A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vyvíjí | Microsoft |
---|---|
Rodina OS | UN*X |
Podporované platformy | PDP-11, 386, Motorola 68000 |
Stav | historický |
XENIX byla verze unixového operačního systému licencovaná Microsoftem od AT&T koncem sedmdesátých let 20. století. Později získala exkluzivní práva na tento operační systém firma Santa Cruz Operation (SCO) a nakonec ho začala distribuovat jako SCO UNIX.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/Ms_xenix.png/220px-Ms_xenix.png)
Xenix je varianta OS Unix od Microsoftu určená k použití na mikropočítačích; zakončení -nix užívá mnoho jiných operačních systémů typu Unix a ani XENIX se tomuto zakončení v názvu nevyhnul.
Microsoft koupil licenci na verzi 7 Unix od firmy AT&T v roce 1979 a 25. srpna 1980 oznámil, že by tento operační systém byl vhodný pro tehdejší 16bitový mikropočítačový trh.
Xenix se lišil od Unixu verze 7 počátky včleněných elementů z BSD a brzy přeměnil většinu široce nainstalovaného Unixového základu kvůli popularitě levného procesoru x86, ačkoli vytvořil útočiště pro počítače od Tandy Corporation, které byly více robustní.
Microsoft Xenix neprodával přímo koncovým uživatelům; místo toho ho poskytl jako licencovaný software pro výrobce OEM, jako jsou firmy Intel, Tandy, Altos a SCO, které ho pak dodávaly k jejich vlastním počítačovým sestavám.
Xenix od Microsoftu původně běžel na PDP-11; poprvé byl aplikován v 16bitovém procesoru Zilog Z8001. Altos reagoval vydáním verze pro své počítače začátkem roku 1982. Společnost Tandy také zareagovala verzí TRS-XENIX pro jejich procesory 68000 v lednu 1983. SCO uvolnila svou verzi pro procesor 8086 v září roku 1983. Dokonce existovala také verze pro Apple Lisa na procesorech 68000. Tehdy byl Xenix založený na Unixovém systému III od AT&T. Verze Xenix 2.0 byla uvolněna v roce 1985 a byla založena na Unixovém prostředí ze systému UNIX System V.
Když Microsoft uzavřel smlouvu s IBM, která spočívala v tvorbě OS/2, jeho zájem o propagaci Xenix upadal. V roce 1987 Microsoft předal vlastnictví Xenixu firmě SCO v dohodě, která zahrnovala také přenechání vlastnictví 25 % SCO firmou Microsoft. Touto strategií si Microsoft ponechal zadní vrátka pro možnost, že by SCO s operačním systémem Xenix uspělo. Když Microsoft ztratil zájem dokonce i o připravovaný OS/2, bylo jasné, že se jeho strategie začínala ubírat směrem k tvorbě Windows NT, který se stával prioritou společnosti.
V roce 1987, společnost SCO portovala Xenix na procesory 386, 32bitový čip. Xenix 2.3.1 se uvedl zejména podporou i386, SCSI a TCP/IP.
Microsoft Xenix dále používal pro své potřeby. V roce 1987 vydal záplatu (patch), která podporovala funkčnost v Unixu od AT&T a tou umožnil firmě AT&T dostat se až ke kódovému základu obou operačních systémů, jak Xenix tak SCO UNIX. Byl také vyzván, aby umožnil používání Xenix na Sun Workstation a VAXových minipočítačích.
Koncem osmdesátých let dvacátého století, byl Xenix, podle The Designu a Implementace 4.3BSD UNIXového operačního systému, „pravděpodobně nejrozšířenější verzí Unixového operačního systému, podle počtu strojů na kterých běžel“.
SCO rozšířila Xenix i do SCO UNIX v roce 1989. Mezitím, AT&T dokončila slučování Xenixu, BSD, SunOS a Systemu V do společné stejnojmenné verze s názvem System V Release 4. SCO UNIX byl ještě stále založený na Systemu V Release 3, ale měl většinu rysů z Release 4. Poslední verze Xenixu jako samotného operačního systému byla verze 2.3.4.
Trusted Xenix
Trusted Xenix byla varianta vyvinutá společností Trusted information Systems, která získala Bell - LaPadula model víceúrovňové bezpečnosti a měla víceúrovňové bezpečné rozhraní pro STU-III bezpečnostní komunikační zařízení (těmi jsou, STU-III spojení, která byla vytvořena pro aplikace běžící ve stejné úrovni privilegií, jako klíč uložený v STU-III).
To bylo ohodnoceno formálními metodami a dosáhlo hodnocení ochrany stupně B2 pod NSAovým Computer System Evaluation Criteria - druhé nejvyšší hodnocení vůbec, které kdy dosavadně ohodnocený operační systém získal. Verze 2.0 byla uvolněna v lednu 1991, verze 3.0 v dubnu 1992, a verze 4.0 v září 1993. Ta se ještě užívala přinejmenším do roku 1995.
Funkce
Kromě své základny AT&T UNIX XENIX začlenil prvky z BSD, zejména textový editor vi a jeho podpůrné knihovny (termcap a curses). Jeho jádro obsahovalo některá původní rozšíření od Microsoftu, zejména zamykání souborů a semafory, zatímco do uživatelské oblasti Microsoft přidal „vizuální shell“ pro operace řízené menu namísto tradičního unixového shellu. Omezená forma místního síťování přes sériové linky (porty RS-232) byla možná prostřednictvím softwaru „micnet“, který podporoval přenos souborů a elektronickou poštu, ačkoli protokol UUCP byl stále používán pro síťování přes modemy.[1] OEM často přidali další úpravy do systému XENIX.
Reference
- ↑ KORN, P. A.; MCADARAGH, J. P.; TONDO, C. L. Expanded personal computing power and capability. IBM Systems Journal. 1985, roč. 24, čís. 1, s. 26–36. Dostupné online . ISSN 0018-8670. DOI 10.1147/sj.241.0026.
Literatura
- Terry Lambert (2000-11-07). „Re: Microsoft Source (fwd)“. sol.lists.freebsd.chat. (Google Groups). -
- Leffler, Samuel J.; et al. (October 1989). The Design and Implementation of the 4.3BSD UNIX Operating System. Addison-Wesley, page 7. ISBN 0-201-06196-1.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk