A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Velké předělové pohoří Great Dividing Range | |
---|---|
![]() | |
Nejvyšší bod | 2 228 m n. m. (Mount Kosciuszko) |
Světadíl | Austrálie |
Stát | ![]() |
Horniny | vápenec, pískovec, kvarcit, svor, dolomit |
Souřadnice | 25° j. š., 147° v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velké předělové pohoří, také Východoaustralské pohoří (anglicky Great Dividing Range, případně East Australian Cordillera)[1] je hlavní a největší australské pohoří, a také třetí nejdelší pohoří na světě. Má délku více než 3 500 km, šířka se pohybuje mezi 160 až 300 km.[2] Rozkládá se na východě Austrálie, od Yorského poloostrova na severovýchodě až po Tasmánii, respektive hranice států Victoria a Jižní Austrálie na jihovýchodě. Prochází přes australské státy Queensland, Nový Jižní Wales a Victoria. Nejvyšší horou pohoří je Mount Kosciuszko s 2 228 m.
Reliéf
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/68/Grampian_National_Park_Victoria.jpg/220px-Grampian_National_Park_Victoria.jpg)
Velké předělové pohoří má spíše plošinný, středohorský charakter, pouze ve své jižní části v tzv. Australských Alpách, dosahuje horského reliéfu. Obvyklá nadmořská výška se pohybuje mezi 500 až 1 000 m.[3] Pohoří se skládá z jednotlivých středohorských hřebenů a plošin, které jsou přerušovány řekami, někde s hlubokými údolími, jinde s údolími širokými a plochými. Východní svahy směrem k pobřeží jsou příkré, obvykle porostlé lesy, západní svahy naopak pozvolna přechází v pahorkatinu porostlou savanou.[4] Vzdálenost pohoří od oceánu se pohybuje mezi 80 až 100 km.[5]
Geologie
Velké předělové pohoří je tektonicky složité pásemné pohoří. V třetihorách bylo pohoří rozčleněno četnými zlomy, v současnosti se tak skládá z řady samostatných horských skupin. Horniny jsou předkambrického a paleozoického stáří. Předkambrické horniny převládají na severu a jihu Velkého předělového pohoří, paleozoické ve střední části. Starší vrstvy jsou na řadě míst překryty mladšími sedimenty. Nejvyšší horské vrcholy Australských Alp byly v pleistocénu zaledněny, což dokládá řada morén, karů a ledovcových jezer.[5] Hlavními horninami jsou vápence, pískovce, kvarcity, svory a dolomity.
Členění pohoří
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Topography_of_australia.jpg/220px-Topography_of_australia.jpg)
Velké předělové pohoří lze rozdělit na čtyři hlavní skupiny.
- První část se rozkládá mezi Yorským mysem a městem Brisbane. Dosahuje délky až 2 000 km. Na Yorském poloostrově se rozkládají nízké (do 500 m), silně denudované hřebeny. Směrem k jihu se nadmořská výška pohoří zvyšuje. Jižně od Cairnsu leží nejvyšší hora této horské skupiny Mount Bartle Frere (1 611 m). Dále na jih se pohoří rozděluje na dvě části: žulové pásmo podél pobřeží a přibližně 1 000 m vysoké horské pásmo ležící 200 až 400 km od oceánu.[5]
- Tato část leží mezi Brisbane a pánví u města Newcastle. Tuto část tvoří stolová pohoří rozdělená čtvrtohorní erozí. K nejvíce známým z řady jednotlivých horských pásem náleží čedičové Liverpoolské hory. Pohoří se nachází okolo 50 km od pobřeží oceánu.[5]
- Třetí horskou skupinu tvoří nejznámější části Velkého předělového pohoří: Modré hory a Australské Alpy. Modré hory leží západně od Sydney. Pohoří má průměrnou výšku 1 000 m a tvoří je silurské a devonské vápence překryté karbonskými a triasovými pískovci. Na Modré hory jižně navazuje nejvyšší část Velkého předělového pohoří Sněžné hory s nejvyšší horou celého pohoří Mount Kosciuzskem (2 230 m) a Viktoriánské Alpy s vrcholy Mount Townsed (2 209 m) a Mount Bogong (1 986 m).[5]
- Poslední horská skupina začíná východně od Melbourne a rozkládá se ve směru rovnoběžek, z východu na západ, až k 142° východní délky. Z východu na západ se také tato horská skupina snižuje, z 1 500 m na 600 až 800 m. K nejznámějším horským pásmům této skupiny náleží pohoří Grampiany.[5]
Reference
- ↑ Geografický místopisný slovník světa. Odb. red. Hana Bradnová ... . 1. vyd. - Praha : Academia, 1993. 924 s. ISBN 80-200-0445-9. S. 877.
- ↑ SHAW, John H. Collins Australian Encyclopedia. Sydney : William Collins Pty Ltd., 1984. ISBN 0-00-217315-8. (anglicky)
- ↑ ŠLÉGL, Jiří a kol. Světová pohoří: přehledové i podrobné mapy, turistické trasy, alpinismus, sport, fauna a flóra, podnebí. Afrika, Austrálie a Oceánie, Antarktida. Praha : Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1376-1. S. 122.
- ↑ Universum, všeobecná encyklopedie. Díl 3, M-R. 1. vyd. Praha : Odeon, 2002. ISBN 80-207-1116-3. S. 316.
- ↑ a b c d e f BRINKE, Josef. Austrálie a Oceánie. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 296 s. S. 27 - 28.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké předělové pohoří na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk