Vojtěch Bartoněk
malíř Vojtěch Bartoněk
Narození	28. března 1859 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	25. srpna 1908 (ve věku 49 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, restaurátor, výtvarník a ilustrátor
Podpis
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Bartoněk (28. března 1859 Praha^[1] – 25. srpna 1908 Praha^[2]) byl český malíř a restaurátor.

Život

Vojtěch Bartoněk se narodil v rodině pražského lakýrnického tovaryše Václav Bartůňka a jeho manželky Josefy, rozené Rebcové. Dědeček z matčiny strany byl malíř porcelánu.^[1]

Od roku 1876 studoval na pražské akademii u profesorů Swertse, Antonína Lhoty, Maxmiliána Pirnera, Františka Sequense a Františka Čermáka a poté v Paříži na École des Beaux Arts. Svá díla začal vystavovat od roku 1881.^[3]

Rodinný život

Dne 23. dubna 1895 se v Praze oženil s osmadvacetiletou Hermínou Müllerovou. Za svědky na svatbě byli malíři Mikoláš Aleš a Karel Štapfer.^{[4][pozn. 1]} Manželé Bartůňkovi měli dvě dcery (* 1892 a 1896).^[5]

Zemřel roku 1908 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo

Maloval historické obrazy, později žánrové obrázky z pražských ulic, nádvoří a trhů.^[6][7] Jeho obraz Rekruti, který tvoří důstojný protějšek k obrazu Vaječný trh Luďka Marolda ze stejné doby i místa, byl roku 1888 vystaven na výroční výstavě Krasoumné jednoty, kde ho zakoupil Josef Hlávka.^[8]

S Mikolášem Alšem spolupracoval na dioramatu Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou.^[9] a na oponě pro Národopisnou výstavu v Praze 1895 (od r. 1896 divadlo v Náchodě)^[10]. Ilustroval Pohorskou vesnici Boženy Němcové. Byl pilným ilustrátorem Světozoru a Zlaté Prahy.^[11]

Bartoněk je autorem nástěnných maleb (lunety v nové Staroměstské tržnici, nástropní malby v kostele Nanebevzetí P. Marie v Klecanech)^[12], oltářních obrazů, působil i jako restaurátor. V roce 1889 dokončil dekorativní vlys pro jídelnu Bondyho vily,^[13] postavené podle návrhu arch. Josefa Fanty. Vlys tvoří šest obrazů, šest alegorických postav znázorňujících dary země, lesů, vod, polí a vinic. V jeho iluzivní malbě se spojuje zájem o věrné zpodobení reality se sociálním cítěním.^[14]

Galerie

• 
  Vojtěch Bartoněk – Rekruti (1888), Národní galerie v Praze
• 
  Vojtěch Bartoněk – scéna z pražské ulice (kol.1908)
• 
  Vojtěch Bartoněk – popeláři (1887)
• 
  Vojtěch Bartoněk – spor
• 
  Vojtěch Bartoněk – dědeček a malá družička
• 
  Vojtěch Bartoněk – motiv z pražských ulic

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-391-2
• Blažíčková-Horová Naděžda, České malířství 19. století. Katalog stálé expozice, Klášter sv. Anežky České, Národní galerie v Praze 1998, ISBN 80-7035-138-1

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Bartoněk na Wikimedia Commons
• Autor Vojtěch Bartoněk ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Bartoněk
• Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Bartoněk Adalbert 1859
• Vojtěch Bartoněk v informačním systému abART
• Galerie Marold: Bartoněk Vojtěch (1859-1908)