A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Westphalenové z Fürstenbergu | |
---|---|
![]() | |
Země | ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Tituly | svobodní páni, říšská hrabata |
Zakladatel | Johannes de Westvael |
Rok založení | 13. století |
Poslední vládce | dosud žijící |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Westphalenové z Fürstenbergu (německy Westphalen zu Fürstenberg) je jméno starého šlechtického rodu s původem ve východním Vestfálsku, kde se řadili mezi rody Ridderskaab. Potomci rodu žijí dodnes.
Rod Westphalenů z Fürstenbergu není příbuzensky spjat s rodem von Westphalen, povýšeným do šlechtického stavu v roce 1764, a který v mužské linii zaniklý v roce 1906. K onomu rodu patřili mj. Philipp von Westphalen, Ludwig von Westphalen, Jenny von Westphalen (provdaná za Karla Marxe) či Ferdinand von Westphalen, a dále Ernst Joachim (von) Westphal(en), v roce 1738 povýšený do šlechtického stavu.
Historie rodu
Páni z Westphalenu se poprvé objevují v polovině 13. století jako šlechta původně na angrivarských územích. Jako první spolehlivě doložitelný člen rodu byl rytíř Johannes de Westvael, jmenovaný v listinách mezi lety 1249 a 1265.[1] Patřil k družině pánů ze Schalksbergu u Mindenu a mindenského biskupa.
Ve druhé polovině 13. století jsou v dokumentech zmíněni jeho synové Arnold, Heinrich, Ludolf a Lutbert.
Na počátku 14. století se stali měšťanským rodem a vazaly hrabat z Ravensbergu, pánů z Lippe a knížat-biskupů z Paderbornu a vlastnili rozsáhlé pozemky.[2]
Hlavními sídly byly kolem roku 1320 Lippspringe, Heidelbeck na Lipé od roku 1370, hrad Wünnenberg v roce 1379, Herbram v roce 1405 a Fürstenberg u Bürenu v roce 1455. Později přibyly další statky, včetně 1602 Laeru v Sauerlandu, 1790 Rixdorf v Holštýnsku a 1804 Chlumec v Čechách. Díky svému původu a majetku se řadili mezi rytířské rody paderbornské diecéze a Vestfálského vévodství.
Hraběcí linie Westphalenů z Fürstenbergu je největším soukromým vlastníkem lesů v zemském okresu Paderborn.[3]
Wesphalenové v Čechách
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/Zamek_chlumec3.jpeg/220px-Zamek_chlumec3.jpeg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/Chlumec%2C_Horka%2C_kaple_Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_Trojice%2C_v%C3%BDchodn%C3%AD_strana.jpg/220px-Chlumec%2C_Horka%2C_kaple_Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_Trojice%2C_v%C3%BDchodn%C3%AD_strana.jpg)
V Čechách vlastnil rod Westphalenů od roku 1830 Chlumec u Ústí nad Labem a stali se největšími těžaři hnědého uhlí v regionu (Důl Doblhoff I a III). Po smrti Václava Josefa z Thunu, manžela Marie Anny Krakovské z Kolovrat, byl starý chlumecký zámek kvůli dědickým sporům prodán ve veřejné dražbě rodu Westphalenů z Fürstenbergu, který jej vlastnil až do roku 1945. Westphalenové panství dále zvelebovali a připojovali sousední obce. Roku 1891 hrabě Otakar Klement Westphalen, syn prvního majitele panství Klementa Augusta Westphalena, prodal veškeré důlní vlastnictví Mostecké společnosti pro dobývání uhlí a nadále se již věnoval jen zemědělství.
Roku 1838 nechal hrabě Josef Klement pod kaplí Nejsvětější Trojice na Horce vybudovat rodinnou hrobku. Po roce 1945 bylo zaznamenáno několik pokusů o vniknutí a to jak do kaple, tak i do rodinné hrobky Westphalenů, a proto byl vchod zazděn. Jeden z nejhorších pokusů se udál roku 1955, kdy se skupina zlodějů prokopala do hrobky skrz podlahu v kapli a následně vyrabovala a poškodila rakve i s ostatky. V devadesátých letech byla kaple nákladně zrekonstruována. Roku 2009 dal obecní úřad instalovat kopie dobových dveří v kapli. V současnosti rovněž obec plánuje rekonstrukci nástěnných fresek. Poslední majitel panství hrabě Bedřich Ferdinand Westphalen spolupracoval s nacisty, v červnu 1945 byl se svou rodinou vysídlen do Vestfálska v tehdejším Západním Německu.
Na Ústecku vlastnili také panství Klíše, které roku 1898 odkoupilo město Ústí nad Labem, které se tak stalo jeho součástí. V roce 1893 hrabě Bedřich z Westphalen-Fürstenbergu zakoupil panství Lužici u Kadaně a Daroval jej jako věno své dceři, která se provdala za Alfreda Hoyose a jejich rodina jej vlastnila až do roku 1945.
Dále vlastnili několik vesnic v dnešním okrese Praha-západ - obec Buš, roku 1891 zakoupil hrabě Bedřich z Westphalenu a Fürstenbergu obec Hvozdnici
Alžběta z Westphalenu krátce vlastnila také usedlost Brabcová v Praze na Smíchově v areálu Kinského zahrady.
V roce 1910 nechali Westphalenové vystavět novogotický kostel sv. Josefa v Telnici.
Příbuzenské vztahy
Rod se příbuzensky spojil s dalšími rody, např. Mensdorff-Pouilly, Černíny z Chudenic, Thun-Hohensteiny, Hoyosy, Šternberky, Croÿ, Trauttmansdorffy, Galeny, Hohenbergy ad.
Význačné osobnosti rodu
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Friedrich_Wilhelm_von_Westphalen.01.jpg/220px-Friedrich_Wilhelm_von_Westphalen.01.jpg)
- Jindřich Lev z Westphalenu (1591-1640), císařský plukovník, polní seržant
- Bedřich Vilém z Westphalenu (1727–1789), kníže-biskup z Hildesheimu a Paderbornu
- Klemens August z Westphalenu (1753–1818), císařský vyslanec a kurfiřtský mohučský státní ministr, poslední purkrabí Friedberského purkrabství
- Bedřich Vilém Westphalen z Fürstenbergu (1780–1809),
- Klemens August z Westfallen-Fürstenbergu (1805–1885), německý politik
- Otto Westphalen z Fürstenbergu (1807–1856), pruský diplomat v Petrohradu narozený v Praze
- Bedřich Josef Westphalen z Fürstenbergu (1824–1865), česko-německý šlechtic a voják
- Bedřich Vilém Westphalen z Fürstenbergu (1830–1900), česko-německý šlechtic, politik a voják
- Anna Marie Westphalenová z Fürstenbergu (1850–1924), provdaná hraběnka Černínová z Chudenic, matka českého diplomata Otakara Černína
- Franz hrabě z Westfallen-Fürstenbergu (1864–1930), okresní správce v okrese Münster
- Otakar Klemens Westphalen z Fürstenbergu (1866–1941), český šlechtic a rakouský politik
- Otto z Westfallen-Fürstenbergu (1875–1927), okresní správce v okrese Lüdinghausen
- Karl hrabě von Westphalen (1898–1975), německý politik (CDU a DFU) a novinář
- Ferdinand Alois hrabě von Westphalen-Fürstenberg (1899–1989), rakouský ekonom
- Teobald Westphalen z Fürstenbergu (1901–1967), poslední člen rodu v Čechách, zemřel v Salcburku
- Aloysia „Wisa“ hraběnka z Westphalen-Fürstenbergu (rozená svobodná paní von Spiegel zu Peckelsheim, 1910–1993), německá malířka
- Johanna hraběnka z Westphalen-Fürstenbergu (rozená hraběnka von Galen, 1936–2016), německá politička, zakladatelka a dlouholetá předsedkyně organizace Křesťanských demokratů pro život (CDL)
- Friedrich von Westphalen (* 1940), německý právní vědec a právník
- Joseph von Westphalen (* 1945), německý spisovatel
- Raban von Westphalen (* 1945), německý politolog a univerzitní profesor
- Gerlinde hraběnka von Westphalen (* 1966 jako Gerlinde Sommerová), německá galeristka, novinářka a kurátorka
Galerie
-
Zřícenina hradu Lippspringe
-
Zámek Laer poblíž Meschede
-
Nový chlumecký zámek v Čechách
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Westphalen (Adelsgeschlecht) na německé Wikipedii.
Literatura
- Constantin von Wurzbach: Westphalen zu Fürstenberg die Grafen, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 55. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1887, S. 176 f.
- Constantin von Wurzbach: Westphalen zu Fürstenberg die Grafen, Wappen. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 55. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1887, S. 178
- Otto Hupp: Münchener Kalender 1932. Buch u. Kunstdruckerei AG, München / Regensburg 1932.
- Friedrich Gerhard Hohmann: Das Hochstift Paderborn, ein Ständestaat. Paderborn 1975.
- Michael Lagers: Der Paderborner Stiftsadel zur Mitte des 15. Jahrhunderts. Untersuchungen zum Auf- und Ausbau niederadliger Machtstrukturen. Bonifatius, Paderborn 2013. ISBN 978-3-89710-551-5.
- Wolfgang Viehweger: Die Grafen von Westphalen. Ein Geschlecht aus dem Uradel unseres Landes. Aschendorff, Münster 2003, ISBN 3-402-05480-9.
- Genealogisches Handbuch des Adels, Adelslexikon Band XVI, Band 137 der Gesamtreihe. C. A. Starke Verlag, Limburg (Lahn) 2005, ISSN 0435-2408.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Westphalenové z Fürstenbergu na Wikimedia Commons
- Záznam o Vestfálsku (šlechtický rod) v centrální databázi
- Záznamy dokumentů týkající se rodiny von Westphalen v zámeckém archivu ve Fürstenbergu / Digital Westphalian Document Database (DWUD)
- Rod von Westphalen na welt-der-wappen.de
- Erb Vestfálska v Siebmacherově erbovní knize z roku 1605
- Rodokmen Bedřicha Josepha říšského hraběte z Westphalen-Fürstenbergu z roku 1873 v Ahnentafeln (1365–1937). In: Klášter.net. ICARUS – International Centre for Archival Research; přístupný dne 1. ledna 1900
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk