. Procházejí tudy migrační koridory a pravidelně zde hnízdí druhy jako např. labuť velká (Cygnus olor), potápka roháč (Podiceps cristatus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), volavka popelavá (Ardea cinerea) a další. Z hlediska flóry tato lokalita zvláštního významu nenabývá.
Dlouhodobým cílem ochrany přírodní rezervace je uchování stávajícího sukcesního stavu lokality, čímž bude i nadále umožněno hnízdění ptáků a zachování jejich tahových zastávek. Vedle toho také snaha o zlepšení kvality vody ve vodních nádržích a v důsledku toho zvětšení zdrojů potravy pro místní živočišné druhy.[5]
Historie
Na místě vodní nádrže se nacházel rybník, doložený už ve 14. století. Ten byl v pozdějších dobách postupně vysoušen a rekultivován, až v 19. století zanikl zcela. Vznik současného vodního tělesa a mokřadu je důsledkem hornické činnosti. Území v okolí Turyňského rybníka bylo ve 20. století poddolované hlubinnou těžbou kamenného uhlí; postupným klesáním povrchu a následným zaplavováním vznikla sníženina, která byla zaplavena při povodni v roce 1948. Snahy o vysušení byly neúspěšné, a proto po polovině 50. let ustaly.[6] Vodní plocha se přirozeně začlenila do krajiny a pozvolna ji osídlilo vodní a mokřadní rostlinstvo.
Snahy o ochranu území začaly již na počátku 70. let 20. století. Především zásluhou Jaroslava Lorence a kladenských ochránců přírody byl v roce 1972 vypracován návrh na komplexní využití území Velkých a Malých Záplav.[7] V roce 1985 byly Záplavy vyhlášeny chráněným přírodním výtvorem v rámci okresu. Ten se pak podle nového zákona o ochraně životního prostřední automaticky změnil v dnešní přírodní rezervaci.
Přírodní poměry
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/Tury%C5%88sk%C3%BD_rybn%C3%ADk_sever..jpg/220px-Tury%C5%88sk%C3%BD_rybn%C3%ADk_sever..jpg)
Chráněná oblast se nachází ve Středočeském kraji severně od obce Kamenné Žehrovice v nadmořské výšce 370–380 m n. m., v severní části vodní nádrže Turyňský rybník. Patří k ní ještě přilehlý mokřad u vtoku potoka Loděnice. Území je rozděleno na dvě části, mezi nimiž vede okresní silnice z obce Srby do sousedních Tuchlovic. V blízkém okolí se nacházejí i další maloplošná chráněná území jako např. přírodní památka Kalspot, nebo přírodní rezervace Pašijová dráha. V těsném sousedství, pár kilometrů na jihozápad, se poté rozkládá chráněná krajinná oblast Křivoklátsko.
Geologie a pedologie
Vodní nádrž vznikla spontánně v souvislosti s poddolováním území a je tedy spíše jezerem antropogenního původu než rybníkem v běžném smyslu slova. Její horninový podklad tvoří arkózové pískovce mladších prvohor (stephan, nejsvrchnější stupeň karbonu), které vystupují na východním břehu, kdežto na západním břehu jsou překryty spraší. V okolí nádrže jsou vyvinuty nivní usazeniny a na nich půdy glejové, na vyšších částech břehů hnědozemě a kambizemě.[8]
Fauna
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/R%C3%A1kos_z%C3%A1plavy.jpg/170px-R%C3%A1kos_z%C3%A1plavy.jpg)
Vodní plocha Záplavy má velký význam z hlediska avifauny. Územím procházejí migrační koridory tažných ptáků a vodní plocha je tak důležitou zastávkou na jejich cestě. Při přeletech zde byl pozorován rorýs obecný (Apus apus), vlaštovka obecná (Hirundo rustica) a jiřička obecná (Delichon urbicum). Pravidelně zde hnízdí vodní a mokřadní ptactvo, například labuť velká (Cygnus olor), potápka roháč (Podiceps cristatus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), volavka popelavá (Ardea cinerea), moták pochop (Circus aeruginosus), chřástal vodní (Rallus aquaticus), kulík říční (Charadrius dubius) a ledňáček říční (Alcedo atthis).[5] Ze vzácných druhů lze uvést např. čírku obecnou (Anas crecca), čírku modrou (Anas querquedula), lžičáka pestrého (Anas clypeata), pisíka obecného (Actitis hypoleucos) nebo rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus). Z obojživelníků zde žije kuňka ohnivá (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan štíhlý (Rana dalmatina) a skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus). Z bezobratlých byly zjištěny některé význačnější druhy střevlíků (např. Trechus rubens).[8] Během průzkumu, provedeného v roce 1989, bylo na území přírodní rezervace registrováno 176 druhů ptáků, z toho 60 druhů hnízdících.[9] Od té doby počet zjištěných ptáků a obojživelníků trvale klesá.[5]
Flóra
Vegetace ještě nedosáhla klimaxového stadia, stále probíhá sukcese a stabilizace společenstev. Vyskytují se zde vodní a mokřadní druhy u nás běžně rostoucí, na březích roste rákos obecný (Phragmites australis) a ostřice obecná (Carex nigra).[7] Jedinou výjimkou je chráněný prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), který však byl na toto místo vysazen uměle a recentně se jej nepodařilo potvrdit [5]
Ochrana přírody
Maloplošná chráněná území na Kladensku jsou často obklopena zemědělsky intenzivně využívanou krajinou a rezervace Záplavy není výjimkou. Vegetace a drobná fauna v otevřené zemědělské krajině byla v posledních desetiletích silně narušena velkoplošnou aplikací hnojiv a biocidů.[10]
V roce 1989 bylo v rámci tehdejšího plánu péče zahájeno rozplašování racků, v důsledku čehož v roce 1997 jejich kolonie zanikla a avifauna v rezervaci tak byla ochuzena. V roce 2002 došlo byla založena 3 mělká jezírka, z nichž 2 se ukázala jako vhodná pro obojživelníky.[5]
Na lokalitě docházelo ke kolizi mezi ochranou přírodního biotopu a zájmy sportovních rybářů i mysliveckých sdružení, což se projevovalo nadměrným chovem ryb a vysazováním nevhodného druhu polodomestikovaných kachen.[9]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Mok%C5%99ady_z%C3%A1plav.jpg/220px-Mok%C5%99ady_z%C3%A1plav.jpg)
Místní rybáři v současnosti postupně upouštějí od vysazování amura, který byl patrně nejproblematičtějším druhem. Rybářská činnost na Malých Záplavách je pak zcela minimální. Přímo v oblasti rákosin v rezervaci je lov ryb výslovně zakázán, stejně jako vstupování do vody. Nicméně vodní plochy mimo rezervaci jsou k rybolovu značně využívány, což spolu s absencí vodních makrofytů naznačuje (s ohledem na předmět ochrany) přerybnění dané plochy.[5]
V zájmu zachování lokality a jejích podmínek by do budoucna bylo vhodné na Malých Záplavách rybářskou činnost zcela vyloučit a na ostatních plochách alespoň snížit podíl býložravých ryb.[5]
Cílem ochrany do dalších let je také vytvořit několik tůní pro obojživelníky, které budou zároveň sloužit ke vzniku raných sukcesních stádií na podmáčených biotopech a hnízdních příležitostí např. pro výše zmíněného ledňáčka říčního, tzn. na vhodném místě v délce 5m odstranit křoviny a vytvořit svislý břeh. Ostatní části ekosystému lze ponechat bez zásahu. [5]
Turistika
Územím prochází jedenáct kilometrů dlouhá naučná stezka Povodí středního Kačáku - Drvotova stezka, přístupná od železniční stanice Kamenné Žehrovice.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/R%C3%A1kosiny.jpg/170px-R%C3%A1kosiny.jpg)
Vodní nádrž Záplavy nemá na rozdíl od uměle vybudovaných rybníků stavidla, kterými by bylo možno vodu vypustit a dno vyčistit. Kvůli zvýšenému obsahu škodlivých látek v usazeninách hygienici už řadu let nepovolují na Záplavách koupání.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b PR Záplavy . Biolib.cz . Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. .
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. .
- ↑ Vyhláška ONV Kladno z 15. 2. 1985
- ↑ a b c d e f g h Plán péče o přírodní rezervaci Záplavy na období 2016–2025. docplayer.cz . . Dostupné online.
- ↑ LORENC, Jaroslav. Drvotova stezka . Okresní úřad Kladno, 2001 . Dostupné online.
- ↑ a b c Přírodní rezervace Záplavy (Česko) . Středočeská vědecká knihovna v Kladně . Dostupné online.
- ↑ a b . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-31.
- ↑ a b Plán péče z roku 2006
- ↑ . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-01.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Záplavy na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk