A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Valcha | |
---|---|
Železniční stanice Plzeň-Valcha | |
Lokalita | |
Charakter | osada |
Městský obvod | Plzeň 3 |
Obec | Plzeň |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°42′31″ s. š., 13°19′45″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 459 (2021)[1] |
Katastrální území | Valcha (6,34 km²) |
Nadmořská výška | 300–310 m n. m. |
PSČ | 301 00 |
Počet domů | 235 (2011)[2] |
Valcha | |
Další údaje | |
Kód části obce | 122505 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Valcha je osada a katastrální území, jež je součástí plzeňského městského obvodu Plzeň 3. Osada se nachází jen na části katastru, zbytek tvoří okrajovou severní část Litic.
Historie
První zmínka
Okolo roku 1352 držitelé hradu Litice – Rous starší (1318–1369) a Protiva – dali Chotěšovskému klášteru polnosti mezi Liticí a Lhotou jako náhradu za role zatopené novým rybníkem Lašitovem. Nejspíše jde první záznam o místě, na němž se dnes Valcha rozkládá. Část vsi – Lašitov – nese dodnes jméno bývalého rybníka. V 17. století byla ves Litice včetně přilehlých panství, jako součást chotěšovského panství, poněmčena.
Hornická kolonie
V roce 1822, po zrušení kláštera v Chotěšově koupil panství s vsí Litice Karel Alexandr Thurn-Taxis. Ten zde otevřel kamenouhelné doly. První důl Matyldin (1857–1887), další důl Maxův (1868–1909) a později i důl Frischdlück (1884–1910). Na panství dolovali také další těžaři. Bylo to hlavně sdružení Litické těžařstvo a dále pan K. Hufnágel, hrabě Waldstein a pan K. Hýra. Správa Thurn-Taxisových dolů v Liticích podléhala ředitelství velkostatku v Chotěšově. Zásadní rozhodnutí vydávala ale knížecí komora v Řezně.
V roce 1861 Thurn-Taxis požádal o povolení stavby hornických kasáren. Kasárna měla mít 10 obytných částí pro rodiny a 8 pro svobodné. Ještě před jejich výstavbou se ale po otevření dolu Max potřeba ubytování zvyšuje – v dolech pracuje dle správy obchodní a živnostenské komory k roku 1870 celkem 324 lidí. Pro správu dolu byla v roce 1871 postavena úřední budova zvaná domácími „Inšpekcí“ (dům č. 31) a nedaleko ní hornická kasárna (dům č. 100). V roce 1873 byla postavena hornická Kolonie. Jednalo se o 14 domů ve třech řadách (č. 106–119). Vedle kolonie stála pekárna, jež však nebyla užívána. Dále tu byl malý rybníček a pumpa. Na druhé straně kolonie byla postavena kaple sv. Prokopa sloužící především jako umrlčí komora. Byly z ní vypravovány pohřby. V jednom domě byla ošetřovna a ve vedlejším bydlel lékař. Kolonie byla dostavěna roku 1873 a postupně osídlována od roku 1874. Stavby navrhl a řídil inženýr Emanuel Seydl (1814–1894), který v letech 1854–1874 zastával místo hlavního dílovedoucího Thurn-Taxisova chotěšovského velkostatku.
Roku 1876 byla zbudována železniční trať Plzeň – Železná Ruda. Místní zastávka Litice-Valcha sloužila pro nakládku uhlí. V říjnu tohoto roku bylo také zahájeno vyučování v německé škole v Kolonii. V říjnu roku 1909 bylo zahájeno české soukromé vyučování v domcích Kolonie. Prosazení českého vyučování a zřízení české školy v Liticích bylo jedním z úspěchů velmi vyhroceného boje mezi německými obyvateli Litic – převážně sedláky, a převážně českými horníky v Kolonii.
Po uzavření dolů byl ze strany německých obyvatel, ale i ze strany správců dolů činěn nátlak na zrušení české hornické Kolonie. Snahy o zrušení Kolonie vyvrcholily v roce 1911. Všichni nájemníci dostali výpověď z bytů a až na zákrok okresního úřadu v Plzni jim byl umožněn pobyt do září 1911. Poslední výplata horníků byla v listopadu téhož roku. Firma Šimona Hoffmana z Plzně byla najata na demoliční práce a k 1. únoru 1912 byla Kolonie definitivně zbourána. Z Kolonie zbyla pouze budova kasáren (č. 100), kde byli ubytováni horničtí penzisté. Úřední budova „Inšpekce“ (č. 99) byla pronajata německé kongregaci oblátů sv. Františka Saleského (O.S.F.S.), která zde měla vychovávat misionáře pro německé kolonie v Africe.
Osada Valcha
Roku 1924 zakoupilo město Plzeň v pozemkové reformě část chotěšovského statku včetně pozemků bývalé Kolonie a okolí. Pozemky o celkové výměře 10 hektarů, 44 arů a 68 m² byly rozparcelovány na 62 stavebních míst. V průběhu čtyř roků bylo postaveno 30 domků a dalších 32 muselo být dostavěno v následujících dvou letech. Tak vznikla nová osada, která dostala jméno Valcha. Jméno dostala osada podle dnes již neexistující „Staré Valchy“. Byla to valchovna sukna, která se nacházela v polovině 19. století pod hrází bývalého rybníka Lašitova na místě, kde dříve stál mlýn napájený vodou z rybníka. Z tohoto objektu se částečně zachovala pouze bývalá stodola (st. parcela č. 103), dnes přestavěná na sklad a moštárnu Českého zahrádkářského svazu.
Geografie
Vodstvo
Valcha je jedinečná svojí vazbou k vodám stojatým i tekoucím. Část osady se rozkládá na místě bývalého rybníka, jehož zdrojem byl Luční potok, který protéká středem obce. Valcha dostala své jméno po vodním mlýnu a vodou poháněné valchovně sukna. U hranice katastru se rozkládá vodní nádrž České Údolí napájená řekou Radbuzou.
Doprava
Železnice
Valcha leží na železniční trati č. 183 (zastávka 753152 Plzeň-Valcha).
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Valcha na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk