Vysoký kámen (Javořická vrchovina) - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Vysoký kámen
Vrchol	732 m n. m.
Prominence	139 m ↓ SV od Maršova
Izolace	12,6 km → Pivničky → Javořice
Seznamy	Nejprominentnější hory CZ; Hory Javořické vrchoviny #12
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	Javořická vrchovina / Novobystřická vrchovina / Vysokokamenská vrchovina / Kunžacká vrchovina
Souřadnice	49°5′16″ s. š., 15°11′9″ v. d.
	Vysoký kámen
Povodí	Lužnice
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoký kámen (732^[2] m n. m.), také chybně nazývaný Markův kámen – z německého Markstein (česky hraniční kámen), je nejvyšší vrchol Novobystřické vrchoviny, nachází se 4 km od Kunžaku. Je to třetí nejvyšší vrchol jindřichohradeckého okresu (po Pivničkách a Hradisku).

Geologie a geomorfologie

Jedná se o kuželovitý vrch. Na vrcholu se nachází mohutné izolované skalisko s velkými balvany z landštejnské dvojslídné žuly s dokonale zaoblenými tvarem.^[3] V balvanech a skále jsou drobné tvary odnosu a zvětrávání žuly – skalní mísy, žlábkové škrapy a skalní výklenky.^[4]

Stavby na vrcholu

Na mohutném žulovém bloku skalní skupiny je umístěn 6,3 m vysoký měřický železobetonový pilíř označující významný trigonometrický bod I. řádu.^[5] Jeho výška 738,0 m n. m., která se vztahuje k vrcholu pilíře,^[6] je často uváděna jako výška vrcholu.^[4] První signalizace geodetického bodu zřízeného v roce 1842 byla jednopodlažní dřevěná měřická věž.^[5]^[7] Dříve se na tomto vrcholu sbíhaly hranice pražské, olomoucké a pasovské diecéze.^[8] Vysoký kámen je důležitý bod v pohraniční oblasti pro obranu státu a pro zaměřování státních hranic. Proto bylo v okruhu Vysokého kamene roku 1972 vyhlášeno chráněné území geodetického bodu.^[6]

Reference

↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 . Zeměměřický úřad . Dostupné online.
↑ Chábera S. (l982): Geologické zajímavosti jižních Čech.- Jihočeská vlastivěda, přírodní vědy, str. 34, Jihočeské nakladatelství České Budějovice.
↑ ^a ^b DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. S. 560.
↑ ^a ^b POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-233-3. Kapitola Třeboňsko - Jindřichohradecko - Dačicko, s. 78–79.
↑ ^a ^b Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS - Bodová pole . Zeměměřický úřad . Je nutné kliknout na modré kolečku bodu. Dostupné online.
↑ NOVÁKOVÁ, Alena. Bakalářská práce Skalní mísy České Kanady. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra biologie, 2013. Dostupné online.
↑ CUKR, Jiří. Vysoký kámen . Hrady.cz. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoký kámen na Wikimedia Commons
Vysoký kámen na Hrady.cz

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Vysoký_kámen_(Javořická_vrchovina)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006. ISBN 80-7011-913-6.

[ZTM-2] Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 . Zeměměřický úřad . Dostupné online.

[3] Chábera S. (l982): Geologické zajímavosti jižních Čech.- Jihočeská vlastivěda, přírodní vědy, str. 34, Jihočeské nakladatelství České Budějovice.

[Demek-4] DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. S. 560.

[pohorecký-5] POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-233-3. Kapitola Třeboňsko - Jindřichohradecko - Dačicko, s. 78–79.

[:0-6] Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS - Bodová pole . Zeměměřický úřad . Je nutné kliknout na modré kolečku bodu. Dostupné online.

[7] NOVÁKOVÁ, Alena. Bakalářská práce Skalní mísy České Kanady. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra biologie, 2013. Dostupné online.

[8] CUKR, Jiří. Vysoký kámen . Hrady.cz. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]