A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Viktor Bonaparte | |
---|---|
princ Napoléon hlava rodu Bonaparte | |
![]() | |
Úplné jméno | Napoleon Viktor Jérôme Frederik |
Narození | 18. července 1862 Palais Royal |
Úmrtí | 3. května 1926 (ve věku 63 let) Brusel |
Manželka | Klementina Belgická |
Potomci | Marie Klotilda Bonaparte Louis Napoléon Bonaparte |
Rod | Bonapartové |
Otec | Napoleon Jérôme Bonaparte |
Matka | Marie Klotilda Savojská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Viktor Bonaparte (Napoleon Viktor Jérôme Frederik; 18. července 1862, Palais Royal – 3. května 1926, Brusel), titulární 4. kníže z Montfortu, byl v letech 1879 až 1926 bonapartistickým pretendentem francouzského trůnu. Podporovateli jeho nároku byl znám jako Napoleon V.
Život
Původ a mládí
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Princess_Clotilde_and_baby_%28probably_Napol%C3%A8on_Victor_Bonaparte%2C_born_1862%29.jpg/170px-Princess_Clotilde_and_baby_%28probably_Napol%C3%A8on_Victor_Bonaparte%2C_born_1862%29.jpg)
Viktor se narodil v Palais Royal v Paříži za druhého Francouzského císařství jako syn prince Napoleona a jeho manželky Marie Klotildy Savojské, dcery italského krále Viktora Emanuela II. Brzy po jeho narození následovali dva mladší sourozenci: v roce 1864 bratr Ludvík a v roce 1866 sestra Marie Leticie, pozdější vévodkyně z Aosty. V době svého narození byl Viktor třetí v následnictví francouzského trůnu, hned po císařském princi Napoleonovi a svém otci.
Dědic Bonaparte
V osmnácti letech byl z vůle císařského prince Napoleona Evžena, který zemřel v roce 1879, jmenován hlavou rodu Bonaparte a pro své příznivce se stal Napoleonem V., někteří Bonapartisté však preferovali jeho mladšího bratra Ludvíka, plukovníka ruské imperiální gardy. Rozhodnutí císařského prince obejít Viktorova otce vedlo k úplnému rozpadu vztahů mezi otcem a synem. V květnu 1886 vyhostila Francouzská republika prince bývalých vládnoucích dynastií, a tak princ Viktor odešel z Francie do exilu v Belgii.
Dreyfusova aféra
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/db/Victor%2C_Prince_Napol%C3%A9on%2C_Vanity_Fair%2C_1899-06-01.jpg/220px-Victor%2C_Prince_Napol%C3%A9on%2C_Vanity_Fair%2C_1899-06-01.jpg)
Po smrti presidenta Félixe Faurea v roce 1899, během Dreyfusovy aféry, se řada politických frakcí pokusila využít nepořádku a princ Viktor oznámil delegaci imperialistického výboru, že podnikne kroky k obnovení francouzského císařství, když nastane příhodná chvíle. Aby toho dosáhl, oznámil, že se postaví do čela hnutí se svým bratrem, princem Ludvíkem, bojujícím vedle něj, o kterém řekl, že "přinese Bonapartistickým silám jeho prestiž a jeho vojenské nadání i hodnost v ruské armádě". Orleánský vévoda, soupeřící uchazeč o trůn, měl také k dispozici síly, které byly připraveny překročit francouzskou hranici ve stejné době jako síly Bonapartistů. Nakonec se očekávaný boj ve Francii nenaplnil a francouzská Třetí republika přežila jednu ze svých nejvážnějších krizí.
Úmrtí
Princ Viktor zemřel ve věku 63 let v Bruselu 3. května 1926, kdy francouzský autor Charles Maurras komentoval dobu prince Viktora jako uchazeče a prohlásil, že od roku 1884 nenabídl republikánským vládám žádné nové myšlenky ani žádné radikální alternativy. Bonapartistickým dědicem se po něm stal jeho jediný syn Ludvík.
Manželství a potomci
10. nebo 14. listopadu 1910 se osmačtyřicetiletý Viktor v Moncalieri oženil s o deset let mladší princeznou Klementinou, nejmladší dcerou belgického krále Leopolda II. a jeho manželky Marie Jindřišky Habsbursko-Lotrinské. Manželé spolu měli dvě děti:
- 1. Marie Klotilda Bonaparte (20. 3. 1912 Brusel – 14. 4. 1996 Cendrieux)[1]
- ⚭ 1938 hrabě Serge de Witt (30. 12. 1891 Moskva – 21. 7. 1990 Cendrieux)[2]
- 2. Louis Napoléon Bonaparte (23. 1. 1914 Brusel – 3. 5. 1997 Prangins)[3] hlava rodu Bonapartů od roku 1926 až do své smrti[3]
- ⚭ 1949 hraběnka Alix de Foresta (* 4. 4. 1926 Marseille)[4]
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Victor, Prince Napoléon na anglické Wikipedii.
- ↑ Clotilde Princesse Napoléon. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Comte Serge de Witt. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ a b Louis, Prince Napoleon. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Alix Marie Joséphine Thérèse Henriette de Foresta. geni_family_tree . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Napoleon Bonaparte na Wikimedia Commons
TITULÁRNÍ Francouzský císař | ||
---|---|---|
Předchůdce: Napoleon IV. Evžen |
1879–1926 Viktor Bonaparte |
Nástupce: Napoleon VI. Ludvík |
TITULÁRNÍ Vestfálský král | ||
---|---|---|
Předchůdce: Napoleon Josef |
1891–1926 Viktor Bonaparte |
Nástupce: Napoleon VI. Ludvík |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk