A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Wimbledon 2019 | |
|---|---|
| Vítězové: |  Juan Sebastián Cabal Robert Farah |
| Finalisté: |  Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin |
| Výsledek: | 6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–6(8–6), 6–7(5–7), 6–3 |
| Soutěže | |
| mužská dvouhra (q) • mužská čtyřhra | |
| ženská dvouhra (q) • ženská čtyřhra | |
| smíšená čtyřhra | |
| dvouhra juniorů • čtyřhra juniorů | |
| dvouhra juniorek • čtyřhra juniorek | |
| Wimbledon mužská čtyřhra | |
| 2018 ◄◄ 2019 ►► 2021 | |
| Grand Slam 2019 mužská čtyřhra | |
| Australian Open • French Open Wimbledon • US Open | |
Mužská čtyřhra ve Wimbledonu 2019 probíhala v první polovině července 2019. Do londýnského tenisového grandslamu hraného na trávě All England Clubu nastoupilo šedesát čtyři párů. Obhájcem titulu byl americký pár Mike Bryan a Jack Sock,[1] jehož členové nestartovali spolu. Sock do soutěže nezasáhl a spoluhráčem Bryana se stal bratr Bob Bryan. Ve třetím kole však Američané dohráli na raketách francouzských finalistů turnaje Mahuta s Rogerem-Vasselinem.
Jednalo se o první ročník, v němž za stavu her 12–12 v rozhodující sadě následoval sedmibodový tiebreak.[2] Poprvé v historii Wimbledonu byl uplatněn během třetího kola. Henri Kontinen a John Peers v daném zápase porazili Rajeeva Rama s Joem Salisburym.
Mike Bryan, Łukasz Kubot, Juan Sebastián Cabal, Robert Farah a Bruno Soares vstoupili do turnaje jako soupeři o post světové jedničky ve čtyřhře. Po zisku trofeje se Cabal s Farahem poprvé v kariéře posunuli do čela světové klasifikace a vystřídali Mika Bryna.
Vítězem se stal druhý nasazený pár Juan Sebastián Cabal a Robert Farah, který při své 31. grandslamové účasti zdolal francouzské turnajové jedenáctky Nicolase Mahuta s Édouardem Rogerem-Vasselinem v pětisetové bitvě 6–7, 7–6, 7–6, 6–7 a 6–3. Utkání trvalo 4.56 hodin. Cabal s Farahem se stali první ryze kolumbijskou dvojicí, která vyhrála grandslam. Vylepšili tím své maximum z finále Australian Open 2018. Jejich pozápasová finálová bilance na turnajích ATP Tour činila 15–16. V předchozí kariéře odešel Cabal poražen z boje o titul na French Open 2011, kde startoval s Eduardem Schwankem. Titul si připsal v mixu US Open 2017.[3] Vítězný pár si rozdělil částku 540 000 liber a stal se šestou dvojicí z jediného státu v řadě, která triumfovala na grandslamovém turnaji.[4]
Kolumbijci se ocitli na prahu vyřazení ve čtvrtfinále, v němž odvrátili pět mečbolů nizozemsko-rumunskému páru Jean-Julien Rojer a Horia Tecău.
Nasazení párů
- 1.
Łukasz Kubot / 
Marcelo Melo (čtvrtfinále) - 2.
Juan Sebastián Cabal / Robert Farah (vítězové) - 3.
Raven Klaasen / 
Michael Venus (semifinále) - 4.
Mate Pavić / Bruno Soares (2. kolo) - 5.
Jean-Julien Rojer / 
Horia Tecău (čtvrtfinále) - 6. Nikola Mektić / Franko Škugor (3. kolo)
- 7.
Bob Bryan / Mike Bryan (3. kolo) - 8.
Henri Kontinen / 
John Peers (čtvrtfinále) - 9.
Máximo González / Horacio Zeballos (3. kolo, skreč) - 10.
Jamie Murray / Neal Skupski (1. kolo) - 11.
Nicolas Mahut / Édouard Roger-Vasselin (finále) - 12. Rajeev Ram / Joe Salisbury (3. kolo)
- 13.
Kevin Krawietz / Andreas Mies (1. kolo) - 14.
Oliver Marach / Jürgen Melzer (2. kolo) - 15. Dominic Inglot / Austin Krajicek (1. kolo)
- 16. Robin Haase /
Frederik Nielsen (3. kolo)
Pavouk
| Legenda | ||
|
|
|
Finálová fáze
| Čtvrtfinále | Semifinále | Finále | |||||||||||||||||||||||
| 1 |  Łukasz Kubot  Marcelo Melo
|
63 | 77 | 3 | 3 | ||||||||||||||||||||
| 11 | Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin
|
77 | 65 | 6 | 6 | ||||||||||||||||||||
| 11 | Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin
|
6 | 79 | 77 | |||||||||||||||||||||
 Ivan Dodig  Filip Polášek
|
2 | 67 | 62 | ||||||||||||||||||||||
 Marcus Daniell  Wesley Koolhof
|
2 | 61 | 3 | ||||||||||||||||||||||
| Ivan Dodig Filip Polášek
|
6 | 77 | 6 | ||||||||||||||||||||||
| 11 | Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin
|
77 | 65 | 66 | 77 | 3 | |||||||||||||||||||
| 2 | Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
65 | 77 | 78 | 65 | 6 | |||||||||||||||||||
| 8 |  Henri Kontinen  John Peers
|
6 | 3 | 77 | 4 | 3 | |||||||||||||||||||
| 3 |  Raven Klaasen Michael Venus
|
4 | 6 | 65 | 6 | 6 | |||||||||||||||||||
| 3 | Raven Klaasen Michael Venus
|
4 | 77 | 62 | 4 | ||||||||||||||||||||
| 2 | Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
6 | 64 | 77 | 6 | ||||||||||||||||||||
| 5 | Jean-Julien Rojer  Horia Tecău
|
4 | 6 | 710 | 4 | 9 | |||||||||||||||||||
| 2 | Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
6 | 3 | 68 | 6 | 11 | |||||||||||||||||||
